Článek
Už dlouhé roky před tím, než Tálibán převzal moc nad Afghánistánem a jeho ekonomika se zhroutila, se Džamila, matka samoživitelka se čtyřmi dětmi, jen sotva držela nad vodou. Poté, co její manžel zemřel při pokusu o překročení íránských hranic, se společně s dětmi přestěhovala do tábora pro vysídlené osoby na severozápadě země a začala spoléhat na pomoc humanitárních organizací.
Zatímco jedna skupina dobrovolníků jí přinesla potraviny – olej, mouku a rýži, aby její děti nehladověly, další jim sehnala pera a školní sešity. Třetí z organizací pak zařídila očkování proti spalničkám, dětské obraně i dalším nemocem.
Když ale Džamila koncem prosince znovu požádala o nouzový balíček potravin, humanitární pracovník na druhé straně linky hovor přerušil s tím, že organizace pozastavila své působení. Minulý měsíc totiž afghánská vláda zakázala ženám pracovat ve většině lokálních i mezinárodních humanitárních organizací, což vedlo k přerušení činnosti mnoha z nich.
Džamile se sevřelo srdce. „Pokud se to nezmění, zemřeme hlady,“ svěřuje se s obavami americkému listu The New York Times. „Máme strašný hlad,“ dodává.
S podobnými problémy se po celé zemi potýkají tisíce dalších lidí, především žen. Ty i bez nově vydaného nařízení čelily mnoha omezením, která v zemi od předloňského srpna zavedl Tálibán. Zákaz práce v humanitárních organizacích jim teď vzal nejen pracovní místa, ale i možnost zapojit se do veřejného života.
Jak to v zemi vypadá rok po návratu Tálibánu?
Uběhl rok od pádu Kábulu, kdy hnutí Tálibán prakticky bez boje převzalo vládu nad Afghánistánem. Země chudne, ekonomická situace se i nadále zhoršuje a ženy chtějí zpět svá práva:
Vzhledem ke konzervativnímu systému, který v zemi panuje, se navíc humanitární organizace musely často spoléhat právě na ženské zaměstnankyně, aby se dostaly k jiným ženám a jejich rodinám. Afghánky totiž často bývají segregovány od jakéhokoli kontaktu s cizími muži.
Neziskové organizace se proto ozývají s tím, že zákaz zaměstnávat ženské pracovnice jim téměř znemožnil pracovat. Jde podle nich o krok, který porušuje humanitární zásady a který může vést k trvalému zastavení jejich operací v Afghánistánu.
Miliony Afghánců tak teď mohou během drsných zimních měsíců zůstat bez základních potřeb. Očekává se, že až dvě třetiny populace – to znamená přes 28 milionů lidí – budou příští rok potřebovat nějakou formu humanitární pomoci. Zemi podle odhadů Organizace spojených národů (OSN) hrozí hladomor.
„Nemůžeme dělat svou práci, pokud nemáme k dispozici ženský personál. Tohle není volba ani politické rozhodnutí. Je to realita,“ vysvětluje regionální ředitel Norské rady pro uprchlíky Adam Combs.
„Nevím, do jaké míry Tálibán chápal roli žen v humanitárních organizacích a do jaké míry rozumí krizi, které teď ženy budou muset čelit,“ uvažuje zaměstnankyně téže organizace Abeda Mosaviová.
Od té doby, co vešlo v platnost nové nařízení a Norská rada pro uprchlíky musela zastavit svoje působení, Mosaviová jen sotva spí. „Nevím, co se stane se ženami, se kterými jsem doteď pracovala. Bojím se o ně,“ přiznává.
Problém pak mají taky humanitární pracovnice-samoživitelky. „Pokud nemůžu pracovat v nevládní organizaci, co budeme já a moje děti jíst?“ ptá se jedna z nich, Najima Rahmaniová.
Ženský odpor neváhá Tálibán potlačovat násilím
Bojovníci islamistického hnutí Tálibán v sobotu rozehnali demonstraci afghánských žen, které se domáhaly svých práv.
Rahmaniová je vdova. Šest měsíců byla nezaměstnaná, než v listopadu nastoupila do Koordinace humanitární pomoci. „Půl roku bez práce… byla to noční můra,“ vzpomíná. Její rodina si nemohla dovolit platit ani elektřinu. Peníze si půjčovala od příbuzných, kteří ale sami měli problém vyžít: a teď je znovu v podobné situaci. „Hrozně to bolí,“ přiznává v slzách s tím, že má vážné obavy z budoucnosti.
Neústupný Tálibán
V posledních týdnech se představitelé OSN několikrát setkali s afghánskými úřady, aby se pokusili krizi vyřešit. A ačkoli afghánští představitelé naléhali ohledně obnovení programů pomoci, jasně naznačili, že Tálibán nebude ochotný vydané nařízení zrušit.
Na prosincové schůzce mezi představiteli OSN a Tálibánem pak afghánští představitelé obvinili západní země, zejména Spojené státy, že humanitární pomoc využívají jako politickou páku k prosazení nevítaných západních hodnot: zmínili třeba fakt, že ženy, které se do humanitární pomoci zapojily, nenosily islámské šátky ani hidžáby tak, jak jim to nové vládní zákony ukládají.
Mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid následně na twitteru uvedl, že všechny organizace působící v zemi musejí dodržovat afghánské zákony. „Nikomu nedovolíme vykládat nesmysly nebo podkopávat rozhodnutí našich vůdců a maskovat to jako humanitární pomoc,“ napsal.
Radikální hnutí Tálibán se chopilo moci v zemi v srpnu 2021 poté, co padla afghánská vláda podporovaná západními zeměmi. Ženám následně zakázalo vstup do posiloven a veřejných parků. Dívky nemohou navštěvovat střední ani vysoké školy nebo cestovat na větší vzdálenost bez mužského příbuzného. Musejí taky chodit plně zahaleny a svým posledním rozhodnutím jim Tálibán znemožnil i práci v humanitárních organizacích. To vše navzdory tomu, že úřady původně slibovaly, že ženám zůstane svoboda zachována.
