Článek
Lužní lesy podél dolních toků řek Moravy a Dyje, přezdívané Moravská Amazonie, jsou přírodně nejbohatší lesy u nás.
„Vlastní je stát. Přesto dodnes nebyl schopen zajistit jim potřebnou ochranu a spravuje je především jako zdroj dřeva. Unikátní příroda Moravské Amazonie proto rychle mizí. Je třeba okamžitě zastavit devastaci tohoto cenného území a zajistit mu konečně řádnou péči a ochranu,“ uvádějí odborníci ve výzvě, kterou dnes zaslali Andreji Babišovi. Jde o odborné společnosti, které sdružují více než 6000 odborníků a zájemců o nejrůznější složky přírody.
Ornitologové, botanici, entomologové, limnologové, ekologové, arachnologové i ochránci netopýrů a motýlů. Ti všichni přijali společné prohlášení, ve kterém žádají důslednou ochranu jihomoravských lužních lesů.
„Situace v Moravské Amazonii je skutečně tristní. Státní podnik Lesy ČR tu na státní půdě dlouhodobě a systematicky likviduje přírodní hodnoty, které zákony stejného státu výslovně chrání,“ říká předseda České společnosti entomologické David Král.
Moravská Amazonie je nositelem mnoha národních i mezinárodních ochranářských titulů: biosférická rezervace UNESCO, mokřad mezinárodního významu, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, přírodní park a lesy zvláštního určení z důvodu zachování biodiverzity. Žádný z nich ale potřebnou ochranu nepřinesl.
„Proti rychlé těžbě dřeva, která je hlavním, byť zdaleka ne jediným problémem, jsou účinné jen přírodní rezervace a památky. Ty ale chrání sotva 2 procenta zdejších lesů. Přitom v Praze je takto chráněno 4,6 procenta území města,“ dodává Karel Prach, předseda České botanické společnosti.
Lesy ČR kritiku odmítly. „Lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje jsou výsledkem třistaletého cíleného lesnického hospodaření. I dnes hospodaříme s velkým respektem k přírodě v souladu s platnou legislativou a lesním hospodářským plánem. Na soutoku se vždycky střetávaly různé zájmové skupiny. Diskusi a spolupráci vítáme,“ řekla ČTK mluvčí státního podniku Eva Jouklová.
O zásazích a způsobu hospodaření na soutoku podle ní podnik pravidelně jedná s orgány ochrany přírody. „Stovky hektarů starých porostů jsou v bezzásahovém režimu. Zalesňujeme téměř výhradně dubem letním. Na loukách vysazujeme solitérní stromy, které do budoucna nahradí odumírající. Utlumili jsme intenzivní technologie, na obnovovaných plochách likvidujeme invazivní dřeviny,“ uvedla mluvčí. Sečení trávy podnik podle ní přizpůsobuje ve vybraných lokalitách hnízdícím ptákům a chráněnému hmyzu, v porostech nechává doupné stromy. „Nejdůležitějším fenoménem pro lužní lesy je ale voda, takže lesy několikrát do roka zaplavujeme,“ řekla.
„O ochraně lužních lesů se jedná už od minulého století. Napřed tu měla vzniknout chráněná krajinná oblast. V roce 2011 vláda rozhodla, že zde mají být vyhlášena menší chráněná území. Návrh jejich soustavy existuje od roku 2014. Dodnes ale nevzniklo ani jediné,“ přidává Robert Tropek, předseda České společnosti pro ekologii.
Ministerstvo životního prostředí by mělo podle expertů okamžitě zastavit devastaci nejcennějších lesů a začít naplňovat usnesení vlády tím, že vyhlásí připravenou soustavu maloplošných zvláště chráněných území.
„Tento krok by pro nejcennější místa znamenal tolik potřebnou ochranu. Je těžko pochopitelné, proč k němu nedošlo již před lety,“ říká Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické. „Posléze je třeba zajistit řádnou ochranu celého území luhů například formou chráněné krajinné oblasti, jak to požaduje nejen odborná veřejnost, ale čím dál hlasitěji i místní obyvatelé,“ dodává.