10 ženských hlasů roku 2022: Jak se má chovat první dáma ve válce?

Ruská invaze na Ukrajinu, která odstartovala 24. února, postavila do zcela nové perspektivy tamního prezidenta Volodymyra Zelenského. Z bývalého komika se stal respektovaný lídr, který navzdory nebezpečí odmítl opustit svou zemi a svůj lid.

Důležitým hráčem na mapě světové politiky se ovšem stala i jeho choť - ukrajinská první dáma Olena Zelenská.

Jak napsal britský Vogue, pro první dámy v době války neexistuje žádný scénář, a Zelenská tak začala psát svůj vlastní. Zatímco dříve zůstávala v zákulisí, s novou vlnou ruské agrese se vrhla do první diplomatické linie. Během uplynulých měsíců navštívila řadu států, kde lobbovala za zájmy Ukrajiny, jinak stejně jako její manžel zůstává ve své zemi.

„Byly to nejstrašnější měsíce mého života a života každého Ukrajince. Těšíme se na vítězství. Nepochybujeme o tom, že zvítězíme. A to je to, co nás drží při životě,“ sdělila v červenci časopisu Zelenská.

Uznání si spolu s ní však zaslouží i všechny ukrajinské ženy, které bojují s ruským terorem a jeho důsledky.

Klima je jedním z hlavních témat, které silně oslovuje mladou generaci, a své vlastní lídry už začíná mít i Afrika. V rámci mezinárodních kampaní upozorňuje na dopady změny klimatu, které se na kontinentu projevují, a přináší potřebnou pozornost nerovnostem, které právě změna klimatu prohlubuje. Mezi nejviditelnější představitele patří ugandská aktivistka Vanessa Nakateová.

O Vanesse Nakateové bylo v roce 2022 slyšet například ve spojení s nadací Billa Gatese, která ji za její činnost ocenila cenou Global Goalkeeper Award, a její hlas rezonoval také na konferenci OSN, která byla letos známá pod zkratkou COP27.

Šestadvacetiletá aktivistka je zakladatelkou hnutí Rise Up, které zesiluje hlasy aktivistů z Afriky i z celého světa, a stojí třeba za projektem The Greens School Project. Ten se zabývá energetickou chudobu ve venkovských školách v Ugandě a díky ekonomickým a udržitelným řešením dodává do 24 tisíc škol solární panely a ekologická kamna.

Íránem od září zmítají protesty, které si připsaly již na pět set obětí. Odstartovala je smrt dvaadvacetileté Mahsá Amíníové po zásahu tamní mravnostní policie, podle které mladá žena nedodržela pravidla nošení hidžábu, pokrývky hlavy, a byla tak vzata do vazby. Tam však upadla do kómatu a následně i zemřela.

Smrt Mahsá do ulic okamžitě vyhnala zejména íránské ženy, která si na znamení odporu stříhaly vlasy a pálily hidžáby. A to navzdory tomu, že se íránský režim od počátku uchýlil k brutálnímu potlačení protestů. Zatýkání, slzný plyn, vodní děla, pendreky i střelba do lidí broky se staly denní normou.

Ve výčtu silných ženských hlasů letošního roku nemůže chybět laureátka Nobelovy ceny za literaturu, francouzská spisovatelka Annie Ernauxová. Dvaaosmdesátiletá autorka je známá především svými autobiografickými knihami, ve kterých reflektuje svou vlastní i obecně ženskou zkušenost.

Média Ernauxovou titulují jako výraznou postavu francouzského feminismu a „ikonu feminismu pro novou generaci umělců a intelektuálů“. Podle deníku Liberation popisuje svět kolem sebe prostřednictvím vlastní zkušenosti „dívky, která se setkala se společenským opovržením a mužskou nadvládou“.

Mezi 119 dosavadními laureáty Nobelovy ceny za literaturu je Ernauxová teprve sedmnáctou ženou a první francouzskou spisovatelkou, která ocenění dostala.

V českém překladu vyšlo jedno z jejích nejznámějších děl, memoáry Roky, či novely Místo a Obyčejná žena.

Pozornost v roce 2022 patřila také finské premiérce Sanně Marinové, která rozvířila vody, když na internet unikla videa z jejího soukromí. Záběry pocházely ze soukromého večírku a političku je na nich možné vidět, jak spolu s přáteli popíjí a vlní se do rytmu hudby.

Obratem se začalo řešit, jestli je takové chování hodno premiérky. Někteří lidé (v čele s opozičními politiky) za „pařbu“ Marinovou odsoudili a žádali test na přítomnost drogy. Poukazovali na to, že je premiérka odpovědná za plnění vládních úkolů, a je tedy otázkou, zda je schopná vést zemi.

Marinová se ohradila a s ní spousty lidí napříč světem; zejména ženy, které jí vyjadřovaly podporu na sociálních sítích. Tečku za kauzou udělal nakonec onen drogový test; byl negativní.

Bylo by krajně nefér letošní angažmá Marinové redukovat na tuto aféru. Politička se v roce, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, zapsala na mezinárodní politické scéně jako silný spojenec západních mocností. Finsko se v roce 2022 rozhodlo ukončit letitou neutralitu a společně se Švédskem v květnu podalo žádost o členství v NATO.

Marinová zaujala pevný protiruský postoj a na adresu Kremlu z jejích úst padlo mnoho silných výroků. Jeden z nich zazněl i na říjnovém summitu v Praze, když pronesla, že jediná cesta z konfliktu je ruský odchod z území Ukrajiny.

Ani v hudebním světě nebyla v roce 2022 nouze o historické milníky. Jeden z nich si připsala zpěvačka Taylor Swift, která v říjnu v podstatě zbourala nejprestižnější žebříček prodejnosti singlů v USA - Billboard Hot 100. Dokázala, co nikdo před ní. Stala se první umělkyní (bez ohledu na pohlaví), která během jediného týdne obsadila celou první desítku žebříčku.

Zpěvačka tím překonala hudebníka Drakea, který svého rekordu dosáhl v 2021. Tehdy v jednom týdnu obsadil devět příček z deseti.

Všech deset zpěvaččiných písniček, které zabodovaly, pochází z její nové desky Midnights, a zařídily jí také to, že se stala umělkyní s nejvíce hity (40), které se do první desítky kdy dostaly. Dosavadní rekord držela Madonna s 38 písničkami.

V polovině prosince oznámila Harvardova univerzita, která je nejstarší univerzitou na území USA, že v jejím čele poprvé stane osoba černé pleti. Rektorkou školy byla zvolena dosavadní děkanka Claudine Gayová, která se tím současně stala též historicky teprve druhou ženou, která tuto prestižní školu povede.

Se jmenováním Gayové se dočkáme dalšího milníku: Počet žen ve vedení osmi amerických škol s nálepkou „Ivy League“ převáží nad počtem mužů. Dartmouthská a Pensylvánská univerzita jmenovaly ženy již dříve v tomto roce a připojily se tak k Brownu a Cornellu. Do čela Dartmouthu usedne Sian Leah Beilocková a do čela Pensylvánské univerzity Elizabeth Magilová.

Columbia, Princeton a Yale jsou i nadále vedeny muži.

Když se Bělorusko v roce 2020 chystalo na prezidentské volby, do centra pozornosti se dostala trojice žen, která dokázala - navzdory tvrdým represím - přivést do ulic tisíce lidí. „Tři grácie“ převzaly vedení protilukašenkovské opozice poté, co režim z nerovného boje o funkci prezidenta vyřadil hlavní mužské kandidáty.

Jednou z trojice žen byla i Maria Kalesnikavová, která na rozdíl od svých kolegyň - Svjatlany Cichanouské a Vjeraniky Capkalové - zůstala v zemi i po volbách. Loni ji však za její činnost tamní úřady odsoudily k 11 letům vězením. V tomto roce se kvůli prasklému vředu dokonce ocitla v nemocnici, kde musela podstoupit operaci.

Boj statečných Bělorusek s režimem ani dva roky po volbách nezeslábl. „Musíme bojovat za ty, co jsou vězněni, a za nezávislost naší země,“ pronesla Cichanouská v rozhovoru pro Seznam Zprávy letos v listopadu.

Česká návrhářka Lucie Václav byla v letošním roce jednou z mála Češek, které měly možnost prezentovat svou práci na pařížském týdnu módy. Její značka LVFD LONDON se navíc objevila také mezi mladými talenty na stejné akci v Londýně a příští rok se chystá dobývat i New York.

I když v Česku není její jméno notoricky známé, v mezinárodním světě módy je to jinak. Její modely oblékají mnohé celebrity, jako je třeba herečka Drew Barrymore nebo britská zpěvačka Becky Hill.

„Tvořím nejen očima, rozhodující je pro mě i látka na dotyk a její struktura,“ popsala svůj přístup k práci v rozhovoru s ekonomickým deníkem E15. 

Václav již několik let žije ve Velké Británii, přesto ale zůstává hrdou Češkou a její kousky dodnes šijí české krejčové.

Výčet by nebyl kompletní bez připomínky, že o mnohé silné ženské hlasy svět letos přišel. Mezi nimi i o hlas stability, který po dlouhá desetiletí představovala britská panovnice Alžběta II. Královna zemřela 8. září ve svých 96 letech.

„Máme velké štěstí, že jsme ji tu měli tak dlouho, úžasná žena,“ sdělila našim reportérům, kteří se do truchlícího Spojeného království v září vydali, jedna z Britek u Buckinghamského paláce.

Podle Johany Kłusek z Katedry evropských studií při FSV UK královna v posledních 25 letech odvedla obrovský kus práce na veřejném obrazu královské rodiny a ve spolupráci s jejími dalšími členy dokázala pro monarchii získat sympatie veřejnosti. Tomu pomohlo například i to, že šlo o osobnost, která za svůj život „přestála nejrůznější rány osudu“.

Po Alžbětě trůn převzal její syn Karel III. a Británie si na svou další královnu, která zdědí trůn po smrti předchozího panovníka, bude muset dlouho počkat. Jedinou potenciální kandidátkou je princezna Charlotte, dcera prince Williama. Tomu, aby na trůn opravdu usedla, by ale musela předejít rodinná tragédie: skon krále Karla III., jejího otce Williama i bratra George.

Pravděpodobnějším scénářem je tak spíše to, že prvním potomkem nejstaršího z Williamových dětí bude dcera. Devítiletý George má ale ještě celý život před sebou a čytřiasedmdesátiletý Karel se teprve chopil vlády.