Článek
Nastala další fáze amerických prezidentských voleb: tzv. electoral college, neboli sbor volitelů, vhodí svoje hlasy podle toho, jak volil jejich domovský stát. Čistě teoreticky je tak tento krok symbolický a hranici 270 hlasů by měl s přehledem překonat Joe Biden, tedy vítěz listopadových voleb. Letos je to ale trochu komplikovanější.
Dosluhující prezident a neúspěšný kandidát na druhé prezidentské období Donald Trump se několik týdnů snaží přesvědčit o neregulérnosti voleb. Opakovaně je označuje za „ukradené“ a jeho tým právníků se v několika státech snažil volby napadnout. V mnoha státech se také přepočítávaly hlasy. Nikde ale s žalobami ani přepočítáváním Trump neuspěl.
Naposledy před dvěma dny zamítl Nejvyšší soud žalobu státu Texas. Ten si stěžoval na to, že státy Georgia, Michigan, Pensylvánie a Wisconsin změnily pravidla voleb, respektive rozšířily o hlasování poštou. Nejvyšší soud, mimochodem ze třetiny jmenovaný Donaldem Trumpem, však rozhodl, že se stát nemůže vměšovat do výsledků voleb jiných států.
Donald Trump se tak snaží vyvíjet nátlak na samotné členy volebního sboru, aby volili v jeho prospěch, a tedy proti voličům svého státu. To je ale velmi nepravděpodobné. Musel by totiž přesvědčit desítky volitelů. Po listopadových volbách totiž demokratický kandidát Biden získal 306 volitelů oproti republikánskému prezidentovi Trumpovi, který jich má pouze 232.
Volba sborem volitelů má však ještě další úroveň. Donald Trump totiž slíbil, že pokud výsledek potvrdí vítězství Joe Bidena, uzná ho i on vítězem voleb. A to vůbec poprvé.
This is the first time I can remember ever being aware of the date the electoral college meets, anticipating it for days in advance, & slightly anxious, not so much about the outcome but about the potential for protest activity by sore losers.
— Joyce Alene (@JoyceWhiteVance) December 14, 2020
Jak vypadá volba sboru volitelů?
Volitelé vhazují svůj hlas každý ve svém domovském státě. A také tedy nezačínají ve stejnou chvíli, kvůli časovému posunu. K volbě většinou dochází na místním úřadu vlády. V některých státech, jako například v Delawaru, se konají volby v tělocvičně. Kvůli koronavirové pandemii se letos v Nevadě, Coloradu a Utahu konají volby pouze online.
Poté, co volitelé odvolí a úřad guvernéra to potvrdí, posílají se hlasy viceprezidentovi Miku Pencovi, který má volbu na starosti jakožto hlava amerického Senátu. Na to mají čas do 23. prosince. Kongres poté oficiálně sečte hlasy, konkrétně tedy Mike Pence „hlásí“ výsledky v abecedním pořadí států dvěma zástupcům Senátu a dvěma zástupcům Sněmovny reprezentantů. Výsledek Kongres vyhlásí 6. ledna.
Mezi zástupci sboru volitelů jsou většinou místní politici nebo jinak důležité veřejné osobnosti. Zajímavostí je, že ve státě New York je ve sboru volitelů i bývalá kandidátka na demokratickou prezidentku Hillary Clintonová a také její manžel, bývalý prezident USA Bill Clinton.
Ve státě Georgie je zase členkou sboru volitelů Stacey Abramsová, politička a politická aktivistka, která se podle mnohých zasloužila o vítězství Joe Bidena ve svém domovském státě. Vedla totiž kampaň za včasné a správné vyřízení voličských průkazů tak, aby mohlo volit co nejvíce lidí i z vyloučených lokalit, kteří většinou inklinují spíše k Demokratické straně.
Ve státě Massachusetts zkomplikovalo situaci například úmrtí jednoho z členů sboru volitelů. Jeho hlas však nepropadne, jeho místo nahradí jiný volitel.
Mohou vlastně volitelé volit jiného kandidáta, než který vyhrál v jejich státě? To je trochu komplikovaná otázka, neboť americká ústava nezmiňuje nic. Volbu však kontrolují jednotlivé státy a jejich soudy, které mohou konkrétního člena sboru trestat. V červnu to schválil i americký Nejvyšší soud.
Poprvé se tak stalo před čtyřmi lety. Několik demokratických i republikánských volitelů vhodilo hlas pro jiného kandidáta, než jakého si zvolil stát, který zastupovali. Byli ale vyřazeni a volili za ně jiní volitelé.
Celý proces volby amerického prezidenta skončí oficiálně inaugurací, a to 20. ledna ve Washingtonu.
