A poušť je pryč. Satelitní snímky ukazují, jak člověk mění podobu planety

Většinou je bez života. V poslední době se ale písečné duny pouště Kchu-pu-čchi (Kubuqi) na severozápadě Číny proměnily ve fotovoltaické moře. Výstavba je součástí dlouhodobého čínského plánu na vybudování „velké solární zdi“, která má zajistit dost energie pro Peking.

Projekt má být dokončen v roce 2030, panely zaberou plochu o délce 400 kilometrů a šířce 5 kilometrů. Výrobní kapacita má být podle plánu 100 gigawattů, z toho je zatím nainstalovaných asi 5,4 gigawattu. Pro srovnání: jaderná elektrárna Temelín má výkon asi 2,2 gigawattu.

Snímek vlevo ukazuje poušť v roce 2017, vpravo v roce 2024. Posunutím šipek uprostřed si můžete oba snímky srovnat.

Cancún je dnes rušným turistickým městem s miliony návštěvníků ročně, ale ještě před padesáti lety ho svět téměř neznal. Město se nacházelo v jedné z nejchudších oblastí Mexika, v okolí byly písečné duny zvláštního tvaru a pobřeží zabíraly bažiny, mangrovové porosty a džungle plná hadů.

Na konci 60. let 20. století se mexická vláda začala zajímat o rozvoj cestovního ruchu, aby podpořila ekonomický rozvoj. V lednu 1970 přijeli technici a začali budovat letovisko. V září 1974 byl v Cancúnu otevřen první hotel. Dnes se tam ročně ubytují přibližně dva miliony návštěvníků a generuje se tam přibližně čtvrtina příjmů z cestovního ruchu v zemi.

Dvojice snímků ukazuje růst Cancúnu v období od 28. března 1985 do 11. dubna 2019.

Brazilská savana Cerrado se rozkládá mezi Amazonií a pobřežním Atlantickým lesem a je domovem tisíců druhů ptáků a savců, včetně ohroženého jaguára, vlka hřivnatého a lišky cerrado. V posledních několika desetiletích ale lidé přeměnili rozsáhlé plochy biologicky bohatých pastvin a savan na zemědělské plochy.

Snímky z června 2000 a června 2024 ukazují, jak se travnaté plochy změnily na farmy pěstující sóju a bavlnu.

Projekt Nová delta je součástí rozsáhlého úsilí o ekologizaci egyptských pouští. Cílem je přeměnit 9240 kilometrů čtverečních převážně neúrodné pouště západně od delty Nilu na úrodnou zemědělskou půdu.

Dvojice snímků ukazuje rozšiřování zelené krajiny v částech guvernorátů Alexandrie a Behejra v listopadu 2018 a listopadu 2024.

60 % skleníkových staveb se nachází v Číně. Staví se tam na zemědělské půdě napříč zemí v různých klimatických podmínkách, ale nejvíce se koncentrují na více než 820 kilometrů čtverečních velké rovině u města Wej-fang v provincii Šan-tung na východě Číny.

Snímky srovnávají, jak oblast vypadala v roce 1987 a 2024.

Přívalové deště způsobily v říjnu loňského roku na východě Španělska tragické záplavy a rozsáhlé škody. Na dvojici snímků pocházejících z října 2022 a října 2024 lze pozorovat rozsah této katastrofy.

Písečné pláže se v některých částech světa rozšiřují a v jiných rychle ubývají, včetně jedné třetiny chráněných mořských oblastí.

Tým nizozemských vědců spočítal, že přibližně 31 % světového pobřeží je písčitá. Nejvyšší podíl písečných pláží má Afrika (66 %) a nejnižší Evropa (22 %). Zjistili také, že 24 % těchto písečných pláží erodovalo rychlostí přesahující 0,5 metru za rok. Dalších 28 % písečných pláží se rozšiřovalo, zatímco 48 % zůstávalo stabilních. Čtyři ze sedmi největších erozních ohnisek na světě se nacházely ve Spojených státech.

Dvojice snímků ukazuje extrémní případ pláže na nizozemském ostrově Schiermonnikoog, který patří podle studie k nejrychleji rostoucím - dosahoval téměř 10 metrů za rok.

Snímek vlevo pochází z roku 1986, vpravo 2016.

Některá města v americkém státě Tennessee rychle expandují. Ačkoli Chattanooga nepatří mezi největší ani nejrychleji rostoucí města USA, počet zdejších obyvatel v posledních desetiletích značně vzrostl: z přibližně 350 000 obyvatel (2001) na 437 000 (2024).

Dobře je to vidět na dvojici snímků pořízených s odstupem několika desetiletí družicemi Landsat, 18. června 2001 a 25. června 2024.