Vědci z celého světa popsali, co udělá oteplování se zdravím lidí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pokud politické reprezentace a společnost jako taková nezačnou velmi brzy řešit zrychlující se oteplování planety, budeme dopady v následujících letech pociťovat v různých sférách našich životů čím dál častěji.

Konkrétní příklady popisuje zpráva odborného medicínského časopisu Lancet publikovaná v minulém týdnu. Podrobně analyzuje zejména dopady zrychlujícího se oteplování na lidské zdraví a pracovní výkon.

V roce 2023 byly na světě zaznamenány nejvyšší globální teploty za posledních 100 tisíc let a do roku 2022 došlo k překonání teplotních rekordů na všech kontinentech.

To podle studie mělo a nadále (kvůli rostoucím teplotám) bude mít dopad především na lidské zdraví. „Výsledky můžeme vnímat už teď. Například v období let 1990 až 2000 přibylo úmrtích spojených s vysokými teplotami u lidí nad 65 let o 85 procent. To je o 38 procent více, než se očekávalo, pokud by se teploty nezměnily,“ stojí v článku, na kterém pracoval mezinárodní tým 114 vědců.

Starší lidé, podobně jako děti mladší jednoho roku, ohrožuje horké počasí nejvíce. Zejména kvůli úbytku vody pocením a nedostatečnému příjmu tekutin. Dnes jsou podle vědeckých měření vystaveni mimořádně horkým dnům dvakrát více, než tomu bylo u stejných skupin v letech 1986 až 2005.

Mezi lety 2018 až 2022 pak byla světová populace v průměru vystavena 86 dnům, kdy teploty ohrožovaly lidské zdraví. 60 procent těchto dnů nastalo pravděpodobně právě v důsledku klimatické krize.

Letos v červnu si například obrovská vlna veder v Mexiku, kde teploty přesáhly i 46 stupňů Celsia, vyžádala za pouhý měsíc minimálně 104 obětí. Ty většinou podlehly úpalu a následné dehydrataci, jak jsme popsali v tomto textu.

S vysokými teplotami ohrožujícími zdraví se letos v létě potýkaly například i Francie či Řecko. Aktuálně sužují teploty nad 40 stupňů Celsia Brazílii – horka přišla o celý měsíc dříve, než je obvyklé.

Rychleji se také podle zprávy mohou šířit některé nemoci. Jen přenos horečky dengue komárem tropickým nebo tygrovaným vzrostl oproti období 1951 až 1960 v roce 2022 o necelých 30 procent. Komáři se totiž rychleji množí, a tím častěji mají potřebu se živit svými hostiteli – lidmi.

„Šíření nákazy je tak snazší,“ vysvětlil pro Lancet profesor Hugh Montgomery z University College London.

Ve srovnání období 1982–2010 a roku 2022 se také o 12 procent především v pobřežních oblastech zvýšila míra nákazy vodní bakterií vibrio, která mimo jiné stojí za infekcí cholera.

Podle studie představují jen bakterie dengue a vibrio riziko nákazy až pro 1, 4 miliardy lidí.

Vysoké teploty podle vědců přitom neohrožují jen lidské zdraví. Souvisí například i se ztrátami v potravinovém sektoru především v zemích, kde je zcela zásadní zemědělská činnost. Ve srovnání s obdobím 1981 až 2010 vedla častější frekvence horkých dnů a suchých měsíců v roce 2021 k tomu, že se o 127 milionů lidí více potýkalo s mírnou nebo závažnou formou potravinové nouze.

Jak obrovská vedra dopadají na zemědělskou produkci a zásobování potravinami se ukazuje už téměř rok na asijském trhu s rýží – plodinou, na jejíž existenci stojí jídelníček zhruba poloviny světové populace. Rýže začala v posledních měsících (právě kvůli teplotním výkyvům způsobeným klimatickou změnou) prudce zdražovat.

Její pěstování se kvůli obrovským vedrům a chybějícím dešťům především v regionu jihovýchodní Asie komplikuje, a tedy i prodražuje. Situace je tak závažná, že se stala tématem domácí i mezinárodní politiky. (Tématu jsme se věnovali ve článku zde).

Vysoké teploty mají podle výzkumníků dopad i na samotnou práci, a to nejen v odvětví zemědělství, kde jsou farmáři vystaveni slunci napřímo. Vedra totiž často narušují i možnost výkonu práce například ve výrobních továrnách.

Podle studie bylo jen za rok 2022 ztraceno kvůli nadstandardně vysokým teplotám 490 miliard pracovních hodin. Oproti období 1991 až 2000 jde o nárůst o téměř 42 procent.

Převedeno na peníze: jen za rok 2022 vedly vysoké teploty ke ztrátám v potenciálních příjmech v hodnotě 863 miliard dolarů.

Jak se mohou pracovní podmínky při rostoucích teplotách zhoršovat, popsala před časem studie ústavu Global Labor Institute na americké Cornellově univerzitě a investiční společnosti Schroders. Ta se sice zaměřovala pouze na pracovníky v módním průmyslu v regionu jihovýchodní Asie, na které (jak již bylo zmíněno) dopadá klimatická krize téměř nejvíce, podobný scénář se nicméně může dít i v dalších částech světa, kde budou teploty v následujících letech zásadně růst.

Pokud ze strany majitelů továren a módních společností nepřijde změna v přístupu a nezajistí svým zaměstnancům podmínky vhodné pro práci ve vyšších teplotách, může módní průmysl do roku 2030 přijít o 65 miliard dolarů zisku, což by představovalo celkový pokles o 22 procent, uvádí studie. Nevzniklo by ani 950 tisíc pracovních míst.

V rámci Pařížské klimatické dohody (2016) se mezinárodní společenství dohodlo, že udrží nárůst průměrné globální teploty ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí pod 1,5 stupně Celsia. Již teď je ale svět na cestě k oteplení o 2,7 stupně Celsia do konce tohoto století.

Podle studie k tomu dále přispívají především emise CO2 vypouštěné do atmosféry.

Výzkumníci také upozorňují na zásadní roli bank, které sektoru fosilních paliv nadále poskytují obrovské úvěry, a přispívají tak k vyšší produkci CO2.

V letech 2017–2021 například investovalo 40 bank, které nejvíce v tomto sektoru poskytují půjčky, dohromady 489 miliard USD ročně. 52 % z nich pak zvýšilo objem půjček od doby před vstupem Pařížské dohody v platnost.

Cyklus, v jakém banky investují do projektů s fosilními palivy, před časem popsal v rozhovoru pro Seznam Zprávy  Jerome Phelps z organizace Debt Justice.

„Kolem 54 zemí globálního jihu čelí velké krizi. Značnou část svých příjmů totiž musí vynaložit na pokrytí vlastního dluhu (vůči zemím globálního severu), často s velmi nepřiměřeně vysokou úrokovou sazbou. (…) Státy proto posilují devizový obchod, aby tak dluhy mohly platit, a využívají k tomu právě příjmy z fosilních paliv. Díky nim vydělají dolary, kterými pak dluhy splácejí. (…) Jsou proto motivované k tomu, aby investovaly do bohatství, které mají. Nejčastěji jsou to fosilní paliva,“ vysvětlil.

Výzkumníci navíc upozorňují, že strategie 20 největších světových ropných a plynárenských společností od počátku roku 2023 povedou k tomu, že emise do roku 2040 překročí úrovně odpovídající cílům právě Pařížské dohody o 173 procent.

Řešení se podle nich přitom nabízí v obnovitelných zdrojích energie. Ty ale představují jen devět procent celosvětově vyrobené elektřiny, přestože jejich náklady klesají pod úroveň fosilních paliv.

Americký deník The New York Times uvádí, že závěry studie budou projednávány na každoročním summitu OSN o klimatu, tentokrát ve Spojených arabských emirátech, který začne za několik týdnů. Letos se bude víc soustředit právě na lidské zdraví.