Tisíce příkazů. Jak Čína cenzurovala informace o koronaviru

V časných ranních hodinách 7. února zažili čínští cenzoři dosud neznámý, ale hluboce znepokojivý pocit. Cítili, že ztrácejí kontrolu nad děním. Rychle se totiž začaly šířily zprávy, že čínský lékař Li Wen-liang, který se jako jeden z prvních pokoušel upozornit na nebezpečí nové nemoci, zemřel na covid-19. Americký list The New York Times (NYT) ve spolupráci s investigativním týmem ProPublica přináší důkazy o tom, že Čína od začátku zprávy o koronaviru systematicky tajila.

Společné vyšetřování novinářů, kteří dostali k dispozici více než 3 200 vládních rozhodnutí a 1 800 dalších dokumentů, ukazuje, že na začátku roku 2020 čínské úřady využily internetové trolly, aby bagatelizovaly nebezpečí koronaviru a budily dojem, že mají situaci pod kontrolou. Podle NYT čínští cenzoři vydali speciální pokyny, jak zvládnout tehdejší chaotickou situaci a záplavu informací o smrti Li Wen-lianga.

Pracovníci místních zpravodajských serverů a ti, kteří dohlížejí na obsah zveřejněný na sociálních sítích, dostali „shora“ za úkol neinformovat čtenáře o smrti čínského lékaře a odstraňovat jakékoliv zmínky o tomto incidentu. Místo toho měli používat a publikovat pouze vládou schválené materiály. Jedním z úkolů bylo také vyhýbat se srovnání s vypuknutím epidemie SARS z roku 2002.

Na schůzce nejvyššího čínského vedení, která proběhla na začátku února za účasti čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, zazněl nový pokyn „aktivně ovlivňovat mezinárodní mínění“. Tehdy se podle amerického listu směrnice staly konkrétnějšími, úkol však zůstával stejný – zamezit panice ve společnosti.

Čínské úřady dohlížely na to, aby se slova jako „nevyléčitelný“, „fatální“ či „izolace“ ve vztahu k viru a karanténním opatřením používala co nejméně. Naopak se mělo zdůrazňovat hrdinství místních lékařů a úloha komunistické strany v boji proti viru.

Jak uvádí The New York Times, největším obtížím čelili čínští cenzoři až po smrti Li Wen-lianga 6. února. Vlna nespokojenosti na sociálních médiích byla uhašena zákazem zpravodajských webů zasílat zprávy o jeho smrti a odstraňováním hashtagů s jeho jménem ze sociálních sítí.

Kontrola čínských úřadů nepolevila ani v následujících dnech, kdy o záhadném viru a smrti lékaře z Číny začal mluvit celý svět. „Věnujte zvláštní pozornost příspěvkům s obrázky svíček nebo jiným snahám o eskalaci incidentu,“ uvádělo se tehdy ve směrnici pro místní úřady. Mnoho zpráv informujících o tehdejší situaci v Číně začalo mizet, policie dokonce zadržela i několik lidí, kteří na sociálních sítích vytvářeli skupiny archivující smazané příspěvky.

Zveřejněná analýza mimo jiné odhaduje, že desítky tisíc lidí v Číně pracují na částečný úvazek, aby zveřejňovaly komentáře a sdílely obsah, který posiluje státní ideologii. Mnozí z nich jsou zaměstnanci místních vládních ministerstev a organizací, píše NYT. Pro usnadnění své práce uzavírají úřady smlouvy s velkými vývojáři softwarů v rámci zadávání veřejných zakázek. Ti pro ně vytvářejí určité aplikace, aby trollové mohli rychle přidávat lajky a komentáře k příspěvkům, které potřebují.

List také zdůrazňuje, že čínské úřady mají k dispozici celou řadu specializovaných softwarů pro formování toho, co se pro veřejnost objeví v internetovém prostoru. Analýza investigativního týmu mimo jiné ukázala, že jeden výrobce takového softwaru získal od roku 2016 nejméně dvě desítky smluv s místními agenturami a státními podniky.