Záhadná indická mutace, která může být i v Česku. Co o ní víme

Dění v Indii připomíná realitu, kterou už několik týdnů zažívá Brazílie. Za jediný den přibylo v zemi s víc než miliardou obyvatel přes 350 tisíc nových případů koronaviru a křivka epidemie vypadá spíše jako strmá zeď než vlna.

Za jednu z hlavních příčin alarmující situace je označována tzv. indická varianta viru s názvem B.1.617, která během dubna ve všech testovaných vzorcích převládla.

Mediálně se variantě přezdívá „dvojitá mutace“ nebo „dvojitý mutant“, a to kvůli dvěma mutacím E484Q a L452R. Fakticky je takové označení nesprávné. Koronavirus při svém prostupování populací mutuje neustále a indická varianta má více mutací než pouhé dvě. Právě tyto dvě by ale mohly být klíčové.

Podle prvních předpokladů se zdá, že by varianta B.1.617 mohla být více nakažlivější než původní koronavirus. Například studie zveřejněná minulý týden vědeckým časopisem Cell upozornila, že vinou mutace L452R může vir snáze vstupovat do lidských buněk. Obsahuje ji i tzv. kalifornská varianta, která je nakažlivější přibližně o 20 procent.

Kromě toho by o vyšší nakažlivosti mohla svědčit i samotná epidemická křivka v Indii. Společně s rozšířením varianty začal prudce stoupat i počet nových případů. Podle odborníků je ale zatím příliš brzy na potvrzení, zda za strmým nárůstem stojí skutečně B.1.617 a jakou měrou se na aktuální katastrofě podílí.

„Víme, že v Indii cirkuluje také B.1.1.7 (tzv. britská varianta) a také se tam vyskytuje P.1. (varianta odhalená v Brazílii). Z hlediska nárůstu by také mohly hrát roli. Zatím jednoduše nemáme dost dat,“ řekl pro NPR vědec Kristian Andersen z amerického Scripps Research Institute.

Na to, že se nyní Indií silně šíří více variant a je třeba vyčkat na další zkoumání, upozorňuje i molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

„Vyšší nakažlivost se usuzuje z dynamiky epidemické křivky a ta má stoupání opravdu velmi prudké, vypadá téměř jako kolmice. Na druhou stranu v Indii jsou také jiné podmínky,“ řekl pro Seznam Zprávy.

Podle imunologa Václava Hořejšího se zatím stále dá mluvit jen o podezřeních na změny v chování viru.

„Máme jen podezření, že by to mohlo být infekčnější a vyvolávat těžší formu onemocnění, že by to mohlo unikat protilátkám. Ale s jistotou to zatím nevíme. Snad se nepotvrdí ty černé scénáře,“ sdělil redakci.

Upozornil, že rozšíření mutace také závisí na konkurenci s jinými variantami. „Pokud se objeví v málo promořené populaci, má mnohem širší pole působnosti. U nás se velmi rozšířila mnohem infekčnější britská mutace než původní čínská. Když s ní začne soupeřit třeba jihoafrická, která je víceméně stejně nakažlivá, tak to má ta jihoafrická mnohem těžší,“ dodal Václav Hořejší.

Další z palčivých otázek je, zda varianta nemůže celkově oslabit účinek vakcín a přirozeně získaných protilátek. Tvrdá data však ani tady stále nejsou.

„Nejde o stejný set mutací, který má třeba brazilská či jihoafrická varianta, ale jsou na místech, proti kterým fungují protilátky. Z toho se soudí, že imunitní aparát nebude tak dobře reagovat. Předpoklad tedy je, že se imunita sníží, ale že vakcíny stále budou mít dostatečnou účinnost, aby se vyplatily,“ míní Jan Pačes.

O možném oslabení účinku vakcín mluví i zahraniční odborníci. „Vakcíny pravděpodobně ochrání proti vážnému průběhu nemoci a úmrtí, ale ne proti infekci u těch, kdo mají slabší imunitní odpověď,“ domnívá se Ravi Gupta, profesor klinické mikrobiologie z Cambridgeské univerzity.

V Česku jsou zatím hlášeny dva případy podezření na přítomnost indické varianty viru. Podle mluvčí Krajské hygienické stanice (KHS) v Hradci Králové Veroniky Krejčí byl případ s podezřením na tzv. indickou mutaci nahlášen hradecké KHS v pátek 16. dubna. Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu ale ani v pondělí redakci nesdělila, zda už případy potvrdila pomocí sekvenace.

Podle odborníků je třeba právě import variant koronaviru hlídat a aktivně mu bránit. Stejně tak je nutné snížit nákazu na minimum.

„Kdyby se tu objevila taková varianta, která uniká očkování, tak je zásadně důležité, aby počet případů byl co nejmenší. Pokud přijde taková varianta, která se v podstatě chová jako nový virus, je velmi důležité, abychom pořád co nejvíc monitorovali. Čím méně bude případů, tím se bude dařit dávat lidi a jejich kontakty do karantény. Doufám, že neuděláme stejnou chybu jako loni na podzim a začnou fungovat nástroje jako Chytrá karanténa,“ uzavírá Václav Hořejší.