Záchrana, nebo začátek konce. ČSSD čeká ve volbách bitva, která rozhodne

Když se před osmi lety zavřely volební místnosti senátních voleb, panoval v sídle ČSSD v Lidovém domě oprávněný optimismus. Nejstarší česká politická strana sahala po letech vlády pravice a dva roky po velké hospodářské krizi k moci.

Po sečtení hlasů v druhém kole bylo jasno: sociální demokraté se 41 mandáty poprvé ovládnou horní komoru Parlamentu. Za další dva roky svůj klub ještě rozšířili a o další rok později pak ČSSD vyhrála i sněmovní volby a stala se vládnoucí stranou.

Už v sobotu večer může být atmosféra ve volebním štábu sociálních demokratů úplně jiná. Právě Senát zůstal po volebních debaklech při posledních krajských i loňských sněmovních volbách pro ČSSD poslední mocenskou výspou. Spolu s radnicemi velkých měst.

Bitva, kterou má ČSSD nyní před sebou, ale bude patřit k těm nejtěžším. V Senátu obhajuje nejvíce mandátů ze všech stran, dvanáct. O jeden post navíc strana přijde bez náhrady, za nečekaně zesnulého senátora Vladimíra Plačka už nemůže strana postavit do voleb náhradu.

O nadvládu v horní komoře svedou sociální demokraté urputný boj. Lidovcům totiž zbývá před volbami třináct mandátů, ČSSD jen dvanáct. Oproti svým konkurentům pak mají sociální demokraté nevýhodu i v tom, že do jejich klubu se obvykle nestraničtí a mezi voliči relativně populární nezávislí kandidáti příliš nehrnou, na rozdíl od klubu KDU-ČSL.

Video: Volební studio Televize Seznam z prvního dne volby

I proto se sociální demokraté rozhodli prolomit stávající pravidla a stejně jako u jejich stran přibude k názvu jejich senátorského klubu přílepek „a nezávislí“.

Jestli to bude stačit, se teprve uvidí. Pokud se ale sociálním demokratům nepodaří obhájit dostatečný počet senátorských křesel, ztratí spolu s pozicí hegemona horní komory i post jejího předsedy.

ČSSD by tím po dlouhých šestnácti letech přišla o pozici jednoho z nejvyšších ústavních činitelů, mezi které kromě prezidenta a premiéra patří také šéfové obou komor Parlamentu. Zástupce sociální demokracie některou z těchto funkcí zastává nonstop od roku 1998, kdy do čela vlády usedl Miloš Zeman.

Nejde přitom jen o prestiž a možnost být jedním z klíčníků korunní komnaty Svatováclavské kaple – nejvyšší ústavní činitelé kromě svých domácích povinností mají také nezanedbatelný díl vlivu v oblasti zahraniční politiky, vedou bilaterální jednání se svými protějšky z cizích zemí a reprezentují republiku po celém světě.

Pro ČSSD by to byl další krok do druhé politické ligy.

Video: Jak volil Jan Hamáček

Pražské primátorky jsou nejdůležitějším a nejtěžším veslařským závodem v Praze a podobně důležitý závod o voličské hlasy hraje nyní sociální demokracie nejen na pražské, ale také na dalších velkých radnicích po republice. Do sobotního odpoledne mají sociální demokraté dohromady osm primátorů: v Plzni, Jihlavě, Karviné, Prostějově, Opavě, Havířově, Olomouci a Frýdku-Místku.

Soudě podle volebních výsledků v těchto městech v uplynulých sněmovních volbách ale bude pro ČSSD nyní mimořádně obtížné vůbec uhájit posty ve vedení těchto měst, natož primátorské řetězy. I když v komunálních volbách vybírají voliči obvykle podle trochu odlišných kritérií než do Sněmovny, poslední výsledky mluví jasně: hnutí ANO ve všech zmíněných městech získalo loni na podzim kolem třiceti procent, nejlepší výsledek sociálních demokratů bylo devět procent v Karviné a Frýdku-Místku.

Reálně také hrozí, že ČSSD ztratí vliv v pražském zastupitelstvu, největším magistrátu republiky s rozpočtem vyšším, než má polovina ministerstev. Hlavní město tradičně nepatří mezi bašty sociálních demokratů, přesto se strana podílela v posledním období na vládnutí spolu s hnutím ANO a Trojkoalicí.

Poslední předvolební průzkum společnosti STEM/MARK pro MF DNES z poloviny září však straně predikuje drtivou porážku. Strana by se dvěma procenty podle něj vůbec nezískala zastupitelské mandáty.

Nejde však jen o moc a vliv, sociální demokracie bude v následujících volbách hrát doslova vabank.

Každý mandát senátora a pražského zastupitele totiž znamená pro stranickou pokladnu příspěvek devět set tisíc, respektive dvě stě padesát korun každý rok. A to je pro stranu, která má po sporu o Lidový dům stamilionové závazky, podstatný příspěvek.

Za rok 2017 skončilo hospodaření ČSSD v červených číslech o čtyřicet milionů korun. Další propad v příjmech by znamenal jediné – další dluhy. A sílící obavy z toho, že strana bude muset své sídlo v pražské Hybernské ulici prodat.

Pokud by byl volební výsledek ČSSD skutečně tak slabý, jak předpovídají průzkumy i mnozí politologové, otřáslo by to nejen stranickou pokladnou. Ale také nejspíš stranickým vedením. Za normálních okolností by nejspíš následovala rezignace stávajících vrcholných představitelů, svolání mimořádného sněmu a volba nových lídrů.

Jenže to už sociální demokraté letos jednou absolvovali. A nové lídry strana prostě v tuto chvíli nemá. Vyloučené ovšem není, že by se o svůj podíl na moci znovu přihlásili ti, kteří o ni po sněmovním propadáku a vnitrostranických čistkách přišli.

Případný další volební debakl by však mohl znamenat nový start pro exministra vnitra Milana Chovance nebo statutárního místopředsedu strany Jiřího Zimolu. Oba patřili mezi velké kritiky koaliční spolupráce ČSSD s hnutím ANO, stejně jako celkově menší, avšak i tak velká část stranické základny, která svůj názor vyjádřila v celostranickém referendu.