Článek
Loňský pokles emisí se výrazněji nepromítl do koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Ve zprávě za loňský rok, zveřejněné v pondělí, to uvedla Světová meteorologická organizace (WMO).
„Koncentrace skleníkových plynů, například oxidu uhličitého (CO2), tak rostla i loni a zůstává výrazně nad hodnotami předprůmyslové éry,“ citovala ze zprávy agentura DPA.
„Navzdory přechodnému poklesu emisí nemělo zpomalení ekonomiky způsobené epidemií covidu-19 viditelný dopad na úroveň koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a na tempu růstu (koncentrace),“ uvedla WMO ve své zprávě.
Například koncentrace oxidu uhličitého dosáhla rekordní hodnoty, ačkoliv emise loni klesly o 5,6 procenta. V loňském roce činila koncentrace 413,2 ppm (částic na milion), v roce 2019 to bylo 410,7 ppm. Za bezpečnou hranici koncentrace oxidu uhličitého vědci považují 350 ppm, napsala už dříve agentura Reuters a poznamenala, že tento limit byl překonán už v roce 1988. Loňská hodnota představovala 149 procent úrovně předprůmyslové éry. Výrazně vyšší úroveň ve srovnání s předprůmyslovou érou zaznamenávají také další skleníkové plyny, jako je metan či oxid dusný.
Oxid uhličitý zůstává v atmosféře i několik desítek let. Dopad jeho emisí má totiž tak velkou setrvačnost.
Zhruba polovinu CO2, který je výsledkem lidské činnosti, vstřebají ekosystémy, například deštné pralesy. Další polovina emisí zůstává v atmosféře. V některých případech ale schopnost vstřebání CO2 klesá. Jde například o amazonský prales, který se postupně stává čistým zdrojem emisí.
Vědci považují nadměrné emise skleníkových plynů za jeden z důvodů růstu světových teplot a globálních změn klimatu.
Podle šéfa WMO Petteriho Taalase musejí země světa zavést přísnější opatření, aby dosáhly cíle omezit růst globální teploty o dva stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Pokud by koncentrace skleníkových plynů rostla současným tempem, tak by růst teploty na konci století byl daleko vyšší než sjednané dva stupně.
„Podobnou koncentraci oxidu uhličitého jako dnes Země zaznamenala před třemi až pěti miliony let. Tehdy byla teplota o dva až tři stupně vyšší a hladiny oceánů o deset až 20 metrů vyšší. Na Zemi ale nežilo 7,8 miliardy lidí,“ uvedl Taalas.
Změna klimatu krade v Senegalu tisíce domovů, podívejte se:
Město Bargny, které leží na pobřeží Atlantického oceánu, je jednou z nejzranitelnějších oblastí v Senegalu vůči pobřežní erozi.
Bargny čítající okolo 70 tisíc obyvatel je vzdálené zhruba 15 km východně od hlavního města Dakaru.
Postupující hladina vody zničila už stovky domů členů místní rybářské komunity.
Z rybolovu podle OSN přímo či nepřímo žije asi půl milionu ze 16 milionů Senegalců. V této chudé zemi je to samostatný životní styl a celé obce podél pobřeží jsou na něm závislé.
Stoupání hladiny moře, která se na tomto místě navyšuje v průměru o dva metry ročně, se stalo hlavní hrozbou pro místní obyvatele.
V posledních deseti letech členové místní komunity bijí na poplach. Město Bargny, již zasažené stoupající hladinou moře, omezeným rybolovem a vysokou úrovní znečištění ze Sococim - největší cementárny v západní Africe, je nyní také ohroženo výstavbou první uhelné elektrárny v Senegalu. Právě ta ale zabírá potencionální pozemky, kam by se mohli přestěhovat lidé postižení pobřežní erozí.
Ruth Mottramová z Dánského meteorologického ústavu, který se podílel na studii publikované na konci srpna tohoto roku v magazínu Nature Climate Change, upozorňuje, že tání ledovců se nyní stalo hlavním přispěvatelem k rostoucí hladině oceánů.
Poslední měření ukazují, že hladina světových oceánů se zvyšuje o čtyři milimetry ročně. Pokud bude toto tempo pokračovat, zvýší se hladina oceánů do konce století o dalších 17 centimetrů, upozorňuje s odkazem na studii Evropská vesmírná agentura.
Pokud by nastala tato varianta, dalších miliony těch, kteří žijí v pobřežních oblastech celého světa, by ohrožovaly pravidelné povodně.
Bez mezinárodní pomoci a kroků proti dopadům klimatických změn nepůjde tuto krizi zastavit. Podobný scénář se odehrává i v jiných částech světa. Nejvíce jsou ohrožené ostrovní státy, například Maledivy.
Malé ostrovní země doplácejí na jednání velkých rozvinutých států, které jsou největšími producenty skleníkových plynů.
„Musíme prosit některé z těchto velkých znečišťovatelů, aby nám poskytli peníze. Je to spravedlivé?“ ptal se nedávno maledivský ministr životního prostředí.
O opatřeních na ochranu životního prostředí budou zástupci světových vlád jednat na klimatické konferenci OSN, která začne v neděli v Glasgow. Část zemí bude zřejmě ve Skotsku prosazovat zpřísnění cíle na omezení růstu teploty o 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. V srpnu Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), který působí pod hlavičkou OSN, varoval, že oteplení o 1,5 stupně je už neodvratné.
