Záhady české vakcíny. Kdo vymyslel, že potřebuje čtvrt miliardy

Česká republika je sice řadu měsíců odstrašujícím příkladem zvládání koronavirové pandemie, zato už podruhé ohlašuje světu ambici vyvinout vlastní vakcínu.

Krátký materiál s návrhem, že by se mělo navázat na jarní úsilí skupiny vědců přejít k fázi II a uvolnit na to nejméně čtvrt miliardy korun, předložil vládě náhle v pondělí ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Už po dvou dnech je podle zjištění Seznam Zpráv zřejmé, že věci kolem ambiciózního projektu jsou jinak, než byly veřejnosti dosud řečeny.

Bylo překvapivé, že jde o iniciativu a nápad ministra zdravotnictví. Už z toho důvodu, že právě Jan Blatný loni v prosinci, nedlouho po svém loňském nástupu na ministerstvo, práce na vakcíně zastavil – kvůli nepotřebnosti.

Seznam Zprávy u ministra pátraly, co ho k obratu vedlo. O jaké zdroje a o jaké informace se opíral? Posuzovala výzkum a financování náročného projektu před jednáním vlády nějaká pracovní skupina, hodnotící komise ministerstva? S kým vším o tom ministr jednal?

Ministerstvo zdravotnictví nepopřelo, že o projektu nyní Blatný mluvil s Věrou Adámkovou i s premiérem Andrejem Babišem. Na další otázky redakce, včetně toho proč a jak chce ministerstvo další výzkumnou fázi podpořit, už však konkrétní odpovědi nepřišly. Takže se musíme spokojit s nicneříkajícím prohlášením, že je třeba reagovat na nové mutace nebo že „naše země byla ve vývoji vakcín světovou jedničkou“.

„Využity budou národní vědecké možnosti a zkušenosti v ochraně zdraví a životů obyvatel včetně výsledků první fáze vývoje vakcíny, které ve světě vzbudily ohlas a byly prezentovány v mezinárodní vědecké databázi,“ ujišťuje Ministerstvo zdravotnictví.

Jaké výsledky z loňského výzkumu, který dospěl k prototypu emergentní vakcíny, vzbudily mezinárodní ohlas? Kde a co bylo odborně publikováno o vakcíně, jejíž vývoj naopak řada vědeckých autorit doma kritizovala?

K tomu ministerstvo poslalo jen jeden odkaz na článek publikovaný v jednom odborném časopisu, který popisuje výrobu minimálního množství vakcinační látky z laboratorního prostředí, testovaného na pouhých dvanácti myších.

O znovuoživení výzkumného projektu se nevědělo do pondělního jednání vlády ani mezi odborníky na Ministerstvu zdravotnictví. Redakce zjistila, že nikdo nepožádal o stanovisko ani Radu vlády pro vědu a výzkum.

„Ne, nevěděl jsem o tom, dozvěděl jsem se o podpoře toho projektu až z rádia,“ potvrdil Seznam Zprávám člen vládní rady a epidemiolog z IKEM Petr Smejkal.

Překvapené reakce poskytli nad znovuoživením české vakcíny i sami členové týmu, kteří na jaře s projektem začínali. „My vůbec nevěděli, že se to ministr Blatný připravuje znovu otevřít,“ sdělil imunolog Petr Lesný z Ústavu hematologie a krevní transfúze (ÚHKT). A vedoucí vědeckého týmu vakcinolog Marek Petráš dokonce říká, že směrem k vakcíně jeho „původní entuziasmus už vyprchal“.

„Nicméně dobrá vůle zůstala. Do ničeho se ale rozhodně nederu,“ dodává.

Velmi podobné výroky naznačující překvapení přicházejí od pondělí také od Věry Adámkové, kardioložky z IKEM, která výzkum české vakcíny do jeho zastavení zastřešovala a stala se pro veřejnost jeho hlavní tváří.

„Nevím, proč se to celé oživilo, mám jednání s panem ministrem Blatným, tak předpokládám, že se dozvím podrobnosti a také to, jak si to pan Blatný celé představuje,“ řekla v pondělí, když se zpráva o schválení výzkumu české vakcíny objevila.

Podle dobře informovaného zdroje redakce však přišla s nápadem za ministrem Blatným právě ona. Věra Adámková to odmítá, ale s příběhem autorství materiálu ji spojuje – možná zcela náhodná – okolnost.

Ze záznamů interního systému Úřadu vlády, který má redakce Seznam Zpráv k dispozici, totiž vyplývá, že autorem předkládací zprávy o vakcíně není nikdo z Ministerstva zdravotnictví. V historii ani ne dvoustránkového dokumentu není jako autor uveden pracovník ministerstva, ale pravděpodobně soukromý uživatel pod jménem „Adámci“.

Redakce Seznam Zpráv ověřila, že takovou adresu na Ministerstvu zdravotnictví nikdo nepoužívá.

Někdejší hlavu výzkumného týmu Věru Adámkovou otázka, jestli by tedy nemohl být dokument pro Ministerstvo zdravotnictví a vládu z její dílny a jestli ho nepsala na svém soukromém počítači, velmi rozzlobí.

„To je nesmysl, že bych tu předkládací zprávu psala. Já nevím, jaký účet má třeba IKEM nebo Sněmovna. Já jsem v průběhu doby opravovala gramatické chyby na mnoha materiálech, ale že bych to psala na účtu ‚Adámci‘, to je nesmysl,“ říká.

Že by ona nebo někdo z jejího týmu za obnovení projektu lobboval, popírá rovněž.

„Já nevím, co přesně šlo na vládu, nevím! Předpokládám, že sekretariát ministra ví, co posílá, a čte to. Já prostě žádný účet Adámci nemám,“ dodává ještě a jsou to poslední slova před náhlým ukončením hovoru.

Jak si pak ale vysvětlit slova ministra Blatného, který po dvou dnech prolomil mlčení a na tiskové konferenci po středečním jednání vlády řekl, že dokument o „nové“ vakcíně pro vládu pomáhali připravit právě lidé, kteří se podíleli na vývoji vakcíny v první fázi?

„Jednalo se o naprosto bazální základní dokument, na jehož přípravě se podíleli všichni ti, kteří připravovali první část toho projektu, tedy i paní profesorka (Věra Adámková), ale zejména ti lidé, kteří dělali vlastní vědeckou práci v laboratořích,“ uvedl doslova Blatný.

Ačkoli ministr Blatný „neřekl jména“, jsou podle zjištění Seznam Zpráv od loňských začátků u plánů vyrobit českou vakcínu zejména Věra Adámková a také vedoucí imunoterapie na Ústavu hematologie a krevní transfuze Petr Lesný.

„Pan Lesný byl jedním z lidí, kteří za mnou s Věrou Adámkovou kvůli vývoji české vakcíny loni přišli a chtěli, abych výzkum podpořil,“ řekl pro Seznam Zprávy bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Bylo to těsně, než jsem skončil,“ dodává Adam Vojtěch, který resort opustil na konci loňského září.

Což je doba, kdy práce na první fázi projektu fakticky skončily a tým zřejmě hledal cesty, jak dál.

Petr Lesný tuto iniciativu nepopírá. „My jsme o tom jednali před rokem, vytvořili jsme na náklady jednotlivých tří pracovišť prototyp té vakcíny. Dodali jsme pak Ministerstvu zdravotnictví informace o našich úspěších, všechno to ministerstvo má. Ale bylo to tam v šuplíku a teď se to asi vytáhlo,“ popisuje Petr Lesný, co pro práce na vývoji vakcíny udělal.

Jak však zároveň připomíná, teď se „to (zprávu o pokračování projektu) dozvěděl náhodou“. „Já jsem na chalupě a dozvěděl jsem se to při jedné videokonferenci, že to vláda schválila,“ říká.

Petr Lesný a Věra Adámková spolupracují už několik let. V publikační činností IKEM jsou uvedeni jako spoluautoři odborné monografie Prevence, technika, životní styl.

Oba také mají už od roku 2012 blízko k premiéru Babišovi a jeho Agrofertu. Věra Adámková je dlouholetou přítelkyní Babišovy rodiny, stala se jí ještě před vstupem Andreje Babiše do politiky. Ani (v jarním texu pro Seznam Zprávy) nezastírá, že jí premiér v minulosti nabízel post ministryně zdravotnictví, ale ona ho vždy odmítla.

Věra Adámková a Petr Lesný jsou členy vědecké rady nadace Agrofertu. A právě Babišův holding nebo pekárna Penam, která do něj patří, sponzorovaly například odbornou publikaci Věry Adámkové o pacientech po kardiochirurgickém výkonu v péči dalších odborných ambulancí.

Na tvorbě se podle údajů uvedených v monografii podílel jako recenzent i Petr Lesný.

Když Petr Lesný v rozhovoru s reportérkou mluví o české vakcíně, říká, že „spíš bude rád, když to nebude“.

Je však zřejmé, že o věci ví do detailu, ostatně právě kvůli doporučení, že je jednou z duší projektu, se na něho Seznam Zprávy obrátily. V odborné publikaci, kterou tým po svém loňském zkoumání zveřejnil, je Petr Lesný uveden za Markem Petrášem jako jeden z hlavních členů vědeckého týmu.

Z rozhovoru s Petrem Lesným je patrné, že ani pobyt na chalupě jej od vakcíny neoddálil. Na výhrady k materiálu, který předložil ministr Blatný vládě, má po ruce vždy odpověď.

„My jsme, naše pracoviště, investovali do prototypu vakcíny asi 4 miliony, ty nám zaplaceny ještě nebyly, a je hotový vyrobitelný prototyp té vakcíny. Čili první fáze vývoje je hotová a kdokoli dle dat, která jsme dali dohromady, může vyrobit vakcínu,“ říká Petr Lesný.

Na otázku, jaký prototyp vakcíny prošel testováním a hodnocením, Lesný uvádí: „Testování na zvířatech jako takové jsme v té první fázi nedělali, to je drahé, vyzkoušelo se to na pár myších. Ta naše fáze končila tím, že jsme prostě dali dohromady prototyp, o kterém se ví, že sice funguje na zvířatech, nicméně plnohodnotné preklinické testy mají význam až jako součást klinického hodnocení. To je to, proč se navyšuje ta cena teď, co jsme říkali ministrovi,“ dodává imunolog s tím, že cenu zvyšuje i to, že „nadšení už vyprchalo“ a vědci budou pracovat za peníze.

Předkládací zpráva, ve které vláda dostala základní informace o plánu pokračovat ve vývoji, se včetně odůvodnění výzkumu a investic vešla na necelé dvě stránky (faksimile dokumentu zveřejňujeme výše v textu).

Neobsahuje nic o dosavadních úspěších předchozího vývoje vakcíny, na kterém tým Věry Adámkové pracoval. Kromě konstatování, že se na dosavadním vývoji podílely ÚHKT, IKEM a Státní zdravotní ústav, zde není uvedena žádná další relevantní informace, podle které by bylo možné posoudit úspěšnost předchozího výzkumu, na nějž má ten další za nejméně 250 milionů navazovat.

„Vypracování transparentního materiálu, který vy požadujete, by trvalo rok,“ vysvětluje stručnost materiálu Petr Lesný a dodává: „Vy teď máte dvě možnosti. Buď do toho půjdete jako vloni na jaře, anebo lidem dojde, že mají poslední možnost a ten projekt se spustí. A až ta vakcína vznikne, tak tady pro národní potřeby bude,“ říká Petr Lesný s poznámkou, že když vakcína nebude, bude se moci věnovat „normální práci“, protože „stejně ty vakcíny dostaneme“.

Vláda v pondělí záměr vyvíjet českou vakcínu schválila. Ministr Blatný má do konce června s vědci připravit podrobnější zprávu o možnostech, jaké by pokračování mělo být.

Je velmi pravděpodobné, že by se to dělo s týmem zaštítěným Věrou Adámkovou. Už nyní ministr Blatný píše, že by ho kardioložka, předsedkyně zdravotního sněmovního výboru a poslankyně ANO měla vést.