Článek
Je to tak trochu ekonomická záhada.
V jarních měsících plnily přední stránky novin zprávy o tom, že domácí letecký koncern Smartwings je kvůli omezením v dopravě a nedostatku hotovosti zralý na bankrot. Vedení firmy, tak jako jiné aerolinky po celém světě, naléhavě žádalo stát o finanční pomoc. Pomineme-li obecné programy jako Antivirus, žádnou finanční injekci z veřejných peněz však do dnešních dnů nezískalo.
Přesto firma žije. Její letadla zůstávají ve vzduchu, byť v omezeném počtu.
Jak je to možné? Jedním z klíčových důvodů je bezesporu fakt, že skupina, jejíž součástí jsou dceřiné firmy Smartwings a ČSA, využila speciální „covidové“ právní úpravy a už v srpnu požádala o ochranu před věřiteli. Mimořádné moratorium má po nedávném prodloužení trvat až do února. To firmě Smartwings umožňuje přednostně financovat provoz a splácení dluhů odložit.
Akcionáři se o aktuálním stavu zdráhají hovořit. Tytam jsou časy, kdy rozdávali rozhovory jak na běžícím pásu. Jen připouštějí, že riziko pádu zdaleka není zažehnáno. Například ale žádné další hromadné propouštění v blízkém čase neplánují.
„Probíhají desítky jednání, ale jasný výstup z nich neočekávám dříve než na konci ledna,“ odmítl redakci Seznam Zpráv poskytnout detailnější komentář Jiří Šimáně.
Je to on, kdo se svými kolegy Jaromírem Šmejkalem a Romanem Vikem drží ve Smartwings lehce nadpoloviční podíl. Zbytek akcií patří čínské státní skupině CITIC, jejíž zástupce v Česku Jaroslav Tvrdík se k aktuální situaci nechce vůbec vyjadřovat. Prý k tomu nedostal mandát.
Vylepšená státní pomoc
Pokud Smartwings o něco od jara usilují, tak v prvé řadě o poskytnutí bankovního úvěru, jehož splacení by z větší části garantoval stát. Mělo jít o 900 milionů korun. Tato možnost se ale fakticky otevřela až po dodatečném rozšíření záručního programu COVID Plus určeného pro větší a exportně orientované firmy. Garance řeší státní pojišťovna EGAP.
Nicméně skupina Smartwings do dnešního dne nejenže záruku nezískala, ale ani o ni ještě nepožádala. Důvody jsou nabíledni.
Fakticky tuto žádost totiž vždy podává úvěrující banka a bankéři podle zákulisních informací doposud s poskytnutím rizikového úvěru leteckému dopravci velmi váhali. I proto, že zde přetrvávají spory mezi již zmíněnými českými a čínskými akcionáři.
Program COVID Plus byl původně nastaven tak, že by EGAP mohl společnosti Smartwings - vzhledem k nižšímu ratingu - poskytnout garanci ve výši maximálně 70 % jistiny úvěru (u firem s vyšším ratingem je maximum 80 %). V minulých dnech ale Babišova vláda schválila poměrně důležité změny, které bankám financujícím firmy v problémech, jako je Smartwings, nabízejí atraktivnější záruční podmínky. Maximální garance bude nově 90 % a při nižším ratingu 80 %. Právě to by podle pozorovatelů mohlo otevřít cestu ke kýžené půjčce leteckému dopravci.
Změna přitom bude platit až od ledna a žádosti je možno podávat do konce června. V souladu s možnostmi, které nově dala Evropská komise, lze takto garantovaný úvěr poskytnout se splatností až šest let. Doposud to bylo nejvýše na pět let.
Nejasné soužití s Číňany
I z výše uvedeného je vysoce pravděpodobné, že žádost ohledně Smartwings bude na EGAP podána až v příštím roce.
„Jednání s bankami pokračují a reflektují změny programu COVID Plus, které budou účinné od data notifikace Evropskou komisí,“ uvedla k tomu pro Seznam Zprávy mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková. Firma je přesvědčena, že veškeré podmínky záručního programu splňuje.
Mluvčí nechtěla nijak komentovat, nakolik se do záchrany firmy nyní zapojuje čínský akcionář a zda je stále ve hře varianta, že CITIC svůj podíl odprodá. Zprávy o jeho pravděpodobném odchodu probleskovaly během léta.
Dufková nicméně uvádí, že čeští akcionáři v čele s Jiřím Šimáněm jsou připraveni do záchrany další kapitál vložit. „Tato pomoc je součástí celkového restrukturalizačního procesu,“ uvedla mluvčí.
Koncernu Smartwings s nastavením záchranné operace radí poradci z nadnárodní firmy EY a také právníci z kanceláře Dentons.
Hladový vlk nejlépe loví
Přežívání Smartwings bez státní pomoci v čase, kdy některé jiné letecké společnosti žádají vlády ve svých mateřských zemích o pomoc už podruhé, je určitou záhadou také pro některé ekonomy.
Krizový manažer Václav Novák, který byl kdysi šéfem dozorčí rady státem vlastněných Českých aerolinií, vidí tři možné důvody, proč Smartwings stále létají.
„Určitě ve firmě výrazně osekali náklady a možná už tam akcionáři nalili další peníze. V neposlední řadě může být důvod i v tom, že situace v letecké dopravě není až tak katastrofální, jak vypadá. Koneckonců i od svých přátel mám informace, že řada letadel, která létají třeba na Mallorcu, je dnes plná,“ zamýšlí se Václav Novák.
Ekonom a vysokoškolský pedagog Michal Mejstřík, který má za sebou taktéž zkušenost šéfa dozorčí rady ČSA, zvažuje další důvody, jak mohly Smartwings krizovou situaci ustát. „Ta firma byla v minulosti vždycky silná třeba v tom, že přes zimu pronajímala svá letadla i s posádkami jiným aerolinkám. Koneckonců v Asii se nyní už létá celkem normálně jako před krizí. A také jistě Smartwings pomohlo, že dostaly zpět část peněz od Boeingu,“ připomíná Mejstřík nedávnou transakci.
Šlo o vrácení 10 milionů dolarů (zhruba 225 milionů korun), které Smartwings dříve poskytly jako zálohu americkému výrobci letadel na nákup jednoho ze strojů Boeing 737 MAX. Tato letadla byla kvůli dvěma katastrofám v březnu 2019 celosvětově „stažena z nebe“.
Nejde ale jen o vrácení záloh. Smartwings, tak jako jiní dopravci, ještě žádají o odškodnění za vynucené „uzemnění“ sedmi dříve zakoupených strojů. Z dostupných informací vyplývá, že u amerických soudů budou od Boeingu vymáhat částku ve výši 2 a 2,5 miliardy korun. I to jsou peníze, které by mohly Smartwings pomoci přežít. Zatím musí firma vystačit s tím málem, co má. Ale znalci prostředí připomínají rčení, že hladový vlk nejlépe loví.
Hlavní tvář firmy, miliardář Jiří Šimáně, už v létě pro Seznam Zprávy uvedl, že základním cílem je udržet Smartwings v provozu do další turistické sezony. „Ta by měla být již podstatně lepší,“ vyjádřil naději.
