Na necovidovou péči nám zbylo 11 lůžek, říká přednosta ARO a JIP

Počty nakažených v Česku překonávají rekordy. Vláda dnes jedná o tom, jak zpomalit šíření nákazy. Premiér v demisi Andrej Babiš předem uvedl, že se do určité míry inspiruje bavorským modelem, který výrazně omezuje neočkované.

Hostem Ptám se já byl přednosta ARO a JIP Fakultní nemocnice Královské Vinohrady František Duška.

Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (ANO) předeslal, že při hromadných akcích, v restauracích nebo například ve službách péče o tělo by už neměly stačit negativní testy. Výjimku budou mít mladí do 18 let, pacienti, kterým vakcinaci zapovídají zdravotní důvody, a takzvaní rozočkovaní.

Nová omezení, která dopadnou skoro na tři miliony lidí, hájí šéf resortu tak, že se jedná o poslední šanci, jak prožít relativně klidné Vánoce. Dosluhující kabinet podle slov svého předsedy Andreje Babiše zvažuje také testování ve firmách a finanční náhradu lidem v izolacích či karanténách. Zvýšit by se tak mohla nemocenská nebo ošetřovné.

Plošné testování ve školách zatím podle vyjádření ministerstva zdravotnictví není ve hře, přestože v Bavorsku funguje.

Předseda ODS Petr Fiala, kterého má prezident Miloš Zeman příští pátek jmenovat premiérem, s postupem Babišova kabinetu nesouhlasí a slibuje vlastní protipandemické plány. Lockdownu se chce předseda příští koaliční vlády stále vyhnout. Krizové scénáře statistiků nicméně počítají i s nárůstem víc než padesáti tisíc nakažených denně začátkem prosince.

Nemocnice jsou přitom vytížené už teď. S covidem se tam aktuálně léčí více než čtyři tisíce lidí. Raketovou rychlostí rostou i počty zemřelých. V listopadu jich covidu podlehlo téměř 900, zatímco za celý minulý měsíc to bylo přes 300.

Odolají nemocnice blížícímu se náporu nemocných s covidem a dokážou zajistit potřebnou péči všem pacientům? A jak odhodlaní jsou zdravotníci, kteří se potýkají nejen s argumenty odpůrců očkování, ale i s vlastní únavou?

Pusťte si celý rozhovor v přehrávači v úvodu článku nebo níže ve videu.

1:25 – Je nutné, aby někdo zatáhl za záchrannou brzdu. Zatím se nám daří postarat se o všechny nemocné, ale co je nejděsivější na situaci, je ta dynamika, s jakou nám případů přibývá. Každý týden je to 1,7krát více a to trvá již od poloviny září. A opatření ve společnosti nejsou žádná.

2:40 – Současná opatření nedokážou bránit exponenciálnímu šíření viru v populaci. Čísla jasně ukazují, že vysoce nakažlivá varianta viru nad opatřeními vyhrává. Je potřeba něco dělat.

4:00 – V bavorském systému je prvek motivační, aby se lidé nechali očkovat, ale i ochranný. Protože PCR test vás nechrání. V tom je smysl hry. Chránit neočkované před infekcí, kterou by mohli dostat od bezpříznakových očkovaných.

6:30 – Dnešním dnem přecházíme na model, který jsme měli na vrcholu podzimní a jarní vlny, kdy to bylo nejhorší. Otvíráme covidová resuscitační oddělení, což jsou přebudované JIP, navážíme tam ventilátory a celý provoz se přizpůsobuje tak, abychom se mohli postarat o pacienty, kteří potřebují umělý spánek.

7:20 – Máme dvě jedenáctilůžková oddělení a jedno už je vyhrazeno pro covidové pacienty, to druhé je nyní vyhrazeno pro necovidový provoz. Čili necovidový provoz resuscitační péče se nám zkoncentroval na deset lůžek a jedenácté je příjmové. A s tím musíme vystačit a to jsme traumacentrum. Lůžka zaplňujeme, jakmile je vytváříme.

9:13 – 9:13 - Nálada mezi personálem nemocnice je jiná, než na jaře. Tehdy bylo mnohem více toho nadšení, v dobrém slova smyslu záchranářství. Dnes je tam daleko více frustrace, smutku. Při intenzivní péči vždycky panuje pozitivní nálada a radost z práce, všechno pulsuje určitým nadšením. Ale bohužel na covidáriích tohle mizí, je to spíš o šlapání vody, aby člověk přežil směnu, abychom měli dost lůžek pro pacienty, kteří přijdou. To je velmi náročné. A procházíme tím už poněkolikáté, a navíc si uvědomujeme, že je to vlastně zbytečné, že se tohle opět děje.

11:44 – Léčíme pacienty bez ohledu na jejich volbu životního stylu, jestli kouří, pijí alkohol nebo jsou či nejsou očkovaní, nebo ne. Ale nebudu zastírat, že nás to mrzí, protože mezi průběhem u pacientů očkovaných a neočkovaných je velký rozdíl.

13:55 – U třicátníků a čtyřicátníků většinou covid proběhne pod obrazem chřipkového onemocnění, ze kterého se doma vyleží, nicméně těch pár procent má těžký průběh a nelze to nijak predikovat. Ten, kdo má smůlu, většinou končí u nás.

15:50 – Vývoj si netroufám odhadovat, nemám křišťálovou kouli, ale ta dynamika je děsivá, to přiznávám. A trochu mám pocit, jako by se pořád nic nedělo, jako kdyby to bylo dobré. Hlavně ze strany vlády.

17:55 – U některých pacientů je v časné fázi infekce možné podat monoklonální protilátky, které umožní velmi pravděpodobně zmírnit průběh. Přijde mi, že se to málo využívá.

18:47 – Epidemiologové říkají, že epidemii je možné zarazit jen při výrazném omezení kontaktů mezi lidmi. Tím, že nebudeme dělat nic, jistě ničeho nedosáhneme. Bavorský model by trochu pomoci mohl, ale myslím – a to je čistě můj subjektivní názor –, že to nebude stačit a že bude potřeba vyhlásit nouzový stav. A čím dřív se opatření udělají, tím je větší šance, že se podaří zabránit tvrdému lockdownu.