31 dní bez deště, navíc v zimě. Francie zažívá ještě horší sucho než loni

Francie vyrovnala rekord v počtu dní bez deště, oznámila agentura Météo-France. Nynějších 31 dní sucha je stejná doba jako v období mezi 17. březnem a 16. dubnem v roce 2020.

V zimních měsících jde pak o úplný rekord – nejdelší období bez srážek v zimě až dosud činilo 22 dní v roce 1989.

Pro úplnost je třeba říci, že den sucha určují meteorologové v okamžiku, kdy úhrn množství srážek nad Francií nepřekročí jeden milimetr.

„Jedno je jisté: letošní sezóna již není výjimkou, jen následuje po mnoha měsících, které se vyznačují výraznými srážkovými deficity. Vrátíme-li se přes rok zpět, již poslední zima (−15 %), poté jaro (−40 %), léto (−25 %) a podzim (−10 %) trpěly srážkami hluboko pod průměrem sezónních srážek,“ řekl v rozhovoru pro deník Le Monde klimatolog Matthieu Sorel z Météo-France.

Klimatolog upozorňuje, že sucho je o to více znepokojivé, že přišlo v zimním čase, kdy se obvykle doplňují zásoby podzemních vod. V úterý a ve středu sice meteorologové hlásí srážky na západě země i u pobřeží Středozemního moře, ty ale nebudou stačit. „Jsme ve stavu, v jakém se obvykle nacházíme v polovině dubna, tedy dva měsíce napřed,“ poznamenává Météo-France.

Velké obavy musejí mít už teď francouzští zemědělci: „Pokud jde o zemědělské půdy blízko povrchu, lze je obnovit, pokud bude v březnu a dubnu hodně srážek. Pro hlubší hladiny podzemní vody je ale velmi pravděpodobné, že se nevrátíme k normálu v celé zemi, “ řekl serveru FranceInfo agroklimatolog Serge Zaka.

Tři čtvrtiny francouzských podzemních vod jsou na úrovni nebo pod ní, na které by měly být v únoru, informoval Zaka. „Na doplnění hladiny zbývá jen pár týdnů. Od okamžiku, kdy se poupata rostlin otevřou, většinu vody, která dopadne na zem, spotřebují kořeny rostlin. A proto jen velmi málo vody pronikne do podzemních vod,“ vysvětlil.

Vláda premiérky Elisabeth Borneové svolala minulý týden svůj – v tomto roce – první hydrologický monitorovací výbor, protože hrozí „konflikty v užívání vody“. Jinými slovy jde o napětí mezi potřebami zemědělství, výrobou elektřiny z vodních elektráren v přehradách a potřebami rekreace (golf, kanoistika atd.). Dlouho očekávaný vodohospodářský plán, ohlášený na konec ledna, se o několik týdnů odkládá.

Jednotlivé départementy už ale trpí: například oblast Pyrénées-Orientales je od června v nepřetržité pohotovosti kvůli suchu a i uprostřed zimy ji sužují opakované požáry. 

V pátek pak úřady vyhlásily pohotovost kvůli suchu v jihofrancouzském départementu Var, píše agentura AFP.

Loňské léto provázely ve Francii rozsáhlé lesní požáry, zvláště v okolí Bordeaux na západě země. Současné sucho vyvolává obavy, že příští léto může být ještě podstatně horší.

Podle studie zveřejněné v časopise Environmental Research Letters bylo loňské sucho, které postihlo Francii i okolní země, částečně způsobené klimatickými změnami. Ty měly za následek výraznější anomálie atmosférického tlaku a vyšší povrchové teploty. Tyto dva prvky „zhoršily sucho, zvětšily zasaženou plochu a podpořily vysychání půdy evapotranspirací (celkový výpar ze zemského povrchu do atmosféry, který se vztahuje k určitému území, pozn. red.),“ píší autoři studie.