Záhada původu kamenů Stonehenge je zřejmě definitivně vyřešená

Vědce přivedl k zřejmě definitivnímu určení původu 50 kamenů o hmotnosti dosahující desítek tun jeden dar. O výsledcích jejich práce ve středu informoval časopis Science.

Muž jménem Robert Phillips se krátce před svými 90. narozeninami rozhodl, že vědcům věnuje vzorek jednoho z megalitů, který si u sebe nechal déle než 60 let poté, co se k němu dostal při rekonstrukci Stonehenge v roce 1958. Pro badatele 91 centimetrů dlouhý kámen tyčovitého tvaru představoval skvělé vodítko. Hlavní výhodou bylo, že při jeho zkoumání nemuseli brát ohled na jeho zachování. Jakékoliv poničení dodnes stojících kamenů na Salisburské pláni je zakázané, u již odstraněného kusu to však nevadilo.

Vědci tak mohli použít i destruktivní techniky analýzy včetně zkoumání malých kousků odštípnutých od vzorku. Tyčovitý kus kamene Phillips získal, když se v rámci rekonstrukce do balvanů vrtaly díry a do nich se instalovaly kovové tyče, které měly zamezit zřícení vertikálně stojících megalitů. Destruktivní analýza podle vedoucího vědce z Univerzity v Brightonu Davida Nashe pomohla vědcům vytvořit něco jako „geochemický otisk prstu“ kamene.

Z povrchové analýzy 52 takzvaných „sarsen“ kamenů vědci podle časopisu Science vědí, že 50 z nich včetně toho, z kterého pochází Phillipsův vzorek, má prakticky stejné chemické složení, což svědčí o totožném místě původu. Už delší dobu se vědci domnívají, že kameny pochází z oblasti Marlborough Downs, což potvrdily i čerstvé výsledky přelomového výzkumu.

I přesto, že se vědci domnívali, že vědí, kde hledat, byl pro ně objev překvapivý. Nepředpokládali, že najdou tak rychle konkrétní místo. „Nepočítali jsme s tím, že opravdu odhalíme původ kamenů,“ přiznal Nash. „Vybrali jsme 20 lokací a naším cílem bylo vyloučit, že jsou to ty správné. Nemysleli jsme si, že dostaneme přesnou shodu,“ popsal, jak je výsledek analýzy kamenů povalujících se v lese West Woods asi 25 kilometrů od Stonehenge zaskočil. Shoda tamních vzorků a přes 60 let starého vývrtu ze Stonehenge je podle vědců téměř stoprocentní. Nyní ještě zbývá prozkoumat asi dalších 20 vzorků odjinud.

Jde tak zřejmě o definitivní rozluštění dosud nejistého původu velkých kamenů, ze kterých byl komplex vybudován. To ale platí „jen“ pro 50 z 52 kamenů, zbývající dvojice je neznámo odkud. Známý je naopak původ menších kamenů ve středu megalitické památky, kterým se podle časopisu  Science dostávalo v porovnání s velkými kameny mnohem větší pozornosti vědců už v minulosti. Tyto kameny, jak vědci zjistili už dříve, pochází ze stovek kilometrů vzdálených míst v dnešním Walesu.

Podle britského listu The Guardian se vědci domnívají, že menší kameny přinesli stavitelé Stonehenge z velké dálky kvůli tomu, že k tamní krajině měli nějakou formu posvátného vztahu. Výběr velkých kamenů se zřejmě řídil jednoduchou prioritou: čím blíž, tím líp.

„Je to kvalitní kus práce,“ okomentoval výsledky výzkumu Richard Bevins z Národního muzea v Cardiffu a dodal, že poznatky o přesné poloze kamenů, z kterých byl postaven Stonehenge, mohou archeology navést k dalším objevům z daných lokací, kde pracovali pravěcí stavitelé.