Článek
V jaké části Peloponésu nyní zasahujete? Změnila se nějak situace za posledních 34 hodin?
Od dnešního rána zasahujeme v blízkosti vesnice Loti, přibližně 25 kilometrů od našeho tábora a 12 kilometrů od místa, kde jsme se ráno setkali s kolegy z Řecka a zahraničí.
Jak funguje spolupráce s řeckými kolegy?
V době příjezdu před dvěma dny jsme v oblasti zásahu působili pouze my, tedy 35 českých hasičů se šesti cisternami, k tomu sedm řeckých hasičských vozidel s obsluhou. Situace dnes je ale úplně jiná – Řekové přesunuli prostředky z nezasažených částí země, jsou tu údajně i hasiči z Atiky a Atén. V místě, kde jsme nyní nasazeni, je teď na 250 hasičů, z toho zhruba 120 zahraničních. Od dnešního rána tu působí 58 německých kolegů, potkali jsme se také s 22 hasiči z Velké Británie.
Těch šest cisteren, o kterých jste mluvil v rozhovoru s ČTK, tedy už neplatí?
Ne, dnes je tu cisteren už podstatně více. V oblasti u vesnice Loti jsme jako první obranná linie, za námi jsou kolegové z Řecka, němečtí a britští kolegové pak působí v jiných částech tohoto okresu. Jsme přímo na hranici požáru, který včera skončil. Dnes spočívá naše práce v tom, že vyhledáváme a likvidujeme skrytá ohniska požáru na frontě tak, aby v případě, že se vítr zvedne a zvýší se jeho rychlost, aby se požár dále nešířil. Hned za tím leží vesnice, až k ní vede hustý les.
Bojujete tedy pouze proti lesním požárům, nebo jste zasahovali i v místech přímo obydlených lidmi?
Včera jsme byli nasazení nad vesnicí Diafa, kde jsme byli v podobné situaci, tedy na frontě šíření požáru v horách. Asi v půl druhé místního času se prudce zvýšila rychlost větru a došlo ke vzniku desítek ohnisek jak na hřebenu, kde jsme pracovali, tak i pod námi. Na místo, kde jsme nebyli nasazení, vedla sedmikilometrová cesta serpentýnami nahoru. Byli jsme schopni řešit situaci na hřebenu, na samotnou cestu jsme ale neměli dostatek personálu a prostředků, abychom ji uhlídali.
Požárem jsme projeli, dostali jsme se dolů do údolí řeky, kde byla situace ještě horší než na hřebeni. Právě v údolích jsou totiž obydlí. Po příjezdu dolů jsme zhruba na sedmikilometrovém úseku pomocí cisteren pomáhali místním chránit jejich obydlí a majetek. Za včerejšek jsme odhadem naším zásahem zachránili třicet domů včetně místní hasičské zbrojnice.
Požár byl včera tak dynamický a rychlý, že rychle přeskakoval. Místní lidé nebyli s improvizovanými prostředky, které měli k dispozici, schopni požár zastavit.
Jaké jsou reakce místních obyvatel směrem k vám?
Velmi pozitivní. Ve vesnici Doksa, kde máme tábor, jsme hned během prvních dvou hodin navázali velmi dobré vztahy s místním starostou i dalšími lidmi. Nosí nám vodu, máme od nich ledničky, abychom měli studené pití a desítky dalších drobností, které nám tu zpříjemňují život. Dostali jsme i koláče, lidé nám nosí vodu. Teploty jsou tu opravdu vysoké, přehřátí může vzniknout velice snadno. Řeckou pohostinnost můžu opravdu jen chválit.
Mohl byste srovnat lesní požáry, které jste zažil u nás, s těmi řeckými?
Hlavní rozdíl spočívá v dynamice požáru. Přízemní požár je tu schopný vyskočit do korun stromů během deseti, patnácti vteřin a tam pak pokračovat třeba dvacet metrů. Něco takového jsme v České republice nezažili, protože požáry takového charakteru nejsou až tak časté.
Obrovským problémem je termika, která se mění v průběhu dne, s ní se mění i vítr. Šíření požáru výrazně zrychlují i zdejší borovicové háje a vysušená vegetace, teploty v posledních dnech přesahovaly čtyřicítky. To všechno jsou faktory, s nimiž musíme počítat.
