Článek
Světová atletika představila ve čtvrtek závěry studie ohledně kyberšikany atletů a atletek v průběhu letních olympijských her v Tokiu 2020. Snaží se tak dále apelovat na nutnost jejich ochrany v online prostředí.
Výzkum sledoval 161 twitterových účtů sportovců (81 žen, 80 mužů) z prostředí atletiky v období ode dne před zahajovacím ceremoniálem až po následující den od konce toho závěrečného. K sledování výzkumníci určili 240 707 tweetů a 23 521 obrázků, gifů a videí. Zaměřovali se především na výskyt nadávek a urážejících frází, obrázků a emotikonů.
Diskriminačních postů autoři objevili 132 (od 119 autorů). Z celkového počtu vybraných sportovců jich nadávkám čelilo 23. Častěji se terčem online útoků stávaly ženy než muži, a to z 87 procent. Problematické posty byly především sexistického rázu (29 procent), rasistického (26 procent) či poukazovaly na užívání dopingu (25 procent). Objevovaly se nicméně i nadávky transfobní či homofobní. 89 procent všech identifikovaných postů se týkalo sportovců z USA i přesto, že Američané tvořili jen 23 procent celkového vzorku. 63 procent urážlivých postů pak směřovalo pouze na dvě sportovkyně černé barvy pleti, uvádí agentura Reuters. Konkrétní jména sportovců ale Světová atletika nezveřejnila.
„Ve světě, kde tolik věcí v našich životech sdílíme online, se (regulace) to musí týkat virtuálního i reálného světa. Tento výzkum je znepokojující v mnoha ohledech, ale nejvíce mě zaráží, že zneužívání je zaměřeno na jednotlivce, kteří oslavují a sdílejí své výkony a talent a tím se snaží lidi inspirovat a motivovat,“ uvedl ředitel Světové atletiky Sebastian Coe.
Podle organizace může právě urážení především přes sociální sítě působit sportovcům trauma a mít vliv na jejich výkon v průběhu tréninků i na soutěžích. Zavázala se proto, že do budoucna bude například odstraňovat nenávistné komentáře, blokovat útočící účty, a pokud bude potřeba, bude ty nejextrémnější případy hlásit trestně činným orgánům.
„Když jsme zveřejnili dříve v listopadu ochranné zásady, řekl jsem, že atletické kluby, školy a prostředí komunitního sportu by měly být bezpečným a šťastným místem pro lidi ze sportu,“ dodává Coe.
