Článek
Je šest ráno a s kameramanem sedáme do auta, abychom vyrazili za Plzeň. Za čtyři hodiny máme být v německém Kraillingu. Malé obci vedle Mnichova, která vlastně není ničím příliš zajímavá.
Narodilo se tady několik více či méně významných německých umělců, spisovatelů nebo akademiků a zemřel jeden z vrcholných nacistických pohlavárů.
Pro Česko je ovšem tahle obec, kde žije kolem sedmi tisíc lidí, dost známá. Má tady uloženy zásoby nafty pro případ nouze. Kdyby třeba vypukla válka nebo se jinak dostalo do problémů, nafta ve zdejších zásobnících by mu vystačila na dva a půl dne.
Areál, ve kterém jsou obří, několika set tisícové nádrže schované, je prakticky neviditelný. Je od druhé světové války schválně uprostřed lesů a jeho přítomnost prozrazují jen značky podél silnic.
Les připomíná i uvnitř – žijí v něm stáda daňků, srnky nebo zajíci. Jejich přirozené prostředí narušují jen sem tam rozpadlé domy, koleje nebo odstavené vagony. V posledních měsících hlavně ty s českým označením, které sem jezdí pro surovinu, aby ji odvezly zpátky do Česka.
Strategická surovina na nestrategickém místě
Proč jsou strategické zásoby Česka uloženy 220 kilometrů za jeho hranicemi, po letech nikdo příliš uspokojivě vysvětlit nedokáže. Někdejší vedení Správy státních hmotných rezerv, které ji sem před sedmi lety nechalo dovézt, tvrdilo, že se tak ušetří miliony korun.
Jenže firma Viktoriagruppe, v jejímž areálu se nafta skladovala, před několika lety zkrachovala a insolvenční správce vzápětí prohlásil, že nelze stoprocentně říct, že nafta patří Česku. Správa státních hmotných rezerv se k ní pak přes dva roky nemohla dostat. Chtěla ji odvézt zpátky do Česka.
Po měsících vyjednávání, do kterého se zapojil i premiér Sobotka, se nakonec začala nafta na podzim loňského roku vozit zpátky do Česka. Loni sem jezdil každý týden jeden vlak, od nového roku dva. Hotovo by mělo být do konce července.
Česká nafta v několika set tisícové nádrži by mohla být špatná. Vzorek měl víc vody a byl kalný. Co na to Pavel Švagr, šéf SSHR, který za naftu zodpovídá?Video: Pavel Cyprich
My jsme se sem vydali zrovna v den tankování, při kterém se objevil problém. Nafta z jedné z nádrží obsahovala vodu a byla zakalená.
Kde se problém vzal a jaké to bude mít důsledky, nám ale nikdo z přítomných lidí, kteří za její převoz i skladování zodpovídají, říct nechtěl. Kvalita nafty se přitom testovala už loni, před začátkem jejího transferu - a to byla všechna bez problémů. V tu chvíli za ni začal odpovídat současný vlastník areálu, firma Krailling Oils Development.
Podle Pavla Švagra, šéfa Správy státních hmotných rezerv (SSHR), která se o naftu stará, bude mít úřad podrobnosti o problému do 14 dnů. Teprve pak chce hledat viníka.
Jestli se ukáže, že špatná je nafta v celé nádrži, pro Česko to znamená další několikamilionovou ztrátu.
Zvůle SSHR
Plán na skladování nafty v Německu kdysi SSHR posvětila i vláda, a tak se v roce 2010 začala ládovat do víc než 20 zásobníků v Kraillingu. Jak nestrategické rozhodnutí o strategických zásobách Česka to bylo, ukazuje kromě všech dalších problémů i její převoz zpátky do Česka.
I když vlaky plné nafty jezdí dvakrát týdně, dopravit ji všechnu z Německa do zásobníků k Plzni trvá skoro rok. Přitom to mají být zásoby na dva dny v případě nouze.
