„Začínáme s Twitterem.“ 10 rad pro Hamáčka a Vojtěcha, jak vyděsit národ

1) Cokoliv na Twitter napíšete, může vidět spousta lidí.

2) Cokoliv na Twitter napíšete, může být a bude považováno za vaše oficiální vyjádření - a je úplně jedno, jestli to píšete sami nebo to za vás píše nějaký najatý expert z PR agentury.

3) Speciálně pro ministra Hamáčka, ovšem hodí se i pro kolegu Vojtěcha: Neexistují „vaše“ a „jeho“ respirátory, jak si myslíte. Existují pouze respirátory, které česká vláda nakupuje za peníze svých občanů a pro své občany. Lidem, kteří je potřebují, je úplně jedno, kdo z vás je kde koupil a jak je do Česka přepravil. Potřebují je hned - a potřebovali je už dávno.

4) Je fajn, že dodržujete štábní kulturu a na sociálních sítích si vykáte a oslovujete „pane ministře“. Ovšem nic tím nezachráníte. Většina publika tam stejně - slovy klasika - „cítí takové to p..o“.

5) Zlaté pravidlo pro veřejně známé uživatele sociálních sítí zní: „Po třetím pivu si už jen čteme a nic nikam nepíšeme.“ V sobotu večer platí s dvojnásobnou intenzitou.

6) Pokud své tweety později smažete, nic tím nevyřešíte, protože už kolují po sítích v mnoha kopiích.

7) Jste ministry jedné vlády země ve stavu nouze, v situaci, jakou tahle země ještě nezažila. Sice jste každý z jiné strany, ale - pro jistotu si to zopakujme - jedné vlády.

8) Existují dobré důvody, proč je jednání vlády neveřejné. Pokud by bylo veřejné, demokracie by v téhle zemi už dávno neexistovala, protože by jí nikdo nebyl ochoten platit. Až bude vláda zasedat na Twitteru, budete o tom s předstihem informováni.

9) Lidé mají vážně strach o sebe, své blízké, rodiče. A shodou náhod a volebního výsledku nemohou spoléhat na nikoho jiného než na sebe a na vás. Sami jste si to vybrali.

10) Demisi podává člen vlády předsedovi vlády, který ji následně doručí prezidentu republiky. A budete to mít jednou provždy z krku.