Článek
Ochránit před koronavirem a pomoci hospodářskému růstu, tak zní poslání, která hodlá vláda Andreje Babiše naplnit s pomocí 180 miliard korun. O tuto částku hodlá zvýšit schodek rozpočtu na letošní rok, a pokud Sněmovna návrh odhlasuje, zaváže příští generace celkovou částkou ve výši 500 miliard korun s úroky. Rekordní totiž není pouze schodek, ale také vyhlídka, že státní dluh překročí hranici 45 procent HDP.
Nečekané náklady „na zimní vlnu epidemie“ od sociálních transferů po útratu za vakcíny jsou hlavním důvodem, proč se výdaje rozpočtu zvyšují o 77 miliard. Zároveň ministryně financí Alena Schillerová do svého návrhu zapracovala dopady zrušení superhrubé mzdy, které sice Sněmovna odhlasovala už loni, stomiliardový výpadek příjmů se však v rozpočtu dosud neobjevil.
Dokument o vyšším schodku obsahuje optimistickou notu. Ve svém ekonomickém výhledu předpokládá, že „proces vakcinace povede k postupnému uklidnění epidemické situace“. Hlavně z toho důvodu pak bude „ekonomická aktivita od 2. čtvrtletí 2021 pozvolna oživovat“. Přispěje k tomu i vládní politika. Rozpočet už v původní verzi zvyšoval penze a mzdy státních zaměstnanců, v případě pracovníků ze škol, zdravotnictví a sociálních služeb dokonce o 10 procent. V nové variantě rozpočtu se počítá s tím, že po zrušení superhrubé mzdy a s tím spojenými daňovými škrty vyrostou čisté příjmy většiny zaměstnanců zhruba o desetinu.
Přesto zůstávají experti Aleny Schillerové v odhadech střízliví, když očekávají, že spotřeba domácností vyroste po započítání inflace jen o 3,3 procenta a že tedy nejméně polovinu nových příjmů uloží opatrní Češi do banky.
Vládní dokument se také výslovně hlásí k předpokladu, že se krize s koronavirem dál protahovat nebude a že na jaře dojde k rozvolnění současných omezení ekonomického života. Pokud ovšem budou zákazy trvat i po březnu 2021, očekávané daňové příjmy se dál sníží a také výdaje rozpočtu vyrostou nad úroveň, kterou očekává rozpočtová novela.
Nový rozpočet je unikátní zvláště tím, jak snižuje očekávání výběru daní. Při krizi v roce 2009 přišel státní rozpočet o 11 procent daňových příjmů z roku 2008 a obdobně poklesly také příjmy ze sociálního pojistného. Za dva roky koronavirové krize stát rezignoval na 17 procent daní vybraných v roce 2019. Naopak bilanci zachraňuje pojistné, na kterém by měli občané letos odvést nominálně víc než předloni.
