Článek
Ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová nastínila tři pravděpodobné scénáře vývoje na Ukrajině. Šlo o její vůbec první veřejné vyjádření k válce na Ukrajině, které poskytla od letošního května, informoval respektovaný deník The New York Times (NYT).
V rámci prvního scénáře by pokračující postup Ruska na východě Ukrajiny zlomil vůli Ukrajinců bojovat a umožnil ruské armádě ovládnout ještě větší část země. Tento výsledek je podle Hainesové novým cílem Vladimira Putina poté, co se původní pokus o svržení ukrajinské vlády nezdařil.
„Díváme se na prezidenta Putina a myslíme si, že má fakticky stejné politické cíle jako dříve. Tedy: že chce získat většinu Ukrajiny,“ řekla podle listu ředitelka národní zpravodajské služby.
Ruské síly jsou však po více než čtyřech měsících bojů natolik oslabené, že je nepravděpodobné, že by mohly v dohledné době Putinovy plány naplnit, uvedla Hainesová. „Vnímáme nesoulad mezi Putinovými krátkodobými vojenskými cíli a schopnostmi jeho armády. Jakýsi nesoulad mezi jeho ambicemi a tím, čeho je armáda schopna dosáhnout,“ řekla Hainesová podle agentury Reuters.
Nejpravděpodobnější scénář – patová situace
Podle druhého scénáře, který Hainesová považuje za nejvíc pravděpodobný, Rusko ovládne východ, ale nedokáže proniknout dál. Obě země se dostanou do patové situace, uvedla Hainesová.
Podle ní bude trvat roky, než Rusko své síly obnoví. „Během tohoto období předpokládáme, že se bude Rusko více spoléhat na asymetrické nástroje, které má, jako jsou kybernetické útoky či snahy o kontrolu dodávek energie. Roli hrají dokonce i jaderné zbraně. To vše pro to, aby si Rusko udrželo vliv v globálním měřítku,“ řekla Hainesová.
Nejpravděpodobnější scénář pro nejbližší období popsala jako rozmělňující se konflikt, v němž ani jedna strana nedosáhne velkého průlomu. „Je nepravděpodobné, že by ruské jednotky byly schopny vést více souběžných operací,“ pokračovala Hainesová.
Podle třetího scénáře by Ukrajina zastavila ruský postup na východě a rovněž by se jí podařilo zahájit protiútoky.
Ukrajina již získala zpět některá území, zejména v jižní části země, a někteří vojenští experti očekávají brzkou širší ofenzívu.
Dočkají se ukrajinské síly dalších úspěchů?
Poslední fáze války dopadla pro Rusko dobře, uvedl web NYT. Východní část Ukrajiny, známá jako Donbas, má dvě oblasti – Luhanskou a Doněckou. Podle Thomase Bullocka, analytika společnosti Janes, která se specializuje na problematiku zpravodajských služeb, Rusko nyní kontroluje prakticky celou Luhanskou oblast a asi 60 procent té Doněcké.
„Kreml dává najevo, že se jeho celkové plány nezměnily a že vše probíhá podle plánu,“ řekl šéf moskevské kanceláře deníku The Times Anton Trojanovskij.
Na znamení důvěry v Kreml ruská média v poslední době informují o plánech na uspořádání referend na dobytých územích a jejich formální anexi, dodal.
Ukrajina však nadále těží z přílivu sofistikovaných zbraní ze Západu. Podle NYT je na místě se ptát, zda budou ukrajinské jednotky už brzy schopny tyto zbraně využívat lépe než dosud.
Ruský nedostatek bojeschopných mužů
Dvě nedávné události jsou podle NYT důvodem k zamyšlení.
Zaprvé: Rusko se muselo obrátit na externí vojáky, například na soukromě působící armádu, jež si říká Vágnerova skupina, aby doplnilo počty jednotek na bojišti.
Za druhé: Putin nařídil některým jednotkám, které se podílely na nedávných vítězstvích v oblasti Donbasu, aby si odpočinuly, což naznačuje, že již byly na pokraji sil.
Američtí představitelé i externí analytici se shodují, že pokud chce Rusko postoupit za hranice Donbasu, bude muset učinit krok, ke kterému se zatím nemá: masovou mobilizaci.
„Rusko bude muset provést vojenský odvod a podniknout k obnově vojenských sil politicky bolestivé kroky. Putin k tomu zatím nebyl ochoten,“ napsal ve svém rozboru Julian Barnes z NYT, který má na starosti agendu zpravodajských služeb.
„Rusko má mnohem více zdrojů než Ukrajina, včetně vojáků a zbraní. I ruské zdroje však mají své limity, zejména pokud Putin nebude ochoten vynaložit politický kapitál na masovou mobilizaci,“ souhlasí autor článku o dalších scénářích války David Leonhardt.
V takovém případě lze předpokládat, že se Ukrajině podaří zastavit ruské zisky na východě a bude pomalu dál vyčerpávat ruské jednotky skrze protiútoky a odboj. Započíst je nutné i dopad západních ekonomických sankcí. „Taková situace by mohla Putina nakonec přimět k tomu, aby přijal případné příměří, které ponechá většinu Ukrajiny nedotčenou,“ soudí Leonhardt.
Ukrajina rovněž hlásí ztráty
Zdá se, že ztráty lidských životů jsou masivní na obou stranách. Hovoří se o stovkách zabitých vojáků denně. V důsledku toho se bude muset Ukrajina spoléhat stále častěji na vojáky s nedostatečným výcvikem.
Přeživším jednotkám navíc hrozí psychická újma. „Způsob bojů na východě – nepřetržitá dělostřelecká výměna – připomíná zákopovou válku z první světové války, která dala vzniknout termínu ‚shell shock‘,“ poznamenal analytik Thomas Gibbons-Neff.
„Během dělostřeleckého ostřelování můžete jen ležet v krytu a čekat, až ostřelování skončí. Někteří lidé jsou kvůli takovému ostřelování psychicky poškozeni. Zjistí se, že nejsou psychicky připraveni na cokoli, co je potká,“ popisoval stavy vojáků nejmenovaný ukrajinský velitel pro list The Times.
Rusko zahájilo takzvanou „speciální vojenskou operaci“ proti Ukrajině 24. února. Pátek 8. července byl už 135. dnem války.
