Článek
Ministr zdravotnictví Jan Blatný je připraven vyjít vstříc požadavkům ředitelů nemocnic, kteří se obávají, že se ve druhém covidovém roce kvůli pandemii propadnou do ztráty.
„Intenzivně pracujeme na kompenzačním zákonu. Na vládu jej ministerstvo předloží v nejbližší možné době,“ potvrdila Seznam Zprávám mluvčí resortu Barbora Peterová.
Až bude zákon schválen, ministerstvo připraví novou úhradovou vyhlášku, která umožní nařídit zdravotním pojišťovnám, aby ztráty způsobené pandemií zdravotníkům dorovnaly. Podle mluvčí Peterové není definitivně rozhodnuto, jak přesně ministerstvo nemocnicím pomůže. „Po skončení prvního čtvrtletí si ministerstvo vyžádá od pojišťoven údaje o vykázané péči a na jejich základě bude jednat s nemocnicemi i se zástupci jiných zdravotnických zařízení o tom, jak velké budou kompenzace,“ upřesnila mluvčí.
Podle ředitelů není třeba s rozhodnutím o náhradách váhat.
Při léčení pacientů s covidem je třeba zavírat celá oddělení nemocnic. Část klientů s obvyklými chorobami sice pacienti s covidem nahradí, jejich léčbu však hradí pojišťovny nižšími částkami. „V lednu jsme měli o patnáct procent méně výkonů,“ odhaduje ředitel největší české nemocnice v Praze-Motole Miloslav Ludvík.
Za jednoho pacienta nakaženého koronavirem SARS-CoV-2 přitom uhradí pojišťovny nemocnici pouze polovinu skutečných nákladů.
Z pohledu menších špitálů jsou úhrady za covidové pacienty dostatečné, míní Pavel Vepřek, který byl do konce minulého roku v představenstvu Nemocnic Plzeňského kraje. Bilanci však zhoršují odměny zaměstnancům, kteří pracují v extrémních podmínkách karantény.
Proti prognózám, podle kterých ředitelé sestavovali rozpočty, se přitom nečekaně protáhla. „Za období, kdy vrcholí covidová pandemie, by úhrady menším nemocnicím mohly být nižší než v předchozím roce,“ varuje v dopise ministrovi Asociace českých a moravských nemocnic. Podle místopředsedy asociace Petra Fialy hrozí některým z nich už v březnu platební neschopnost.
Proto je podle ředitelů nezbytné zopakovat manévr z loňska.
Pojišťovny hradí zdravotníkům péči podle úhradové vyhlášky, kterou vydává ministerstvo každým rokem. Vyhláška na rok 2020 slibovala nemocnicím zvýšení plateb až o 12,2 procenta, pokud zachovají výkony z roku 2019. Po omezení služeb během první vlny koronaviru bylo jasné, že výkony poklesnou, a proto vydal ministr Adam Vojtěch (ANO) tzv. kompenzační vyhlášku, podle níž zdravotníci dostanou slíbené peníze, i když se jejich výkony sníží o 18-21 procent.
Loni v říjnu pak vydal tehdejší ministr Roman Prymula (ANO) klasickou vyhlášku na rok 2021, podle níž se platby nemocnicím zvýší proti roku 2019 celkem o 18 procent, pokud se ovšem také jejich výkony vrátí na úroveň roku 2019. Z pohledu ředitelů i ministra není možné tento plán držet.
Špitály proto žádají ve srovnání s rokem 2019 o 20-25 procent, tedy o 35-40 miliard víc, i když odvedou o 22 procent výkonů méně.
Záchranná akce zatíží tuzemské zdravotnictví v delší perspektivě mimořádnými závazky. Nemocnice budou placeny podle historických paušálů, které se vzhledem k provedeným výkonům letos zvýší až o polovinu.
Těžko předpokládat, že se v roce 2022 paušály opět sníží. Tím se mohou dostat do trvalých potíží zdravotnické finance, i když zatím mohou spoléhat na polštář v objemu 70 miliard, které byly koncem ledna na účtech zdravotních pojišťoven.
Žádost ředitelů velmi pravděpodobně zlikviduje experiment, kterému se říká CZ-DRG. Pojišťovny by podle něho neměly nemocnicím platit podle paušálu, ale podle odvedených výkonů, přitom by měla každá z nich za stejný výkon dostat stejné peníze.
První pokus o systém DRG (platby za diagnózu) se pokusil uskutečnit v letech 2010-2013 ministr Leoš Heger (TOP 09), před pěti lety však relativně úspěšný projekt zrušil jeho nástupce Svatopluk Němeček (ČSSD), který zároveň rozjel novou verzi s názvem CZ-DRG. První fázi naplánoval ještě ministr Vojtěch na letošní rok, kdy se mělo podle CZ-DRG platit 40-45 procent jednodušších výkonů. Dnes nemocnice žádají, ať se Němečkův plán vůbec nespouští.
