Článek
O tom, jak rozvolňovat protiepidemická opatření a jak bude vypadat život po zvládnutí aktuální koronavirové pandemie, se odborníci bavili při debatě Nadačního fondu Neuron. Na Seznam Zprávách ji nyní můžete zhlédnout ze záznamu.
„Že jsme z toho venku, poznáme ve chvíli, kdy budeme moci jít do divadla nebo na nějaký koncert. Jediný problém prostě bude, že tam QR kódem prokážeme, že jsme očkováni, nebo že test bude něco, na co si zvykneme, protože budeme mít neinvazivní PCR testy. Myslím, že to budou maličkosti, na které si zvykneme a které s námi budou nějakou dobu,“ míní Petr Smejkal, epidemiolog a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES).
Oddechnutí podle něj přijde v okamžiku, kdy bude proočkováno alespoň 80 procent populace včetně dětí. Nadále ale bude důležité i testování, a to kvůli případné detekci mutací viru. Stejně tak delší dobu zůstanou i roušky.
„Řekl bych, že po nějakou dobu ano. I ta rouška je opatření, které souvisí do určité míry s přítomností viru v populaci. Ale bude to to poslední, co odložíme,“ dodal.
Covid pas a evropské cesty
Už letos v létě by se podle Petra Smejkala lidé mohli vydat i k moři, pokud budou cestovat do bezpečných evropských oblastí.
„Třeba na Francouzskou riviéru nebo do Itálie. Také by bylo dobré, kdybychom při cestě zpátky absolvovali PCR test, který by rozlišil základní mutace. To určitě ano. Varoval bych ale před cestami do exotických zemí, které nebudou proočkovány. Tam riziko bude. Ale jinak myslím, že cesty k moři nebudou problém,“ uvedl epidemiolog.
Podle ekonomky Danuše Nerudové je pro celkový návrat k normálu důležité také rychlé zavedení tzv. covidpasu. „Dá se zavést co nejdříve, abychom umožnili částečnou mobilitu a nastartovali uzavřené sektory co nejdříve,“ uvedla ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně.
O covidpasech nyní jedná Evropská unie. Díky speciálnímu pasu by lidé mohli mít snadnější cestování po Unii, stačilo by se prokázat jen přes kódované údaje v telefonu. Digitální zelený certifikát, jak osvědčení nazývá Evropská komise, bude postaven na trojici kritérií, která budou mít stejnou váhu: očkování, negativní PCR či antigenní test a přítomnost protilátek v těle.
Očkování každoročně? Spíš ne
Jednoznačnou metou je podle odborníků očkování. To nyní rychlejším tempem běží i v Česku. Alespoň jednu dávku dostalo téměř 1,5 milionu lidí. Stále ale zůstává nezodpovězeno, jak dlouho imunita po očkování vydrží. Podle Petra Smejkala se však zdá, že přeočkování každý rok nebude nutné.
„Myslím, že to bude daleko déle. Bude spíše otázka, jestli si nebudeme muset dávat nějakou boosterovou dávku, například i jako prevenci mutací,“ dodal.
Souhlasí s ním i biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka. „Přesně to nevíme, ale zatím to vypadá velmi dobře. Tedy že imunitní odpověď po očkování bude dlouhodobá včetně té buněčné. Takže bych si tipl, že to bude méně často než jednou za rok. Navíc myslím, že se budou více objevovat varianty, které budou méně patogenní,“ míní odborník.
Epidemie nyní v Česku oslabuje. V létě proto experti očekávají jen minimální počty případů covidu-19. Podle matematika Jana Kulveita, který se na Oxfordské univerzitě zabývá globálními riziky a modelováním pandemií, bude právě v létě Evropa řešit dilema.
„Obecně bude mít Evropa v létě na výběr mezi dvěma možnostmi. Bude se muset rozhodnout, zda nákazu dostat na nulu a hlídat hranice. Nebo jestli je otevřít. Potom bych si myslel, že je nenulové riziko, že nás na podzim nebo v zimě může čekat nějaká další vlnka, která už nebude tak vážná, ale spíš bude podobná sezonní chřipce,“ dodal.
