Britští poslanci podruhé odmítli předčasné volby. Svoji práci nyní přeruší na pět týdnů

Poslanci Dolní komory britského parlamentu dnes opět odmítli návrh premiéra Borise Johnsona na uspořádání předčasných voleb. Pro vypsání voleb potřeboval předseda vlády souhlas dvou třetin poslanců, tedy nejméně 434, uvedla agentura Reuters.

Návrh na rozpuštění Dolní sněmovny nezískal potřebnou podporou již minulý týden. Johnson navrhoval, aby se předčasné volby uskutečnily 15. října.

Britský premiér v reakci na hlasování slíbil zajistit rozvodovou dohodu s EU na summitu, který se koná 17. října. „Půjdu na tento rozhodující summit 17. října a bez ohledu na to, kolik způsobu tento parlament vymýšlí, aby mi svázal ruce, budu se snažit dosáhnout dohody, která bude v národním zájmu. Tato vláda už brexit dále nezpozdí," prohlásil Johnson.

Lídr poslaneckého klubu Skotské národní strany (SNP) Ian Blackford prohlásil, že Johnson prohrál všechna hlasování od doby, kdy se stal předsedou vlády, a předpověděl, že bude v příštích volbách „smeten z vlády“.

Hlasováním o předčasných volbách skončil poslední den aktuální schůze parlamentu. Novou schůzi pak zahájí královna Alžběta II. až za pět týdnů, tedy 14. října. Podle kritiků vlády chce nucené pauzy Johnson využít, aby omezil možnost parlamentu do brexitu zasahovat.

Za běžné situace je přerušení práce parlamentu rutinní součástí britského politického systému. Pobouření ovšem vyvolalo načasování tohoto kroku: do termínu odchodu Británie z Evropské unie zbývá 52 dní. Neobvyklá je rovněž délka přestávky, podle agentury Reuters v posledních letech takovéto pauzy trvaly od pěti do 20 dní.

Dnes také vstoupil v platnost zákon, který by za jistých okolností na konci října nutil vládu dohodnout se zbytkem Evropské unie další odklad brexitu. Formální souhlas podle předsedy horní komory britského parlamentu, lorda Fowlera, udělila britská královna Alžběta II.

Nový zákon dává vládě čas do 19. října, aby dohodu o podmínkách brexitu prosadila v parlamentu, nebo aby od zákonodárců získala svolení pro neřízený odchod. Jestliže nebude splněna ani jedna z těchto podmínek, musí kabinet na základě nového opatření požádat o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020. Zákon zároveň vládě ukládá přijmout jakoukoli následnou nabídku unijní „sedmadvacítky“, i kdyby nový termín brexitu nestanovila podle britské žádosti.

Návrh minulý týden proti vůli vlády prošel britským parlamentem, když opoziční snahu zablokovat brexit bez dohody podpořila řada představitelů vládní Konzervativní strany. Z poslaneckého klubu konzervativců bylo poté 21 „rebelů“ vyloučeno.

Britský premiér Boris Johnson od nástupu do funkce slibuje, že svou zemi z EU v aktuálním termínu vyvede s dohodou nebo bez ní. Není zcela jasné, jak bude nyní po schválení nového zákona postupovat. Ministerský předseda trvá na tom, že o další odklad odchodu z Unie žádat nebude, a vláda zároveň odmítá, že by se chystala jednat protiprávně. Spekuluje se přitom o tom, že by se mohla vláda pokusit najít skulinu, jak zákon obejít nebo ho přímo ignorovat.

Dolní komora parlamentu pak vládě připravila další nepříjemnost, když poměrem hlasů 311 ku 302 schválila usnesení požadující zveřejnění řady citlivých dokumentů. Jednak chtějí poslanci vidět veškeré aktuální vládní plány týkající se scénáře brexitu bez dohody, a dále korespondenci mezi vládními poradci týkající se rozhodnutí přerušit na několik týdnů zasedání parlamentu.

Ať už bude termín nových voleb jakýkoli, nebude v nich kandidovat současný předseda Dolní sněmovny John Bercow. Ten dnes před poslanci uvedl, že to při posledních volbách v roce 2017 slíbil své manželce a svým třem dětem. Pokud dnes zákonodárci neschválí rozpuštění sněmovny, hodlá se 56letý politik funkce předsedy sněmovny i poslaneckého mandátu vzdát 31. října.

„Sloužím jako člen parlamentu 22 let a posledních deset jako předseda (Dolní sněmovny). Je to, abych to řekl otevřeně, největší privilegium a pocta mého profesního života a budu za ni navždy vděčný,“ řekl Bercow v emotivní promluvě. Na rozdíl od reakce na opozičních lavicích mu potleskem vyjádřila uznání jen hrstka zástupců vládní Konzervativní strany, ačkoli Bercow byl jejím členem až do svého zvolení do čela sněmovny.

Šéf Dolní sněmovny je veřejnosti známý především svérázným vystupováním při zasedáních, za aktuální patové situace kolem britského odchodu z EU ale do politického vývoje zasahoval i jinými způsoby. Kvůli svým krokům z posledních měsíců byl terčem kritiky ze strany euroskeptických konzervativců, kteří za jeho jednáním viděli snahu zkomplikovat či zablokovat brexit.