Záchranný fond Evropské komise od ledna. A jak to vypadá s Green Dealem?

Jednání o celé podobě fondu však už týdny nenachází mezi členskými státy společného jmenovatele. Není jasné, zda se bude jednat o přímé granty, které prosazují spíše jižní státy jako Itálie nebo Španělsko. Ty dlouhodobě odmítají Německo, Nizozemsko a skandinávské země.

Ani ve středu na jednání Evropské komise se v tomto ohledu nekonal žádný velký krok jedním, nebo druhým směrem. Jasno je ale v tom, že si komisaři určili relativně ambiciózní datum, odkdy by měl být fond přístupný – leden 2021. Právě o odvážném termínu po jednání mluvila i česká eurokomisařka Věra Jourová.

Přesto například italský eurokomisař Paolo Gentiloni minulý týden zmínil, že by daný fond měl být k dispozici už v září tohoto roku, a to o objemu až 1,5 bilionu eur (více než 40 bilionů korun). Nyní je však jasné, že to byl příliš rychlý odhad. „Do té doby musíme co nejvíce využívat současné krátkodobé nástroje,“ řekla Jourová novinářům po jednání Komise.

Velký otazník však stále stojí nad dlouhodobou prioritou Evropské rady – tzv. Green Dealem neboli Zelenou dohodou. Strategie, která by vedla evropskou ekonomiku „zeleným“ směrem, má svoje zastánce i odpůrce – mezi ně patří i český premiér. Andrej Babiš tvrdí, že se EU musí ze všeho nejdříve zabývat pandemií koronaviru.

Podle zjištění Hospodářských novin však jeho pozice nemá na evropské úrovni zastání, a to ani od Polska, od kterého se „anti-Green Deal“ role očekávala. A vlastně i od dalších členů tzv. visegrádské čtyřky, kterou se český premiér často zaštiťuje. K výzvě sedmnácti ministrů životního prostředí EU, která požaduje splnění cílů Green Dealu právě v rámci revitalizace postpandemické ekonomiky, se přidalo i Slovensko.

„Všichni si uvědomujeme, že následky koronakrize budou bolestivé, ale nepotrvají dlouho. Avšak nečinnost v přijímání kroků proti klimatické krizi by měla závažný a dlouhodobý důsledek,“ řekl slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj.

Nicméně dlouhodobá strategie Evropské komise se nějakým způsobem promění. Podle předběžných neoficiálních plánů Komise, které mají Seznam Zprávy k dispozici, však nic nenaznačuje, že by Zelenou dohodu opustila. Naopak je i nadále stavebním kamenem evropské vize. V reakci na koronavirovou krizi by se však měla více soustředit na ty návrhy, které v krátkodobém a střednědobém výhledu mají větší potenciál vytváření pracovních míst. Například ve stavebnictví nebo zemědělství.

V europarlamentu má Green Deal podporu, tedy až na dvě frakce: Evropští konzervativci a reformisté (ECR) a Identita a demokracie (ID). Do první zmíněné patří česká ODS a právě její europoslanci se přidali k výzvě Evropské komise, která nepovažuje Green Deal za „důležitou“ strategii v rámci aktuálního dění.

Kvůli sporům o priority evropské vize, ale i neshodám ohledně záchranného fondu bude problém především v určení víceletého rozpočtu. S jeho schválením byl totiž problém ještě před koronavirovou krizí a jejími dopady na světovou politiku.

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, naznačila, že by rozpočet mohl v zájmu investic do zasažených odvětví narůst z navrhovaného 1,1 procenta hrubého národního důchodu EU až ke dvěma procentům.