Článek
Dnes si manažeři ČEZ stěžují na drahé emisní povolenky, které musí nakupovat, aby směli pálit uhlí. Turisty zjara rozčilují páchnoucí pole se žlutě kvetoucí řepkou a po celý rok hektary solárních parků. Na obnovitelné zdroje doplácí tuzemský spotřebitel v ceně elektřiny 40 miliard korun ročně. Jednou větou: Nad dopady klimatické politiky Evropské unie jde dosud mávnout rukou. S plánem „Fit for 55“ se poměry mění.
Podle dosavadního plánu na záchranu klimatu se měly emise kysličníku uhličitého (CO2) snížit do roku 2030 o 40 procent proti roku 1990. Teď Evropská komise určila, že je nezbytný pokles o 55 procent. Do roku 2050 totiž musí být Evropa „uhlíkově neutrální“. Z podrobných přepočtů pro Česko vyplývá, že už nestačí snížit do roku 2030 emise o 14 procent proti roku 2005, ale bude nutný pokles o 26 procent.
Stovky stránek bruselského plánu předpokládají mimo jiné investice do obnovitelných zdrojů, zvláště větrných a slunečních elektráren, případně spalování biomasy a bioplynu, které už za deset let pokryjí dvě třetiny spotřeby elektřiny. Evropa se podle plánu nevyhne ani tomu, že do devíti let ukončí výrobu automobilů se spalovacími motory a také hybridních vozů. Například pro Česko to znamená, že Volkswagen investuje v Mladé Boleslavi 6,6 miliardy eur do výroby elektromobilů.
Tyto změny jsou pouze součástí úplného převratu, který místopředseda Evropské komise Frans Timmermans nazývá „novou průmyslovou revolucí“. Zároveň budeme podle Timmermanse potřebovat „novou společenskou smlouvu“, která upraví vztah mezi občanem a státem, protože boj za klima se dotkne každého.
Minimální sazby za topná paliva jsou příliš nízké, aby přispěly k řádnému fungování vnitřního trhu.
Dopady na běžný život začnou tím, že emisní povolenky už nebudou potřebovat jen energetici a průmyslníci, kteří mají koneckonců na svědomí jen 40 procent emisí skleníkových plynů. Do ceny benzínu je započtou na čerpacích stanicích, proto podraží provoz aut se spalovacími motory, které se budou přirozeně používat i po roce 2030. Platit je budou všichni majitelé bytů a prostřednictvím velkých dodavatelů také nájemníci za to, že doma topí.
Zároveň bude třeba postupně zrušit výjimky z energetických daní v jednotlivých státech. „Minimální sazby za topná paliva jsou příliš nízké, aby přispěly k řádnému fungování vnitřního trhu,“ nenechává na pochybách klimatický dokument. Příkladem nedomyšleného přístupu může být Česká republika, která vybírá daně za topení elektřinou, která se bude v příštích letech vyrábět z čistých zdrojů, ovšem od poplatků osvobodila plyn. Jeho spalování sice produkuje oproti uhlí polovinu emisí, k čistým zdrojům však nepatří. Komise proto navrhuje jednotnou minimální sazbu energetické daně pro celou Evropu, která by byla vypočtena z energetického obsahu topných paliv a obsahu emisí CO2. „Sazby se budou během přechodného období deseti let lineárně zvyšovat,“ radí experti z Bruselu.
Postupné zdražování dopravy a bydlení může způsobit finanční potíže chudším občanům, proto se polovina výnosu z emisních povolenek přesune do speciálního fondu, ze kterého se budou platit tzv. klimatické sociální dávky. „Bohatí řešení vždycky najdou, ti ostatní si ale sami nepomůžou,“ vysvětlil Timmermans v rozhovoru pro deník Welt. Další dávky budou k dispozici pro zaměstnance, kteří se musí přeškolit pro práci s novými „ekologickými“ technologiemi.
Budou stačit tři miliardy stromů?
Emisním povolenkám mohou utéct lesníci a zemědělci, ovšem pouze v případě, že sami budou uhlíkově-neutrální, to znamená, že rostliny, se kterými hospodaří, spotřebují stejné množství CO2, jaké konkrétní hospodářský podnik vyprodukuje.
Samotná Evropská komise plánuje vysadit do roku 2030 tři miliardy stromů především v chráněných regionech. Pro srovnání: Úřad pro hospodářskou úpravu lesů eviduje v Česku dvě miliardy stromů s tloušťkou kmene přes sedm centimetrů.
Dokumenty „Fit for 55“ představují návrh, který musí schválit vlády národních států. Každá z nich přitom navrhne konkrétní kroky vzhledem k situaci ve své zemi. Pro jednání komise s premiéry je čas do konce roku, český přístup k hrozbě klimatické změny proto ovlivní říjnové volby. Voliči při nich přinejmenším rozhodnou, kdo za Česko podepíše definitivní verzi programu.
Evropští politici předem upozornili, že plán na ochranu klimatu nepůjde jen tak snadno odmítnout. Národní stát nemusí souhlasit, Brusel však po něm bude vyžadovat, ať k CO2-neutrální Evropě roku 2050 navrhne alternativu.
