Článek
Jednalo se o jeden z největších objektů, jaký kdy na naši planetu dopadl. Přesto ani jedna z mnoha expedic, které se vypravily do místa dopadu, nenašla žádné pozůstatky po meteoritu.
„Podle teorie, se kterou přišli italští vědci, když sem v roce 1999 poprvé dorazili, mohlo by místem dopadu Tunguzského meteoritu jezero Čeko. Podle provedených měření má totiž kuželovité dno,“ říká Jevgenia Morozová, která pomáhá vědcům a odborníkům přicházejícím po Tunguzském meteoritu pátrat. „To, že jsem vyrůstala v tajze u řeky, určitě vedlo k tomu, že když zde pracuji, tak se tu cítím jako ryba ve vodě. Nebojím se divočiny, že se někde ztratím, nebo se potkám s medvědem,“ směje se.
Italská hypotéza o místě dopadu se však nepotvrdila. Původ jezera je mnohem starší a ani tady se nenašly žádné zbytky po meteoritu.
Vesnice Vanavara je nejbližší lidské osídlení od místa, kam měl s vysokou pravděpodobností Tunguzský meteorit dopadnout. Část zdejších lidí tvoří původní obyvatelé oblasti – Evenkové. Lidé tu sice žijí stovky kilometrů od nějakého většího města, ale ani to je neochránilo od negativního vlivu lidské aktivity na životní prostředí.
„Kácí zde téměř celý les. Kam budou chodit naši vnuci a pravnuci lovit?“ ptá se lovec a místní učitel Sergej Pikunov.
Důkazem jsou záběry z dronů, na nichž jsou vidět prázdná obdélníková místa v lese. Místní obyvatelé tvrdí, že se tu od roku 2007 odlesňování zrychluje.
Ve stejném roce ztratili Evenkové svůj autonomní status. „Dříve jsme měli samosprávu a autonomní rozpočet. Rozhodovali jsme si o věcech samostatně a měli pod kontrolou zdejší přírodní bohatství,“ říká Pikunov.
O další proměny se postaraly klimatické změny. To potvrzují i meteorologická data ze stanice ve Vanavaře, která funguje už mnoho let.
„Před desítkami let tu v zimě byla stabilní teplota minus 50 stupňů Celsia. Teď tady takové teploty máme třeba jen týden, jinak je tu mnohem tepleji. A to vše kvůli lidské činnosti,“ potvrzuje vedoucí stanice Igor Abraben.
Bývalá evenská autonomní oblast je větší než území jakéhokoliv evropského státu. Její rozloha činí 767 tisíc km2, a přitom zde žije méně než 17 tisíc obyvatel. Ale i v tak odlehlé a rozsáhlé části planety pociťují lidé negativní dopady globálních změn klimatu.
Více v úvodním videu. Reportáž je součástí pořadu Svět bez obalu, jehož archiv najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
