Článek
Zahájení sezony začalo kvůli koronavirové pandemii místo původně chystané slavnosti jen otevřením výčepního okénka před stavením. „Chceme tady mít muzeum s výčepem, takže zatím máme aspoň výčep, respektive dle platné legislativy výdejní okénko,“ řekl předseda spolku Dubáci Jan Havelka.
Hostinec z 16. století patří mezi tři takzvané Podjakubské roubenky, o jejichž záchranu spolek usiluje. Před několika lety hostinci hrozil zánik. Práce na zachování rozlehlého roubeného stavení začaly díky skupině nadšenců na podzim 2014, dotacemi pomáhá stát a kraj. Zatím se do obnovy hostince investovalo asi 5,5 milionu korun.
Loni řemeslníci dokončili veškeré tesařské práce a začalo se s obnovou hliněných omítek. „Největší pecka, co se nám loni povedla, je obnovení historické šablonové výmalby v hostinském sále a ve vedlejším hráčském salónku,“ uvedl další člen spolku Petr Pivoňka. Tři restaurátorky opravovaly malby s rostlinnými motivy ve dvou místnostech celý měsíc. Taková výzdoba byla i v dalších místnostech stavení, což členy spolku překvapilo. V Podještědí se s tím nesetkali. „Nemáme informace, že by v nějakém domě něco takového bylo, ale je velice pravděpodobné, že to nebyl jediný dům,“ uvedla za spolek Alena Pivoňková.
Pozoruhodné malby ale letos lidé, kteří k hostinci zavítají, nejspíš neuvidí, neboť nyní se opravuje podlaha za vstupními dveřmi. „Podlaha je z historických dlaždic, které se nám podařilo sehnat úplně stejné. My ale potřebujeme, aby podlaha byla provětrávaná, to znamená, že ji budeme do hloubky vybírat,“ uvedl Pivoňka. S tím už podle něj začali, ale nedokáže odhadnout, jak dlouho obnova podlahy potrvá. „Nevíme, kolik se nám letos podaří sehnat peněz,“ dodal s odkazem na nejistotu v souvislosti s koronavirem. Příští týden by mělo zastupitelstvo kraje schvalovat pro hostinec dotaci půl milionu. Obnovu hostince komplikuje i dřevomorka, část dřeva se musí odstranit a na zbytek použít speciální postřik.
Havelka odhaduje, že obnovu hostince dokončí nejdřív za tři roky. Cílem je navrátit mu podobu ze začátku 20. století, kdy tam žil hostinský Antonín Beran, nejznámější obyvatel stavení. Z pípy se bude návštěvníkům čepovat pivo s Beranovým jménem a v horním patře budou expozice zaměřené na historii Českodubska či lidovou architekturu. Na jejich vzniku se budou podílet muzea v Liberci a Turnově. Beranovo pivo budou podle Havelky zatím točit o víkendech alespoň před hostincem. Dovnitř by se zájemci měli dostat minimálně při dnech lidové architektury 25. července.
