40 miliard pro Ukrajinu je zklamání, hodnotí expert summit NATO

Představitelé zemí NATO už odjíždějí z Washingtonu, kde od úterý do čtvrtka jednali mimo jiné o další podpoře Ukrajiny.

Událost byla pro členské státy přesně po roce příležitostí, jak sjednotit své postoje.

Podle Tonyho Lawrence, analytika z Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost (ICDS), v Estonsku sídlícího think tanku, summit nabídl několik dobrých zpráv i zklamání.

„Je určitě dobře, že summit několika kroky nastavil institucionalizaci participace Ukrajiny v Alianci, ale pokud jde o hlavní závazek podpory, ten je podle mě zklamáním,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Dalším negativem je podle něj absence diskuze o navyšování obranných rozpočtů.

Mediálnímu pokrytí summitu NATO dominují zprávy o výkonu amerického prezidenta Joea Bidena a jeho odhodlání zůstat v prezidenské kampani. Summit měl ale hned několik oficiálních závěrů. Vypíchl byste některý z nich jako ten nejdůležitější?

Řekl bych, že se obecně neočekávalo, že ze summitu vzejde něco obzvlášť dramatického, a že přesně tak to i dopadlo. Za největší bych označil výsledky týkající se Ukrajiny a obrany a odstrašení, které jsou obzvlášť důležité tady u nás na severovýchodě Evropy.

Největší naděje se myslím vkládaly do podpory Ukrajiny, kde vidím dobré i špatné zprávy. Je určitě dobře, že summit několika kroky nastavil institucionalizaci participace Ukrajiny v Alianci, ale pokud jde o hlavní závazek podpory, ten je podle mě zklamáním.

Myslíte závazek dát Ukrajině na příští rok podporu v hodnotě 40 miliard dolarů?

Ano. Tento závazek totiž začal nejdřív tak, že před několika měsíci generální tajemník NATO Jens Stoltenberg navrhl částku 100 miliard. To se nesetkalo s velkým úspěchem. Poté se to osekalo na 40 miliard za rok na „tak dlouho, jak to bude potřeba“. Na summitu ale nakonec zazněl jen závazek 40 miliard na příští rok.

Myslím si, že bychom také měli být trochu obezřetní ohledně toho, jak závazný ten slib je. Mohli jsme vidět, jak to dopadlo se závazkem na investice do obrany, který země NATO stvrdily před deseti lety (všichni členové měli do roku 2024 dávat alespoň 2 % HDP na obranu, ale nestalo se tak, pozn. red.). NATO samozřejmě nemá žádné mechanismy, jakými by mohlo dodržování takových závazků vynutit. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet.

Další důležitá věc týkající se Ukrajiny je podle mě i shoda, že ji NATO bude podporovat výcvikem a zbraněmi jako NATO. Je to sice symbolické, protože dosud se to dělo prostřednictvím členských států, když se k tomu ale NATO takto přihlásilo, posílá to silný vzkaz Rusku.

Co říkáte na vyjádření o cestě Ukrajiny do NATO? Padlo, že je „nezvratná“.

Něco takového se dalo čekat. Myslím si, že bylo jasné, že NATO půjde v této rétorice o něco dál než loni na summitu ve Vilniusu. Spojené státy už dopředu mluvily o „mostu“ pro ukrajinské členství. Ukázalo se, že tímto mostem jsou spíš praktické věci a podpůrné iniciativy, které jsme už probrali, než načrtnutí nějaké jasné cesty ke členství.

Vyjádření, že cesta do NATO je „nezvratná“, jde o něco dál než předchozí vyjádření, ale podle mě jde spíš o kosmetickou změnu, která na podstatě věci nic nemění. Je ale dobře, že to zaznělo. Je to lepší než nic.

Jak hodnotíte slovní přestřelku mezi NATO, Čínou a Ruskem? Obzvláště velkou pozornost vzbudilo označení Číny za podporovatele Ruska ve válce na Ukrajině, protože od Aliance zaznělo vůbec poprvé…

Tohle bylo trochu nečekané. Tak rozhodný výrok o Číně je určitě něčím novým. Řekl bych ale, že kontext je tady takový, že NATO moc neví, co s Čínou dělat. Členské státy se neshodují na jednotném přístupu k čínské výzvě - Američané by chtěli, aby se dělalo víc, než by chtěli dělat Evropané, a tak dále. Cesta k nějakému konsenzu bude ještě hodně dlouhá. Nezaměřuji se ale přímo na Čínu, takže tady budu spíš stručný.

Možná onen společný výrok vzbudil takovou pozornost právě kvůli nejednotě…

Ano, ale je potřeba si uvědomit, že se váže k válce na Ukrajině. Nejde o útok na Čínu jako takovou. Je to spíš útok na čínskou podporu Ruska.

A co prohlášení Moskvy o nutnosti „ruské odpovědi“ na summit? Žádné velké překvapení?

Kdepak.

Měli bychom zmíněné výměny vzkazů vnímat jako nějakou další úroveň eskalace?

Nemyslím si. Obě země reagují na výroky NATO opakovaně odmítavě. Možná zajímavější je v tomto ohledu americký návrh na umístění raket dlouhého doletu do Německa. Na to Rusko reagovalo ostřeji než na cokoliv, co zaznělo ve společném prohlášení NATO.

Řekl byste, že NATO dosáhlo nějakého vyššího stupně jednoty?

Podle mě je velmi jednotné už od začátku ruské invaze v roce 2022. Samozřejmě se objevují nějaké malé neshody, ale připomeňme, že ještě před invazí bylo NATO velmi rozdělené.

Co je podle vás největším zklamáním summitu? Je to vámi zmíněná konečná podoba závazku na podporu Ukrajiny?

Ano. Dalším zklamáním je, že se vůbec nemluvilo o zvyšování výdajů členských států na obranu. To se ale čekalo.

Jak byste zhodnotil pozici Česka? Ať už co se týče vystoupení prezidenta Petra Pavla na summitu, nebo s ohledem na to, že jsme ještě loni podle dat NATO dávali na obranu jen 1,37 % HDP a teď se to snažíme na poslední chvíli dohnat.

K tomu vám můžu říct dvě věci. První je, že výdaje na obranu a to, jaký činí podíl HDP, je čím dál tím méně nápomocný nástroj. Ukazuje totiž jen to, kolik se do obrany dává, a ne o kolik se obranyschopnost posiluje. Tohle víme už dlouho, přesto má tento ukazatel politickou důležitost.

Začátkem července ale měly členské státy dostat od NATO nové cíle obranných schopností a proslýchá se, že jsou dost ambiciózní. Evropští členové budou muset plnit možná o 30 % víc cílů než dosud. Myslím si, že na tyto cíle se teď budeme muset především soustředit, a platí to i pro Česko.

Druhá věc se týká podpory Ukrajiny. Vaše muniční iniciativa byla opravdu chytrým krokem a podle mě je to něco, za co si zasloužíte pochvalu. Munice pro dělostřelectvo je samozřejmě velmi důležitá a hned několik jiných muničních iniciativ v minulosti nebylo moc úspěšných. Ta vaše ale odvádí dobrou práci.