Best in covid jsme byli. A pomoc ještě přiteče, tvrdí Schillerová

Když vláda loni v dubnu ohlásila, že vrhne na pomoc ekonomice 1,2 bilionu korun, zdálo se to jako omračující číslo. Jenže realita za slibem pokulhává. „Ta částka, odhadujeme, bude ještě vyšší,“ řekla Alena Schillerová v SZ Byznys.

I podle oficiálních údajů Ministerstva financí dostala ekonomika od vlády zatím ani ne 329 miliard. To je čtvrtina slibovaného. Podle údajů Hospodářské komory kompenzace činily dokonce jen 110 miliard. A podle členky Koronervu, ekonomky Heleny Horské, by současným tempem avizovaná přímá pomoc dotékala ještě osm měsíců, a nepřímá pomoc v podobě garancí za úvěry dokonce deset let.

Podle ministryně Schillerové je to tím, že o státem garantované úvěry zatím není zájem: „Záleží na těch podnikatelích, zda žádají, nebo nežádají. Jestliže teď někteří bojují o přežití, tak asi neřeší provozní ani investiční úvěry, ale ta doba těchto úvěrů přijde,“ uvedla ministryně financí v bilančním rozhovoru k pandemickému roku.

Že by se úvěrů některé firmy nemusely dožít, se Schillerová neobává: „Český statistický úřad řekl, že propad byl ‚jenom‘ 5,6 procenta. Žádná dvojciferná čísla. Naše česká ekonomika je vysoce odolná právě proto, že jsme tam dali miliardy na pomoc ekonomice.“

Už teď je ale jisté, že nejpozději v červnu v rozpočtu peníze na programy pro zavřené restaurace a obchody dojdou. Pokud ekonomika zůstane i dál zavřená, je Schillerová připravená požádat poslance o další zvýšení už teď rekordního, půlbilionového schodku.

Česko se během pandemie výrazně zadlužilo. Zatímco Británie už ohlásila vyšší daně pro podniky a střední třídu, předvolební Česko na okamžik pravdy ještě čeká: „Možná že některé (daně) budou vyšší a některé budou nižší. To si musí říct příští politická reprezentace. Přece tato vláda nebude diktovat příští vládě, co má připravit?“ tvrdí Alena Schillerová v rozhovoru, který si můžete pustit ve videu.

Co bude, až Česku v květnu nebo v červnu dojdou peníze na pomoc byznysu?

Já pevně doufám, že zafunguje povinné testování. Vakcinace zrychlí, protože čekáme tento měsíc ještě přes 1 milion vakcín, příští měsíc asi 2,4 nebo 2,5 milionu vakcín. Pevně věřím, že díky tomu začneme postupně rozvolňovat, i když nejsme schopni říct teď konkrétní datum.

Vy říkáte: pevně věřím. Ale věřit je málo, protože očkování vázne, nakažených je pořád podstatný počet, nemocnice jsou plné. Z čeho vycházíte, když říkáte, že od půlky roku bude rozvolňování a budeme žít jako dřív?

Já v žádném případě neříkám žádné datum. To si netroufne říct ani ministr zdravotnictví.

Naznačovali jste ale s ministrem průmyslu, že k polovině roku by se situace mohla změnit.

My jsme naši makroekonomickou predikci pro rok 2021 postavili na tom, že od poloviny tohoto roku pojede ekonomika už naplno. A já jsem přesvědčena o tom, že prostě se nám podaří do léta proočkovat…

A já se právě ptám, z čeho vycházíte?

Vycházím z plánu vakcinace. Máme dneska naočkovaných asi 900 tisíc lidí…

To je 900 tisíc dávek, ne 900 tisíc lidí.

900 tisíc dávek, dobře. A máme jakýsi plán, že těch vakcín teď přijde podstatně více.

Ale my nevíme, jestli stihneme očkování rozjet v lepším tempu než nyní. Není zvláštní hlásit už teď, že pomoc v květnu nebo v červnu skončí?

Mě se na rovinu ptají, jak dlouho budou stačit peníze, které jsou v novele zákona o státním rozpočtu. Já říkám zcela otevřeně, že výdajová strana je určena téměř celá na programy, na odměny zdravotníkům, v sociálních službách. Je to zhruba necelých 78 miliard. 6,5 miliardy je ve vládní rozpočtové rezervě. Těch 5 miliard, které jsou určeny pro armádu, ty do toho nezapočítávám. To máme něco přes 80 miliard. Pokud by zůstala ekonomika zavřená, tak jak je teď, tak ty peníze vydrží tak zhruba do června, déle ne. Já pevně věřím, že se prostě začneme otevírat.

Co bude následovat potom? S tím, že pevně věříte, se podnikatelé nespokojí.

Vy chcete vědět něco, co neví celý svět, co neví nikdo kolem nás.

Ale já se neptám, jak to bude, ale co chystáte vy, když nebudeme moci ekonomiku otevřít? Až peníze dojdou, co bude dál?

Nedávejme katastrofické scénáře, peníze na příští měsíce máme. Máme je zajištěny na programy, ať už je to kompenzační bonus, Antivirus, ať jsou to programy v rámci MPO, COVID 21 nebo COVID Ztráta (COVID Nepokryté ztráty pozn. red.).

Já se moc omlouvám, paní ministryně, ale ptám se, co tedy bude, až ty peníze dojdou? Co to znamená pro podnikatele?

Máte vždycky jenom dvě možnosti. Buď budete škrtat ve stávajícím rozpočtu, tam naškrtáte jednotky miliard.

To by ale nestačilo. Co tedy bude?

To by nestačilo. Musela by být novela zákona o státním rozpočtu a já věřím, že k tomu nedojde.

Což znamená, že byste šla znovu do Sněmovny se žádostí o vyšší schodek, pokud se ekonomika nerozjede tak, jak všichni doufáme?

Jinak to řeknu, kdyby ekonomika zůstala zavřená, tak jak je teď. A loni jsem tam (ve Sněmovně pozn. red.) byla třikrát, protože nikdo nedokázal odhadnout, jak se ekonomika bude vyvíjet. Byla jsem velmi kritizovaná za ten 500miliardový schodek (nakonec jej vláda nedosáhla, v loňském roce byl 367 miliard, pozn. red.). Nakonec jsme byli rádi, že jsme ho měli, protože jsme okamžitě, když přišla 2. vlna, mohli startovat pomoc a nemuseli jsme čekat na dohadování ve Sněmovně.

Jediná opoziční strana, která byla ochotna podpořit sedm našich rozpočtů, byla komunistická strana. Bohužel. Na rozdíl od opozice, která neustále navrhovala nějaké nové kompenzace, další navyšování, ale pro schodek nikdo z nich ruku nezvedl.

Opozice požadovala určité úspory, ne?

Buďme féroví, paní redaktorko. 80 miliard úspor? To by znamenalo, že vezmeme peníze lékařům, učitelům, že vezmeme provozní výdaje.

Tak dá se šetřit i jinde, třeba na úřednících. Nejenom na lékařích a učitelích.

Paní redaktorko, 4300 úředníků jsme snížili za dobu, co jsem ministryně financí.

Nebyly to jenom mrtvé duše?

Ne, ne, ne, byly to mrtvé duše plus snižování.

Kam až chcete se schodkem jít?

To nebudu teď predikovat. Máme nějaký odhad, kolik by COVID 21 a COVID Nepokryté náklady zhruba mohly stát. Dala jsem dvojnásobek, než stály v průměru měsíčně všechny programy MPO a MMR v loňském roce. Ale nejsme schopni odhadnout, kolik firem se tam přihlásí.

Takže nemáte nějaký svůj interní limit, za který byste nešla?

Evropská komise teď rozvolnila fiskální pravidla, nejen pro rok 2021, ale i pro 2022, protože si uvědomuje, že všechny země Evropské unie jsou ve velkých problémech, všechny postupují stejně jako my, dávají peníze do ekonomiky.

S tím rozdílem, že my jsme tu výchozí pozici měli velmi dobrou. Protože jsme měli velmi nízké zadlužení a zdravé veřejné finance.

To se ale může velice rychle změnit.

A pořád si tu pozici držíme, protože, samozřejmě, když startujete k velkým schodkům z té nízké pozice, tak si pořád udržujete to 3., 4. místo.

Ale ten trend není příznivý.

Tak. Ale ve všech zemích. Teď je potřeba pomáhat.

Ministr průmyslu Karel Havlíček řekl, že od poloviny roku by stát podnikatelům nabízel jen záruky za úvěry. Byly by ty záruky podle vás k ničemu, když třeba hospodským žádná banka ani nepůjčí, protože jsou pro ni prostě moc rizikoví?

Ta záruka je dobrá v tom, že se banka dívá na klienta mírnějšíma očima, když má toto pokrytí státní zárukou.

Podnikatelé z gastroprůmyslu to ale nepotvrzují.

Já jsem neviděla nikdy žádné konkrétní průzkumy.

Vy jste, paní ministryně, v dubnu 2020 napsala na Twitter: „1,2 bilionu korun, takový je součet našich dosavadních opatření na podporu české ekonomiky, dělá to neuvěřitelných 20,7 % HDP, to nás v mezinárodním srovnání řadí mezi země, které do záchrany svého hospodářství uvolňují naprosto nejvíce.“ Teď, téměř o rok později, ta částka prostě nesouhlasí. Byl to stejný nesmysl, jako že jsme Best In Covid?

Ne, ne, v první vlně jsme byli best in Covid. Teď se to pomalinku, říkám to s velkou pokorou, protože jsem věřící člověk, začíná zlepšovat a podívejte se kolem nás.

Pojďme zpátky k tomu 1 bilionu.

Ta částka, odhadujeme, bude ještě vyšší.

Ale kdy?

Největší část, asi 15,5 % HDP, 871 miliard, dělají záruční schémata. A tak to bylo i plánováno. Část je přímá podpora, pak je nepřímá podpora, to jsou daňové úlevy, a pak jsou ta záruční schémata.

Podle vašich údajů, podle údajů Ministerstva financí, stát ke konci února vyplatil 328,7 miliardy na přímé podpoře a na garancích. To je čtvrtina slibovaného.

Ano.

Tak se ptám, dokdy doteče do firem ten zbytek? Máme rok od začátku krize.

Záruční schémata znamenají, že si někdo požádá o bankovní úvěr. Buď si požádá o provozní, nebo investiční. Záleží na těch podnikatelích, zda žádají, nebo nežádají. Jestliže teď někteří bojují o přežití, tak asi neřeší provozní ani investiční úvěry, ale ta doba těchto úvěrů přijde.

Takže to asi úplně nebyla pomoc, kterou by podnikatelé potřebovali.

Ta chvíle přijde. Až otevřeme ekonomiku, budou potřebovat další likviditu a požádají si.

Aby si ještě měl vůbec kdo půjčovat.

Podívejte se, jak ekonomika nakonec dopadla. Český statistický úřad řekl, že propad byl „jenom“ 5,6 %. My jsme odhadli 6,1. Takže žádná dvojciferná čísla. Je to proto, že naše česká ekonomika je vysoce odolná, a právě proto, že jsme tam dali miliardy na pomoc ekonomice.

I na přímé pomoci dotekl do ekonomiky zlomek slibovaného. Tak já se ptám, kdy doteče ten zbytek?

Doteče tam prostě postupně, já vám nejsem schopná říct, jestli firmy budou chtít ty úvěry v takovém rozsahu. Ale mají možnost a mají na to šest let.

Firmy, které si mohou dovolit úvěr, si berou spíš úvěry komerční. O ty se státní garancí takový zájem není. Pojďme ale k novému systému kompenzací. Vláda schválila nový systém, kompenzovat bude na základě ztrát. To jste celý minulý rok kompenzovali špatně, když teď systém tak radikálně měníte?

Ne, ono to mělo nějaký vývoj. Přišla jarní vlna, nikdo z nás nevěděl, že to bude rok, mysleli jsme si, že to bude otázka třeba pár měsíců, a bez jakýchkoliv zkušeností jsme se rozhodli pro co nejplošnější kompenzace. Pak přišla druhá vlna. Nezavřeli jsme celou ekonomiku jako na jaře, průmysl se tedy zavřel sám, ten jsme nezavírali.

Ale zavíraly se postupně některé segmenty. Už jsme nechtěli dělat plošnou pomoc, protože část ekonomiky normálně jela. My debatujeme i s Karlem Havlíčkem, se svazy, s komorami, a objevila se poptávka, a myslím, že spravedlivá, abychom to slili do dvou programů, které budou plošnější a spravedlivější.

Takže ta dosavadní pomoc byla nespravedlivá?

Ne, to bych úplně neřekla. Ale když má podnikatel v pronájmu provozovnu, má zaměstnance, třeba tam ještě dělá nějaké ubytování, tak dosáhl na x různých pomocí. A pak byl podnikatel, který nedosáhl téměř na nic. Protože neměl provozovnu v pronájmu, neměl žádné zaměstnance…

A to vám celý rok nevadilo a najednou to měníte?

To není rok. Já jsem vám vysvětlovala, že na jaře to bylo plošné, na podzim, protože jsme zavírali jen segmenty ekonomiky, tak to bylo cílené. A teď protože jsme se přelili do dalšího roku, tak jsme nastavili plošnější programy, které zasáhnou větší množství podnikatelů, těch postižených, a budou spravedlivější.

Podmínkou pro získání příspěvku z nových programů Covid 2021 a Covid Nepokryté ztráty je propad tržeb minimálně o 50 % oproti roku předtím. Nemůže se stát, že kvůli této podmínce na pomoc nedosáhne řada aktivních, kteří se snažili, kteří si otevřeli třeba výdejové okénko nebo rozjeli e-shop?

Výdejové okénko určitě nemůže zachránit zavřenou restauraci.

Přitom jste hospodám radili, ať si otevřou okénko.

Okénko je v pořádku. Ale jestli mu jela celá restaurace a teď má výdejové okénko, tak mi neříkejte, že nemá pokles 50 %. To určitě má, to se s vámi vsadím. A jestli k tomu pojede e-shop, že byl tak šikovný, že si otevřel další podnikání a to mu jede, tak nemá ztrátu.

Když to není 50 %, tak to není ztráta? 40 % je docela dost, ne?

Když mu jede jiný druh podnikání, tak ten propad nemá. Ale tam je to složité v tom směru, že on si mohl najít zaměstnání.

Podnikatelé, kterým jste kvůli pandemii omezili podnikání, tvrdí, že kompenzace berou jen jako zálohu na odškodnění, na které si později chtějí sáhnout. Je stát připravený, že na něj může zamířit vlna žalob o náhradu škod?

Teď mluvíte o pandemickém zákonu, na kterém se MF podílelo, který měl podporu napříč Poslaneckou sněmovnou. Já jsem vzala to odškodňování pod křídla MF, protože tam ty zkušenosti s náhradami škod, se soudními spory jsou.

Už se někdo o odškodnění hlásí?

Zatím ne, ono to není tak jednoduché. A jak vyplývá z toho pandemického zákona, když si někdo uplatní tuto škodu, tak si ji sníží o vyplacené kompenzace po rozhodném datu. Je ještě velmi brzo, můžete si uplatňovat škodu po účinnosti tohoto zákona, nikoliv zpětně.

Čekáte tedy vlny žalob o náhradu škod?

Nedokážu to odhadnout, oni si budou muset požádat, budou muset prokázat tu škodu, nebudou tam spadat propady tržeb. Nebudou se tam započítávat věci jako náklady vynaložené na desinfekce a ochranné pomůcky. A odečte se od toho kompenzace. Čili bude to vyžadovat určitou aktivitu. Nedokážu to odhadnout. Šest měsíců má na vyřízení MF a rok oni mají na to, aby uplatnili škodu. Takže se to v nějakém čase rozloží.

Pojďme k příjmové stránce našeho rozpočtu. V Británii už to lidem řekli, britský ministr financí Rishi Sunak ohlásil, že se chystá zvýšit daně. Kdy nám vyšší daně oznámíte vy, paní ministryně?

Ono to souvisí s konsolidací veřejných financí. Já jsem připravila už loni takovou konsolidační strategii…

Je v ní zvyšování daní?

Ne, není v ní zvyšování daní. Je tam promítnut politický závazek Andreje Babiše, že to revoluční snížení daní na 15 % u daně z příjmů u zaměstnanců bude na dva roky. Otázka daňového mixu je téma pro příští vládu. Já si myslím, že každá politická reprezentace, nejen ta vládní, ale i ta opoziční, by si to měla poctivě napsat do svého volebního programu, s čím půjde do voleb, aby si mohli voliči svobodně rozhodnout.

Ministerstvo financí opakuje: Diskusi o úpravě daňového mixu se nevyhneme. Úprava daňového mixu je eufemismus pro zvýšení daní?

Ne, daňový mix jsou všechny daně, všechny poplatky.

Snižovat je ale asi nebudeme v této situaci, ne?

Snižovat je určitě nebudeme.

Takže mluvíme o zvýšení daní?

Ne, prostě daňový mix může znamenat i částečné snížení. My třeba máme dlouhodobě velké odvody.

Tento problém se řeší déle než deset let, možná dvacet. Ale znovu, nebylo by fér lidem říct v tuto chvíli, že daně budou vyšší, aby se na to mohli připravit?

Možná že některé budou vyšší a některé budou nižší. To si musí říct příští politická reprezentace. Přece tato vláda nebude diktovat příští vládě, co má připravit?

Ale třeba zmíněný britský ministr financí otevřeně řekl, že celoroční pandemický boj zaplatí britské podniky a střední třída. Tak se ptám, kdo to zaplatí u nás?

Oni nejsou, předpokládám, před volbami. Budou připravovat kompenzaci veřejných financí. My jsme v roce, kdy budou na podzim volby. A tato vláda už to ani neprosadí, máme půl roku do voleb.

Protože za pár měsíců budou volby, tak nechcete lidi vyděsit?

Ne, naopak. Já naopak si myslím, že je velice poctivé toto říct do volebního programu. Ať to udělají všichni.

A proč se nemůžeme od vás otevřeně dozvědět, jaké daně byste třeba ráda zvýšila vy?

Já nějakou strukturu daňového mixu v hlavě mám. Budeme o tom debatovat v rámci hnutí ANO. Určitě ji vetkneme do volebního programu. Já svoji představu chci nejdřív konzultovat s Andrejem Babišem.

Nebyla to hloupost, snížit v současné ekonomické situaci daň z příjmů? Ty peníze přece teď strašně chybí.

Ne, já si stojím za tím, že v této chvíli se mělo lidem pomoct. Vrátí se nám to do spotřeby.

Proč jste tedy nenašli ty úspory ve stejné výši nějakých 87,7 mld.?

Paní redaktorko, víte, co to je 87,4 mld.?

Strašně moc peněz.

Je to strašně moc. To bych všem všechno vzala. Snížila bych platy učitelům, lékařům, vzala bych na benzín policistům, hasičům.

Místo toho jste zatížila budoucí ministry financí tímto závazkem?

A pomohla jsem ekonomice. Já vám řeknu takové jedno zajímavé číslo, co spočítali naši makroekonomové. Všechny ty peníze, co jsme nalili do ekonomiky v loňském roce, zvýšily HDP o 1 až 1,5 %. Ten propad by byl o toto vyšší, kdybychom ty peníze tam nenalili. Takže já si stojím za tím, že to byl správný krok.

Pojďme ještě k tomu zadlužení a konsolidaci veřejných financí. Na každého Čecha zkraje roku připadal dluh zhruba 191 tisíc Kč. Teď to má do konce roku narůst o dalších 50 tisíc Kč. Česko se během pandemie výrazně zadlužilo. Loni byl rozpočet ve schodku, 367 mld. Letos jste ho navýšili už na půl bilionu korun. Říkáte, že peníze možná stačit nebudou. Jak se tyto dluhy budou zahlazovat?

My jsme byli jedna z nejméně zadlužených zemí. Měli jsme dvě cesty. Nedat nikomu nic, to udělala vládní reprezentace v letech 2008, 2009, a jak to dopadlo, všichni víme. Anebo ekonomiku stimulovat. Celá Evropa stimulovala ekonomiku. Představte si, že by to Německo neudělalo?

Ano, ale Německo předkládá už na příští roky vyrovnané rozpočty.

Německo nepředkládá, Německo je plánuje. Kancléřka konstatovala, že zda to bude opatřeními na příjmové, nebo výdajové straně, o tom se povede ještě politická debata. Mají před volbami úplně stejně. Jsou úplně ve stejné situaci. Prostě ty země se od sebe plus minus neliší.

Němci měli mnohem více rezerv, my jsme rezervy neměli.

Oni měli také mnohem vyšší procento zadlužení, než má Česko. A také tam mají mnohem vyšší daně, které my v Česku nemáme, protože jsme touto cestou nechtěli jít.

Co tedy bude Česko dělat pro to, aby nenarazilo už v roce 2024 na dluhovou brzdu, jak varuje Národní rozpočtová rada? Dluhová brzda je na hranici 55 % HDP, při jejím překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu.

Prvně vyhrajeme boj nad pandemií. To bude naše první cesta, bez toho nebude ekonomický růst.

Takže teď dluhy řešit nemusíme?

Ne. Teď vyhrajeme boj nad pandemií, pak musíme proočkovat, aby nás nezaskočila nějaká další vlna. My máme naplánováno v tom plánu konsolidace, že budeme snižovat to strukturální saldo zhruba každý rok o půl procenta. Takže máme určitý plán. Máme tři pilíře, vy jste mě k nim ještě nepustila…

Teď je ten moment.

To jsem ráda. Když vynechám změnu daňového mixu, tak dál zůstanou zmrazené platy státních úředníků, nebudeme valorizovat provozní výdaje, ty se snažím držet, já jsem je snižovala každý rok, dokonce v rozpočtu 2021 jsem je snížila o 5 procent, ale je to třeba 1,5 miliardy, abyste neměla představu, že to jsou desítky miliard.

No právě, tak se ptám, kde doplníme ty velké peníze?

Ještě je třetí věc, na kterou se velmi zapomíná. My dostaneme v rámci nového víceletého finančního rámce nového rozpočtu EU 962 mld. Možná 972, to je podle přepočtu kurzu EU. A z toho stávajícího rámce, který ještě dobíhá, nám přijde ještě necelých 300 mld. Takže to jsou také významné peníze, které pomohou naší ekonomice a o kterých se nemluví. Ale ty budou velkým stimulem.

A žádné další předvolební dárky typu rouškovného do voleb už nebudou?

Já to slovo nemám ráda, pro mě to žádné rouškovné není.

Bude do voleb něco podobného ještě jednou?

Nic takového neplánuji a nic takového v rozpočtu ani nemám.