Článek
Ruská Státní duma odsouhlasila návrh zákona, který zpřísňuje tresty za dezerci, poškození vojenského majetku, rabování, zběhnutí a neposlušnost, pokud k nim dojde během mobilizace nebo v bojových situacích, informovala agentura Reuters.
Tento krok následuje po nedávném významném ústupu ruských sil v Charkovské oblasti, kde jednotky bez většího boje opustily města, která měly pod kontrolou několik měsíců. Zanechaly za sebou rovněž velké množství vojenské techniky.
„Ruský trestní zákoník do dnešního dne neznal pojmy ‚mobilizace‘ nebo ‚bojové operace,“ řekl agentuře Reuters Pavel Čikov, šéf advokátní kanceláře Agora, která v Rusku zastupovala řadu významných právních případů. Agentura uvedla, že podle návrhu zákona teď hrozí ruským vojákům při dobrovolné kapitulaci až 10 let vězení.
Podle nového návrhu zákona hrozí dezertérům, kteří jsou mimo službu déle než měsíc, trest v délce maximálně 10 let, zatímco nyní je maximální trest pět let. Vojáci, kteří odmítnou rozkaz k boji nebo k nasazení, by mohli být uvězněni až na tři roky. Rabujícím vojákům hrozí trest odnětí svobody až 15 let.
Jaká je situace na frontě?
Iniciativu ve válce jednoznačně přejímá ukrajinská armáda. Přesto ruské jednotky dál pokračují v oblasti fronty kolem měst Soledar a Bachmut v útocích, které se nezdají mít valného smyslu.
V dřívější verzi se trestné činy vztahovaly na období „v době ozbrojených konfliktů nebo vojenských akcí“. Schválený návrh zákona nyní ovšem upravuje formulaci na „v době mobilizace nebo válečného stavu, jakož i v době války nebo v době, kdy probíhá ozbrojený konflikt a bojová činnost“, napsala Svobodná Evropa.
Problém s personálním obsazením ruské armády se zhoršil v důsledku toho, že vojáci vypověděli smlouvy, vzdali se nebo dezertovali, informoval deník The Washington Post. Rusko se sice snaží o rozšíření svých sil, ale zdá se, že ani vysílání dobrovolníků s malým výcvikem do první linie nebo rekrutace vězňů nepomáhají.
Všeobecná vojenská mobilizace
Ruské jednotky utrpěly ztráty a ukrajinská protiofenziva dál postupuje, osvobodila již několik tisíc kilometrů čtverečních.
Návrhy na změnu zákona okamžitě vyvolaly spekulace, že se Putin může rozhodnout pro národní vojenskou mobilizaci, včetně odvodu. Ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci, kterou zdůvodnil ochranou suverenity a územní celistvosti Ruska. V mimořádném proslovu k národu řekl, že rozhodnutí již podepsal.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ovšem ještě před týdnem popřel, že by vyhlásil úplnou nebo jen částečnou mobilizaci. Post upozorňuje, že se Putin kroku vyhýbá, protože by byl v rozporu s jeho vlastním tvrzením, že Rusko ve válce „nic neztratilo a neztratí“.
THREAD 1/9 Today, with no warning, amendments to Russian law were introduced to the Duma & immediately passed in 3 readings. They bring Russia much closer to full mobilization & stipulate harsh penalties for failing to report for military duty, surrendering, or refusal to fight.
— Alexander Baunov (@baunov) September 20, 2022
Někteří ruští politici a někteří nacionalisté vyzývají k úplné mobilizaci, upozorňuje Reuters. Média upozorňují, že by taková mobilizace vedla k eskalaci války na Ukrajině, trvající již sedm měsíců.
Vojenské neúspěchy ruských vojsk také podporují hlasy nesouhlasu s válkou uvnitř Ruska. Skupina místních zákonodárců v Petrohradu minulý týden vyzvala k odvolání Putina z funkce. Proti válce se vyhradila i největší popová hvězda v zemi Alla Pugačevová, která zveřejnila kritiku konfliktu na Instagramu, kde ji sleduje 3,4 milionu lidí.