Článek
Asi jen málo věcí je pro Francii typičtějších než bageta. V zemi se jich údajně vyrobí asi 16 milionů denně. A nyní je co oslavovat, protože Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) zařadila francouzskou bagetu na seznam „nehmotného kulturního dědictví“.
Zařazení baget na seznam „oslavuje francouzský způsob života“, uvedla šéfka UNESCO Audrey Asoulayová. „Bageta je každodenní rituál, strukturující prvek jídla, synonymum sdílení a družnosti. Je důležité, aby tyto dovednosti a společenské návyky přetrvaly i v budoucnosti,“ uvedla podle webu The Guardian.
Francie přivítala oznámení o přijetí „řemeslného know-how a kultury bagety“ jako kulturního dědictví s vlasteneckým nadšením. Francouzští delegáti na konferenci UNESCO jásali a mávali bagetami.
Každou sekundu se ve Francii prodá asi 320 baget, které Emmanuel Macron označil za „250 gramů kouzla a dokonalosti“. Jsou součástí francouzského každodenního života už nejméně 100 let.
UNESCO has just made the French baguette part of the Intangible Cultural Heritage of humanity, and the French delegation is wildin out there pic.twitter.com/s1UbutiVBZ
— Jules Darmanin (@JulesDrmnn) November 30, 2022
Přesto je bageta v posledních letech na ústupu, protože tradiční pekárny bojují s rozmachem velkých supermarketů a rostoucí oblibou kváskového pečiva.
Počet řemeslných pekáren v zemi v důsledku rozšíření průmyslových pekáren klesl z 55 tisíc v roce 1970 na současných 35 tisíc. Přesto zůstává bageta klíčem k francouzské identitě. Macron také prohlásil, že bagetu Francii „závidí celý svět“.
„Je důležité, aby tyto dovednosti a společenské zvyklosti existovaly i v budoucnu,“ řekla Asoulayová.
Přesný původ bagety není znám: někteří se domnívají, že bagetu nechal vyrobit Napoleon, protože by se vojákům lépe nosila, jiní předpokládají, že vznikla později – v Paříži si takový kus pečiva dělníci mohli snadno dělit, aniž by k tomu potřebovali nůž. Jiní zase připisují zásluhu rakouskému pekaři Augustu Zangovi, který ji měl vymyslet ve 30. letech 19. století.
Bageta, jak ji známe dnes, však byla oficiálně pojmenována teprve před více než 100 lety, v roce 1920. Tehdy byla zavedena přísná pravidla pro to, co se považuje za bagetu – standardizovaná délka je 80 cm a hmotnost 250 g (8 uncí). V polovině 20. století si bageta získala oblibu v celé zemi. Až do roku 1986 měla ve Francii dokonce pevně stanovenou cenu.
Pro pekaře byla středeční zpráva vítaným uznáním řemesla, které dovedli k dokonalosti. „Bageta je mouka, voda, sůl, droždí – a know-how řemeslníka,“ uvedl v tiskové zprávě Dominique Anract, předseda Národní konfederace francouzských pekáren a cukráren. Jít pro pečivo je první úkol, který dáte dítěti, dodal.
Z Francie
Ve Francii se zřítila helikoptéra s Vjačeslavem Taranem, při cestě ze Švýcarska do Monaka. Podle ukrajinské agentury Unian měl Taran vazby na ruskou rozvědku.
Mezi další novinky na soupisce UNESCO patří tradiční výroba kubánského rumu, japonské rituální tance furjú odori, studené severokorejské nudlové polévky zvané nengmjon, pyrenejské medvědí slavnosti a tradiční kambodžské bojové umění Kun L'bokator.
Čtyři z dalších navržených položek na seznam dědictví – chilský keramický styl, starověké ahlatské kamenictví z Turecka, keramika vietnamského národa Chăm a zvonovitá sukně z Albánie známá jako xhubleta – jsou považovány za natolik ohrožené, že naléhavě potřebují mezinárodní ochranu.
Mezi další uchazeče, kteří se na seznam nevešli, patří tradiční jezdecké hry v Gruzii, maghrebská pálivá pasta z chilli papriček známá jako harissa, srbská slivovice nebo středoasijská loutna zvaná rubáb.
Mezivládní výbor pro ochranu nehmotného kulturního dědictví tento týden posuzuje 46 návrhů včetně společného návrhu Česka a dalších pěti států na zařazení vorařství do tohoto seznamu. O této nominaci se podle ČTK rozhodne ve čtvrtek.
