„Akt zastrašování“. Australské letadlo zasáhl laser z čínské vojenské lodi

Australské průzkumné a protiponorkové letadlo P-8A Poseidon v úterý letělo nad Arafurským mořem, které se nachází mezi australským Severním teritoriem a ostrovem Nová Guinea. Pilot následně zjistil, že na něj svítí vojenský laser. V době incidentu bylo na palubě letounu až 10 osob.

Australská armáda (ADF) prohlášení o incidentu zveřejnila dnes a za viníky označila Čínu. Laser pocházel z plavidla Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA). Osvětlení letadla čínským plavidlem představuje závažný bezpečnostní incident.

Premiér Scott Morrison podle ABC News uvedl, že laser mohl letadlo vyřadit z provozu, čímž Čína ohrozila celou posádku. Oslnění pilotů může mít katastrofální následky. Piloti, kteří se v minulosti terčem takového útoku stali, uváděli, že člověk může na několik vteřin ztratit orientaci.

„Nevidím v tom nic jiného než akt zastrašování, který byl nevyprovokovaný, neoprávněný a Austrálie nikdy nebude takové zastrašování akceptovat,“ řekl Morrison. „Byl to bezohledný a nezodpovědný čin a k tomu by nemělo docházet. Upozorňujeme na tyto záležitosti prostřednictvím diplomatických a obranných kanálů.“

Loď ČLOA, která namířila laser na australské letadlo, byla podle australské armády jednou ze dvou čínských válečných lodí, které se v té době plavily přes Arafurské moře na východ.

Australské úřady také zveřejnily fotografii čínských plavidel, jejíž pomocí podporují svá tvrzení. Na základě těchto fotografií web ABC News lodě označil jako torpédoborec s řízenými střelami třídy Lu-jang a obojživelné transportní plavidlo Jü-čao. Kromě toho ADF také zveřejnila nákres, na němž je pohyb čínských plavidel v Arafurském moři vykreslen.

Ministr obrany Peter Dutton řekl televizi Sky News, že incident byl ze strany čínské armády příkladem „agresivního šikanování“. „Může to mít za následek oslepení posádky, může to samozřejmě vést k poškození vybavení,“ řekl Dutton. „Je to velmi agresivní čin, a proto je správné, že na něj upozorňujeme.“

Předseda opozice Anthony Albanese uvedl, že federální vláda by se měla k incidentu „co nejdůrazněji vyjádřit“. „Je to nehorázný akt agrese, který by měl být odsouzen, a já ho odsuzuji,“ řekl Albanese.

Obě čínské lodě od té doby propluly Torresovým průlivem a nacházejí se v Korálovém moři. Ministerstvo obrany ve svém prohlášení uvedlo, že důrazně odsuzuje „neprofesionální a nebezpečné vojenské chování“. „Tyto akce mohly ohrozit bezpečnost a životy personálu ADF,“ uvádí se v prohlášení.

Není to poprvé, co byly proti letadlům ADF použity lasery, podle zjištění australského webu ABC dokonce k incidentům s lasery dochází stále častěji. V roce 2019 museli kvůli laserovému útoku preventivně přistát piloti vrtulníků ADF, kteří se účastnili cvičení v Jihočínském moři.

Američtí vojenští činitelé v červnu 2018 sdělili CNN, že mezi zářím 2017 a červnem 2018 došlo ve východním Pacifiku k nejméně 20 domnělým případům, kdy proti nim Čína použila lasery. V roce 2018 USA podaly formální stížnost čínské vládě kvůli použití vysoce kvalitních laserů v blízkosti vojenské základny v Džibuti. To mělo za následek lehká zranění dvou amerických pilotů.

Vojenské napětí mezi Čínou a Austrálií roste a vyostřilo se zejména v listopadu, poznamenal web CNN. Canberra tehdy oznámila, že uzavírá pakt se Spojenými státy a Velkou Británií o získání ponorek na jaderný pohon.

V den, kdy země dohodu o ponorkách oznámila, prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien, že Austrálie by měla „vážně zvážit, zda Čínu vnímat jako partnera, nebo jako hrozbu“.

Čína v posledních letech výrazně posílila své vojenské kapacity, což vyvolává znepokojení USA i dalších zemí. Napětí roste v oblasti Jihočínského moře, kde si Peking činí nároky na rozsáhlé území, i kolem Tchaj-wanu, jejž Čína považuje za svou provincii, ačkoli ostrov funguje desítky let de facto nezávisle.