Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
30. dubna 1945 spáchal Adolf Hitler sebevraždu v Berlíně. Německo kapitulovalo v poslední válce, kterou zatím vedlo, pokud nepočítáme fakt, že v době studené války stály dva bloky -východní a západní Německo - na opačných stranách.
Zločiny, kterých se nacistický režim dopustil, dopadají i na poválečné německé generace. Ačkoliv nejlidnatější země Evropské unie představovala globální ekonomickou a průmyslovou velmoc ve světě, kvůli vině za druhou světovou válku bylo projektování vojenské síly tabu.
Je specificky německou zkušeností dívat se na filmy nebo dokumenty o válce, které zobrazují jejich předky jako součást ničícího a vraždícího zla. Němečtí školáci se učili a učí v lavicích o tom, co strašného jejich země udělala a že už se to nesmí opakovat.
Agrese Ruska proti Ukrajině je pro Německo citlivá i z tohoto důvodu: boje na východní frontě v letech 1941 až 1944 přinesly lidem na Ukrajině, v Bělorusku a v západním Rusku obrovské utrpení.
Politické vedení nejprve západního Německa a později sjednoceného Německa mělo vždy v jednom jasno: žádnou další válku se Sovětským svazem a jeho nástupcem, Ruskem, už nechce. Západoněmecký kancléř Willy Brandt razil od 70. let minulého století svoji Ostpolitik (východní politiku), jejímž základem bylo usmíření s Moskvou.
Za sjednocení jsou Němci vděční tehdejšímu sovětskému vůdci Michailu Gorbačovovi. Nezasáhl vojensky při pádu Berlínské zdi a souhlasil se stažením sovětských vojsk z východního Německa. Později si Německo vybudovalo v Rusku pozici daleko největšího obchodního partnera ze zemí Evropské unie a Rusko se zároveň stalo důležitým vývozcem ropy a zemního plynu do Německa.
Skoncování s démony?
Dlouholetý německý spojenec, který nad ním držel i ochranný jaderný deštník, ale nyní z Evropy ustupuje. Americké taktické jaderné zbraně sice stále jsou na letecké základně Büchel nedaleko Mohuče, ale administrativa prezidenta Donalda Trumpa oslabuje pouta s Evropou, a tedy i Německem. To stojí před výzvou, zda už neskoncovat s démony hitlerovské éry a stát se i vojensky silou, s níž kdokoliv ve světě musí počítat.
„Často slýchávám o nedostatečné vedoucí roli Německa v Evropské unii. Musím říci, že s těmito hlasy souhlasím a že jsem připraven jako kancléř změnit věci, protože Německo je v mojí představě země s důležitou strategickou pozicí uprostřed Evropy,“ prohlásil 69letý Friedrich Merz v únoru v panelové diskuzi na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
„Němci sami sebe dlouho vnímali jako měkkou sílu, soft power. Ale za stávajících geopolitických podmínek už si nemohou hrát na padesátá nebo šedesátá léta minulého století. Ale vlastně jen samotné Německo trvalo na tom, že nebude zbrojit, nebude mít útočné zbraně. V Evropě to už nikomu jinému nevadilo, Němci v tomto směru už vytvářeli tlak jen sami na sebe,“ uvedl pro Seznam Zprávy Lukáš Novotný, expert na Německo a jeho historii z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Obavy z ruské propagandy
Po ruské invazi před třemi lety Kyjev vyčítal Berlínu, že Ukrajinu málo podporuje. Prezident Volodymyr Zelenskyj dlouho nezval do Kyjeva svůj německý protějšek Franka-Waltera Steinmeiera, protože v něm viděl jednoho z obhájců německé závislosti na ruských energiích.
Steinmeier podporoval výstavbu plynovodu Nord Stream z Ruska do Německa s tím, že jde o ryze ekonomický projekt, který nemá nic společného s politikou. Když v lednu 2022 německá vláda poslala Ukrajině armádní helmy, zeptal se sarkasticky: „Co pošlete příště? Polštáře?“
Pak se ale Německo stalo jedním z největší dodavatelů zbraní Ukrajině a pravděpodobný budoucí kancléř Merz jí slibuje i rakety Taurus s doletem 500 kilometrů.
Nicméně politik vládní Křesťansko-demokratické unie (CDU) Arnold Vaatz ze Saska autorovi toho textu v únoru řekl, že Německo by se vzhledem k historickým událostem nemělo účastnit mezinárodní mírové mise, která bude v případě dohody dohlížet na klid zbraní na Ukrajině.
„Ruská propaganda by zneužívala této historie a dělala by povyk kvůli tomu, že němečtí vojáci jsou znovu na Ukrajině. Musí tam být síly ze zemí, jež nestály v minulosti proti Rusku. Dovedu si představit Brity. Ale Moskva by určitě hlásala do světa nějaké paralely mezi německou přítomností na Ukrajině a Hitlerem, o tom nepochybuji,“ podotkl Vaatz.
Po více než třiceti letech však Německo výrazně zvýšilo výdaje na obranu. V roce 1963 činily výdaje tehdejšího Západního Německa podle údajů Stockholmského mezinárodního mírové institutu (SIPRI) 4,9 procenta HDP, v roce 2005 naopak jen 1,1 procenta. Loni vystoupal přes dvě procenta HDP.
„Ruská invaze na Ukrajinu odhalila, v jak špatném stavu a podfinancovaný je Bundeswehr, německá armáda. To vyvolalo v Německu opravdu šok. Musejí se prostě začít chovat adekvátně tomu, jak jsou velikostně a ekonomicky velkou zemí. Mění názory v tom smyslu, že diplomacie nebo byznys nemohou všechno vyřešit. A že heslo ‚Státy, které spolu obchodují, spolu neválčí‘ neodpovídá realitě,“ dodal historik Novotný.
