Článek
Tuzemští zahrádkáři se po mnoha letech téměř jistě dočkají svého zákona, který například zakotví veřejnou prospěšnost zahrádkářské činnost. Sněmovna dnes opakovaně schválila zahrádkářský zákon, který jí vrátil Senát s pozměňovacím návrhem. Senátoři z něj chtěli vypustit některá ustanovení, například pasáž o kulturních hodnotách zahrádkářské činnosti nebo ustanovení podrobně upravující pachtovní smlouvu na pozemky pro zahrádkářské spolky. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.
Zákon má za cíl především upravit postavení a veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí v českém právním řádu. Zákon definuje například zahrádkářské osady nebo podmínky pachtu pozemků. Upravuje možnost Státního pozemkového úřadu nebo obcí přenechat pozemky k zahrádkářské činnosti. V účinnosti má vstoupit prvním dnem šestého měsíce po vyhlášení ve sbírce. To by mohlo odpovídat letošnímu listopadu či prosinci.
Předseda klubu KSČM Pavel Kováčik nazval senátní verzi vykastrovaným torzem, bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) bezcenným cárem papíru. Také zpravodaj Adam Kalous (ANO) podpořil původní sněmovní verzi. Důležitost zákona zdůvodnil tím, že již řadu let po něm volají zahrádkáři a petici na jeho podporu podepsalo víc než 24.000 lidí. Zákon podle něj dává zahrádkářským spolkům nejen jasná pravidla, ale i ochranu. Podle senátora Zdeňka Nytry (ODS) je ale důležité položit si otázku, jak mohli zahrádkáři působit doteď. Poukazoval například na to, že asi desetina procent zahrádkářů působí v zahrádkářských koloniích, zatímco většina z nich má zahrádky okolo domů a chalup a těch se zákon netýká.
Ivan Adamec (ODS) řekl, že pro něj je zahrádkářský zákon plevelem v právním řádu. Varoval před tím, že v důsledku zákona může být nakonec zahrádek k pronájmu nedostatek a zákon se může obrátit proti samotným zahrádkářům. Senátoři podle něj nechtěli být krutí k zahrádkářům, a proto zákon nezamítli. „Je vidět, že zákon jako takový v nás, zákonodárcích, vyvolal skutečně zajímavé emoce,“ konstatoval Staněk. Uvedl, že zákon vznikl „odspodu“, od občanů a zahrádkářů, kteří cítí potřebu jisté ochrany i uznání zahrádkářské činnosti.
Předchozí tři pokusy prosadit takovýto zákon nebyly úspěšné. S nynějším návrhem uspěla skupina tří desítek poslanců z klubů ANO, ČSSD, KSČM, SPD, STAN a KDU-ČSL. Argumentují mimo jiné tím, že obdobný zákon existuje ve všech okolních zemích. Na přijetí zákona naléhal loni také premiér Andrej Babiš (ANO), když řekl, že poslanci by měli spíše schválit zahrádkářský zákon, a nikoli stále řešit epidemii covidu-19. Schválení zákona by podle něj bylo krokem k soběstačnosti Česka v pěstování ovoce a zeleniny.
Zahrádkářskou činností se bude rozumět veřejně prospěšná činnost, zaměřená na pěstování ovoce, zeleniny, květin, užitkových nebo okrasných rostlin, jejich další zpracování nebo úprava. Vykonávat ji bude zahrádkářský spolek, který bude veřejně prospěšným spolkem, a to podle přijatého zákona. Nebude muset jít jenom o Český zahrádkářský svaz, ale podle předkladatelů se to bude moci vztahovat i na různé komunitní zahrady.
Zahrádkářskému spolku bude možné propachtovat pozemek pro zahrádkářskou činnost pouze na dobu určitou, a to nejméně na dva roky. Pokud bude propachtovatelem stát nebo obec, bude nejkratší možná doba pachtu deset let. Senát se pokoušel toto ustanovení vypustit. Senát chtěl také vypustit jiné ustanovení, které uvádí, že obce a Státní pozemkový úřad budou muset zohledňovat při při sjednávání pachtovného nebo nájemného veřejnou prospěšnost zahrádkářské činnosti.
Zákon také stanoví, že ministerstvo zemědělství v rámci své působnosti podporuje zahrádkářskou činnost a zastupuje zájmy zahrádkářských spolků při projednávání dotčené problematiky v České republice a Evropské unii.
