52 dnů v temnotě. Tříleté Abigail zavraždil Hamás rodiče a pak ji unesl

Smadar Idan zrovna chystala svoje tři děti do únikové místnosti v jejich domě v kibucu Kfar Aza u hranic s Gazou, když dovnitř vtrhli ozbrojenci a začali střílet. Smadar, stále ještě v kuchyni, padla ihned k zemi.

Děti stačily vyběhnout z domu, kde narazily na svého otce, fotografa, který šel krátce předtím fotit rakety odpalované z Pásma Gazy, aniž by věděl, že došlo k infiltraci.

Otec popadl malou Abigail a dal se s ní na útěk. Po pár metrech ho ale teroristé zastřelili a on se skácel i s dívkou v náručí. Když to viděli starší dcera a syn, v panice se otočili a běželi zpátky do domu, kde se zamkli ve skříni.

Abigail se mezitím vysoukala zpod těla otce a doběhla do protějšího domu, kde bydlela rodina jejího spolužáka ze školky. Otevřel jí otec a vzal ji k sobě. Abigail byla celá od krve, rychle se ale ukázalo, že nebyla její. Ona sama vyvázla bez zranění, jak ji otec schoulil ve svém těle.

Sousedka Hagar, matka tří dětí, ji spolu s ostatními vzala do únikové místnosti v domě a otec šel bránit kibuc. O pár hodin později ale přišlo patnáct ozbrojenců a Hagar i s dětmi odvlekli jako rukojmí.

„A od tohoto okamžiku jsme nevěděli, kde Abigail je. Jestli žije, jestli je mrtvá. Jestli má co jíst, jestli je někde s touto rodinou. Jednoduše jsme nevěděli,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Noa Naftali, sestřenice matky Abigail.

Tělo tříleté Izraelky nebylo na rozdíl od ostatků jejích rodičů nalezeno. Sourozenci –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ devítiletý Michael a šestiletá Amalia –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jako zázrakem přežili. Čtrnáct hodin se skrývali ve skříni, než je našli izraelští vojáci. „O sestře ale od momentu, kdy šla k zemi i se svým otcem, nevěděli,“ pokračuje Noa, kterou ten den v Tel Avivu, kde bydlí, také probudily rakety.

Jak přibývaly hodiny a první informace o rukojmích, Abigailina rodina nabývala přesvědčení, že je mezi nimi také ona. V jeden moment se jim přihlásila jedna obyvatelka kibucu, která viděla, jak sousedku Hagar odvádí skupina ozbrojenců do auta. Jestli s ní šly tři nebo čtyři děti, žena nedokázala říct.

Později rodina dostala potvrzení od izraelské vlády, že Abigail je mezi rukojmími. „Nastalo pak 52 dlouhých dnů, během kterých jsme pohřbili moji sestřenici s jejím mužem, při vědomí, že jejich tříleté dítě je v zajetí někde v Gaze. Že není v bezpečí,“ říká třiatřicetiletá Izraelka.

„Přestali jsme spát, přestali jsme jíst, tak jako všichni příbuzní nějakého rukojmí, a všechen náš čas stravovaly myšlenky jen na to, jak je na tom Abigail a že ji musíme dostat ven,“ pokračuje Noa, která se od loňského útoku věnuje aktivismu za pomoc rodinám, jejichž příbuzní se ocitli v zajetí.

Izraelská i americká vláda podle Noy Naftali s rodinou často komunikovaly. Co se právě děje, se ale nejvíc dovídali z médií. „Američané ani Izraelci nechtěli, aby se cokoli zhatilo kvůli únikům informací,“ říká. „Takže to, že bylo dohodnuto příměří a dojde k první výměně rukojmích, jsme paradoxně poprvé slyšeli ve zprávách jako všichni ostatní.“

Doufali, že teprve tříleté děvče bude mezi prvními. Nebyla na seznamu první ani druhý den. Až třetí, 26. listopadu 2023.

Abigail si přijely převzít teta Liron, sestra zastřelené matky, a babička. Poblíž místa předání ale byli také další příbuzní, včetně Noy.

V jakém stavu byla Abigail po téměř dvou měsících v zajetí? „Byl velmi vyzáblá, špinavá a velmi vyděšená. Bylo na ní vidět, že tam, v Gaze, stále je,“ vzpomíná Noa Naftali. „Ale když uviděla svoji sestru a bratra, když uviděla svoje sestřenice a bratrance, vrátila se jí jiskra do očí.“

Abigail se sourozenci dnes žije v Izraeli v rodině Liron Mor, která je adoptovala a se svým mužem Zulim je vychovává spolu s jejich třemi vlastními dětmi. Kibuc na jihu Izraele, kde do útoku 7. října bydleli, opustili a přesídlili do zemědělské oblasti na severu země.

Abigail Idan jsou čtyři a podle Noy se vrátila do normálního života svých vrstevníků. Dohlíží na ni psycholog, stejně jako na další členy rodiny, chodí ale do běžné školky a raduje se z podobných věcí jako jiné děti. Ráda prý hraje fotbal s bratranci a má „veselou povahu“.

Vrací se někdy Abigail k tomu, co se stalo? „Ano, vrací,“ zmiňuje Noa. „Chci respektovat její soukromí a nerada bych sdílela věci tak, jak je sdílela s námi. Ale z toho, co říká, je jasné, že přesně ví, co se stalo. Ví, že její rodiče byli zastřeleni, ví, že byla v zajetí. Jak to zpracovává, samozřejmě netuším. Je ale velmi odolná a silná,“ přibližuje.

Abigail letos v dubnu přijal také americký prezident Joe Biden coby nejmladší rukojmí s americkým pasem. Virálním se v té době stalo video, jak se svým strýcem tancují na balkóně hotelu s newyorskými mrakodrapy v pozadí.

Za superhrdinku považuje Noa Naftali sousedku Hagar, která se starala o Abigail a svoje tři děti v době únosu. 52 dnů s nimi byla v malé tmavé místnosti, kde nic nebylo a kterou nesměli bez dovolení opustit.

„Víme, jak je někdy těžké v moderní době zabavit děti, i když máte po ruce další dospělé, hračky, knihy. Hagar neměla nic z toho a musela je zaměstnat. Děti nesměly plakat, smát se nebo vydávat jakýkoli zvuk v hlasitosti, jakou děti běžně vydávají,“ objasňuje.

„Říkala jim různé příběhy, hráli slovní hry, ale předstírat, že je všechno normální, mohla jen do určité míry. Ty děti to všechno viděly, když je odváděli z kibucu,“ líčí Noa.

„Umím si představit, jak nadlidskou sílu musela Hagar v sobě sebrat, aby zůstala v klidu a udržela zdání jakés takés normálnosti ve velmi, velmi nenormální situaci pro ty děti,“ dodává Noa Naftali. Hagar s dětmi byla propuštěná spolu s Abigail.

Hamás při loňském útoku zabil přes 1200 Izraelců a cizinců. Další dvě stovky lidí unesl do zajetí. Více než sto jich už bylo propuštěno. V zajetí by měla být tedy necelá stovka lidí, odhaduje se však, že naživu jich bude zhruba polovina.

Izraelská armáda vede od 7. října 2023 odvetnou válku proti Hamásu v Gaze. Konflikt už si vyžádal přes čtyřicet tisíc obětí mezi palestinskými civilisty.