Článek
Rok od začátku koronavirové pandemie by těžko někdo tvrdil, že bylo Česko na podobnou situaci připravené. Následná překotná snaha dohnat nedostatky se otiskla v tom, že se virus enormně rozšířil.
„Je zřejmé, že některé státy byly připravené lépe. Roli ale hrají i vlastnosti viru. Je záludný, nepozorovaně se šíří a potom tvrdě udeří. Určitě však došlo k podcenění situace,“ zhodnotila situaci viroložka Ruth Tachezy.
Společně s dalšími vědci při konferenci Rok s covidem-19. A jak dál? debatovala o rozvoji vědy během pandemie, výzvách, které koronavirus přinesl, dopadech na společnost i dezinformacích.
Podle demografky a sociální epidemioložky Dagmar Dzúrové lze tragický dopad epidemie v Česku detailně číst z dat o zemřelých. V souvislosti s covidem-19 podle ní zemřelo mnohem více lidí, než které uvádí oficiální statistiky. Ty aktuálně informují o více než 25 tisících zemřelých.
„V roce 2020 zemřelo celkem o 15,5 procenta osob víc na všechny příčiny dohromady. Když se ale podíváme na podíl vykázaných úmrtí na covid-19, činil 66 procent. Zbylých 34 procent z nadúmrtnosti, která dosahovala asi 17 tisíc, bylo na jiné příčiny než na vykázané úmrtí na covid. Z našich analýz ale vyplývá, že to ve skutečnosti byla covid úmrtí, která korelují s vývojem pandemie. Počty úmrtí, které se každý den objevují v médiích, je tak třeba zejména v tom minulém roce navýšit přibližně o 34 procent,“ popsala dále odbornice.
Mimo statistiky
Ještě dramatičtější dopad covidu-19 na demografii Česka je vidět letos. Podle Dagmar Dzúrové je již možné analyzovat data za prvních šest týdnů roku.
„Když je porovnáme s předchozím obdobím, zjistíme, že nám úroveň úmrtnosti stoupla o 46 procent. Nejvíce ve věkové kategorii 75 až 84 let, tam to bylo o 62 procent. Druhou kategorií je 65 až 74 let, tam to bylo o 54 procent. Jsou to tedy obrovské změny, které jsme nečekali,“ vyčíslila Dzúrová.
„Tyto údaje jsou často zpochybňovány a tvrdí se, že k ničemu dramatickému nedochází, ale jen kdybychom se podívali na listopad minulého roku, tehdy se covid stal dominantní příčinou úmrtí. Běžně jsou to třeba choroby oběhové soustavy, ale v listopadu se úmrtí v souvislosti s covidem dostala na první místo,“ dodává profesorka.
Podle biochemika a prorektora Univerzity Karlovy Jana Konvalinky je zpochybňování dat o zemřelých předmětem řady dezinformací. O tom, že je obětí pandemie v Česku ve skutečnosti více než 30 tisíc, podle něj není pochyb.
„Mrtvých není méně, než vykazuje Ministerstvo zdravotnictví. Je jich nejméně o třetinu více. Jsou to lidé, které jsme nestačili diagnostikovat, ale zabil je koronavirus,“ dodal odborník.
V pondělí uplynul rok ode dne, kdy v Česku s nemocí covid-19 zemřel první člověk a veřejnost si smutný milník připomněla minutou ticha. Oběti epidemie symbolicky připomněly i tisíce bílých křížů namalovaných na dlažbě pražského Staroměstského náměstí. Za akcí stojí spolek Milion chvilek pro demokracii, který z odpovědnosti za vysoký počet obětí obviňuje vládu.
