Žádají zpět zámky, ale i šperky. Majetek v pozadí sporu s Lichtenštejny

Lichtenštejnsko ve středu oznámilo, že podává žalobu na Česko k Evropskému soudu pro lidská práva. Tamější vláda si od toho slibuje nejen řešení sporu, který je mediálně známý – o 600 hektarů lesa u středočeských Říčan – ale doufá ve výsledek, který pomůže i dalším 28 občanům.

„Považujeme za velice důležité zdůraznit, že nám jde o to, aby bylo učiněné rozhodnutí, které se bude vztahovat na všechny případy. I u dalších státních příslušníků dochází k chybné aplikaci Benešových dekretů na jejich osobu,“ upozornil Martin Frick, vedoucí lichtenštejnské kanceláře zahraničních věcí, s tím, že jinak by tito občané neměli naději na úspěch.

V žalobě na Česko se tak přeneseně hraje nejen o rozsáhlé majetky, o jejichž navrácení usiluje Nadace knížete z Lichtenštejna, ale i o nároky dalších lichtenštejnských občanů, jejichž předkům byl konfiskovaný majetek.

V pozadí sporu tak jsou nároky na zámky, ale i odškodnění za zdánlivé drobnosti, jako jsou šperky, automobil nebo akcie.

Lichtenštejnsko podle dokumentů, které dalo novinářům, eviduje celkem 39 svých občanů včetně knížete, kterým byl zkonfiskovaný majetek. Z toho v deseti případech jde o majetky nebo aktiva, které se nachází na území Slovenské republiky a kterých se tedy případný verdikt Evropského soudu pro lidská práva netýká.

Mezi zbylými 29 lidmi jsou příslušníci lichtenštejnského rodu, ale i další rodiny a jednotlivci.

Například Dorothě von Janotta měl být zkonfiskován zámek a statek Štemplovec, bankovní aktiva, státní dluhopisy a stříbro. Baronu Johannu Alexanderu von Königswarterovi zámek a statek Šebetov, 4000 hektarů pozemků, bankovní aktiva, ale i šperky. Rodině Nitsche nemovitost v Karlových Varech, statek v Horním Slavkově a továrna na žiletky. Antonu Wangerovi pak cenné papíry a automobil Škoda.

Samotná Nadace knížete z Lichtenštejna pak žádá například o Lednicko-valtický areál, hrad Šternberk nebo zámek Velké Losiny.

Žalobou u Evropského soudu pro lidská práva se lichtenštejnská vláda ohrazuje proti tomu, že po druhé světové válce byli její občané označovaní za Němce a následně na ně byly uplatňované takzvané Benešovy dekrety.

„Jde o otázku identity dotčených osob. Není akceptovatelné, že české soudy naše občany identifikují jako Němce. Masivním způsobem tím ořezávají suverenitu našeho státu,“ zdůvodnila žalobu ministryně zahraničních věcí Lichtenštejnska Katrin Eggenbergerová.