Článek
Nová zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) publikovaná v pondělí upozorňuje na nástrahy, kterým musí od začátku pandemie rodiče dětí školou povinných čelit. Soustředí se pak především na ženy, které covid-19 na trhu placené i neplacené práce ve vlastních domácnostech ovlivnil nejvíce.
61,5 procenta oslovených matek dětí do 12 let z 25 zemí světa, kde šetření probíhalo, uvedlo, že veškerá neplacená práce navíc je na nich. Do této kategorie OECD mimo jiné řadí domácí práce, starání se o děti a nakupování. U otců to bylo jen 22,4 procenta.
Ženy a především matky malých dětí na pracovním trhu doplácejí na aktuální pandemickou dobu nejvíce. OECD dokonce v této souvislosti upozorňuje na nový fenomén, který by se měl stát součástí ekonomické debaty, a to „recesi matek“ („momcession“). Ta odkazuje především na skutečnost, že tato kategorie matek nejčastěji přichází o práci a zároveň na ni padá břemeno zajišťování dětí kvůli zavřeným školkám a školám. Údaje z období od podzimu 2019 až do třetího kvartálu roku 2020 ukazují, že právě matky tvořily v tomto období největší demografickou skupinu, jež přicházela o zaměstnání. Může za to odvětví, kde ženy-matky často pracují (pohostinství, obchod), ale i typ úvazku, na který pracují (poloviční úvazky, externí dohody).
OECD dále uvádí, že pokud v době pandemie ztratil v páru práci muž a žena na své pracovní pozici setrvala, zůstávala odpovědnost neplacené práce v domácnosti i tak na ní. Výzkum organizace přitom probíhal především v rozvinutých zemích jako Německo, Rakousko, Spojené státy americké nebo Turecko.
Situace se pro ženy zásadně zhoršovala v zemích, kde byly vzdělávací instituce dlouho zavřené. V nich kromě extra neplacené práce ženy čelily také penalizaci na pracovním trhu. Naopak ve státech, které školství v době pandemie zvládly ukočírovat, nebyly genderové rozdíly tak velké. Lépe si také vedly země, v nichž existuje lepší podpůrný systém rodin.
Řešení by podle OECD měly přinést vlády. Při rozhodování, jak postupovat nebo řešit pandemickou krizi, by měly citlivě hledět i na otázku genderu, aby následně nedocházelo k další disproporci.
