Článek
„Práce trvala bez přestání celý týden,“ cituje agentura Ukrinform šéfa ukrajinské policie Ihora Klymenka. Specialisté podle něj v izjumských hrobech nalezli těla 215 žen, 194 mužů civilistů a pěti dětí. V případě 11 těl zatím nebylo možné rozeznat pohlaví.
„Mnoho těl má známky mučení,“ dodal dále Klymenko na adresu exhumací. Že takových těl je zhruba 30, sdělily úřady již o něco dříve. Exhumace nicméně odhalila i to, že mezi pochovanými bylo jen 22 příslušníků ozbrojených složek.
Podle Klymenka nyní policejní analytiky čeká náročný úkol určit totožnost obětí tak, aby jejich ostatky mohly být navráceny rodinám. Jeho podřízení prý také pozorně mapují a zaznamenávají každý důkaz či indicii o válečných zločinech, kterých se podle ukrajinských úřadů měla dopustit ruská armáda.
„Nezanedbáme ani jeden detail, protože zločinci musí být potrestání,“ sdělil Klymenko.
To, že na Ukrajině byly po ruské invazi páchány válečné zločiny, konstatovala v pátek na základě shromážděných důkazů i Vyšetřovací komise OSN. Podle té byly navíc znásilňovány, mučeny nebo protizákonně zadržovány děti a orgán se nyní bude zabývat i tvrzeními o jejich nucených transportech a adopcích.
Předběžná ústní zpráva, která Radě OSN pro lidská práva představila první závěry komise, se opírala o vyšetřování v Kyjevě, Černihivu, Charkově a Sumách, kde zástupci OSN navštívili dohromady 27 míst a hovořili s více než 150 oběťmi a svědky.
Válečné zločiny
Mezi válečné zločiny patří tzv. vážná porušení Ženevských úmluv a jejich dodatkových protokolů. Jeden z nejúplnějších uznávaných katalogů válečných zločinů je obsažen v článku 8 Římského statutu ICC:
- úmyslné zabití
- mučení nebo nelidská zacházení, včetně biologických pokusů
- protiprávní deportace či přesun nebo protiprávní zbavení osobní svobody
- braní rukojmích
- úmyslné vedení útoků proti civilnímu obyvatelstvu jako takovému nebo proti jednotlivým civilním osobám, které se přímo neúčastní nepřátelských akcí
- úmyslné vedení útoků proti civilním objektům, tedy objektům, které nejsou vojenskými objekty
- útok nebo bombardování měst, vesnic, obydlí nebo budov, které nejsou bráněny a nejsou vojenskými cíli, jakýmikoli prostředky
Předseda vyšetřujícího orgánu Erik Möse, který dříve předsedal tribunálu OSN pro válečné zločiny spáchané ve Rwandě, při ústním představení závěrů ovšem zdůraznil, že komise je při své práci nezávislá a nestranná. Uvedl tedy i dva případy špatného zacházení s ruskými vojáky.
Na zprávy o nálezu hromadných hrobů v ukrajinském Izjumu již reagovali i čeští politici. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) například minulý týden vyzval k urychlenému ustanovení zvláštního mezinárodního tribunálu. Svůj apel pak zopakoval také na čtvrtečním zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Vyzývám k urychlenému ustanovení zvláštního mezinárodního tribunálu, který bude pracovat na stíhání tohoto zločinu agrese.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) September 17, 2022
„Ruská agrese je nejspíše tou nejnebezpečnější hrozbou pro světový mír za poslední desetiletí. Dnes se týká Ukrajiny, zítra se může týkat jiné země,“ pronesl Lipavský v projevu, který byl prvním vystoupením zástupce České republiky v RB OSN téměř po 30 letech.
Ukrajinská armáda dobyla Izjum zpět v první polovině září v rámci své ofenzivy proti ruským jednotkám. Pod kontrolou ruského vojska bylo město od dubna.
