Článek
Předsedové krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová a Tino Chrupalla se neshodují na postoji strany k válce mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Tento rozkol poukazuje na hlubší vnitřní napětí, které by mohlo ovlivnit kampaň před únorovými předčasnými volbami do německého parlamentu, píše izraelský deník Haarec.
Weidelová veřejně podpořila právo Izraele na sebeobranu a označila to za klíčový princip německé státní politiky.
Chrupalla naopak kritizoval „jednostrannou podporu“ Izraele a dodal: „Dodávkami zbraní akceptujete dehumanizaci všech civilních obětí na obou stranách.“ Podle něj by veškeré diskuze o krocích izraelské vlády měly být „kritické a objektivní“. Jeho projev velká část AfD kritizovala.
Neshoda podle izraelského listu odhaluje hlubší rozkol uvnitř strany, který jde nad rámec konfliktu v Gaze. Chrupalla zastupuje ve straně frakci, která je skeptická vůči NATO, zaujímá proruské postoje a odmítá německé dodávky zbraní Ukrajině.
Dostává se tak do konfliktu s Weidelovou, která podporuje silnější vazby na Západ. Ta v posledních měsících upevnila svou pozici ve straně a stala se kandidátkou na kancléřku v únorových volbách. Chrupallovo odmítání dodávek zbraní Izraeli proto může být vnímáno jako strategický pokus oslabit její rostoucí vliv, domnívá se Haarec.
Válka v Gaze
Nynější válka v Pásmu Gazy začala brutálním útokem Hamásu na izraelské vojenské základny a komunity poblíž Pásma Gazy. Teroristé při něm zavraždili 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších 253 odvlekli do Gazy.
Při následné odvetě Izraele bylo podle palestinského ministerstva zdravotnictví – to sice ovládá Hamás, ale jeho čísla vesměs potvrzují mezinárodní organizace i některé zdroje z izraelské armády – zabito přes 45 tisíc lidí. Izraelská armáda tvrdí, že v Gaze zabila více než 13 tisíc teroristů včetně tisíce těch, které zabila na izraelském území během samotného útoku a bezprostředně po něm.
Napětí mezi oběma spolupředsedy není nové. Po neúspěšné kampani před volbami do Evropského parlamentu v červnu loňského roku unikly interní zprávy, podle kterých Chrupalla údajně přesvědčoval své příznivce, aby Weidelovou na stranickém sjezdu nepodpořili.
AfD, která vznikla před více než deseti lety jako euroskeptická a libertariánská strana, se v posledních letech výrazně posunula doprava. V důsledku toho stranu opustila řada zakládajících členů.
Nyní se však podle Haarecu zdá, že spory uvnitř vedení již nejsou jen ideologické, ale i strategické, což komplikuje přípravy na únorové spolkové volby. Navzdory vnitřnímu napětí zůstává AfD dlouhodobě v průzkumech na druhém místě za Křesťanskodemokratickou unií (CDU), v současnosti nejsilnější opoziční stranou.
Rozkol mezi Weidelovou a Chrupallou podtrhuje skutečnost, že se AfD snaží zatím neúspěšně vybalancovat svoji původní ideologii a současné politické ambice, domnívá se izraelský deník.
Jestliže nedojde k překonání těchto rozporů, hrozí, že jejich konflikt oslabí stranu v dalších volbách. A to ve chvíli, kdy má za sebou rekordní výsledky v podzimních regionálních volbách v trojici spolkových zemí bývalého východního Německa – Sasku, Braniborsku a Durynsku.
