Článek
Debata sociální demokracie, zda odejít z vlády, se v poslední době vyostřila především kvůli sporu o podobu daňového balíčku. Vicepremiér a šéf ČSSD ve Sněmovně předložil vlastní návrh, záměr premiéra Andreje Babiše (ANO) ale nakonec podpořili poslanci ODS, KSČM a SPD. Řada sociálních demokratů od té doby požaduje odchod strany z vlády, Jan Hamáček ale rozpad koalice odmítal. Podle něj je potřeba řešit koronavirovou krizi, a ne se zabývat odchodem.
V neděli ale Hamáček v České televizi řekl, že jeho strana bude ve vládě po dobu nouzového stavu a poté se poradí, jak dále postupovat. Poradit by se sociální demokraté měli 9. ledna, kdy bude zasedat předsednictvo strany. Právě na tomto fóru budou chtít někteří členové odchod z vlády probírat.
Podle místopředsedy ČSSD Michala Šmardy je odchod z vlády jediným správným řešením, tímto postojem se někdejší adept na post ministra kultury dlouhodobě netají.
„Já osobně jsem pro, je to rozumné a poctivé řešení, které dává rozhodnutí do rukou lidem,“ napsal Šmarda. Podle něj se bude odchod z vlády řešit právě na předsednictvu. „Tam budu tento názor prosazovat,“ doplnil.
Místopředseda sociální demokracie Ondřej Veselý také nevidí důvod ve vládě setrvávat. „Pokud by nebylo nouzového stavu, tak bychom s ohledem na to, jaké daně ANO tlačí, ve vládě neměli co dělat,“ řekl Veselý.
Šéf sociálnědemokratických poslanců Jan Chvojka si myslí, že je potřeba, aby si ČSSD odpověděla na otázku, zda je v této situaci vhodné vtáhnout Česko do několikaměsíční kampaně namísto řešení problémů. „Devátého ledna je předsednictvo strany, kde je možné, že nějaký člen otázku odchodu z vlády nastolí,“ říká Chvojka.
Seznam Zprávy oslovily i další členy grémia ČSSD, zatím však nereagovali.
Petříček: V minulosti jsme se na odchodu neshodli
Ministři sociální demokracie ale zatím nejsou pro odchod, což vyplývá například ze slov ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Podle ní se uprostřed pandemie z vlády neodchází.
„Teď stojí zájem země nad zájmem strany. Máme plné zuby toho neustálého dohadování, útoků premiéra přes média i toho, jak nedokáže řešit aktuální problémy. Nemůžeme ale k té obrovské ekonomické a zdravotní nejistotě přidat ještě krizi politickou,“ řekla ministryně v sobotním rozhovoru pro Právo.
Podobně mluvil i ministr kultury Lubomír Zaorálek: „Nezdá se mi být šťastné teď možná v nejhlubším bodě krize prásknout dveřmi, když máme úkol se o něco snažit a něco dělat, abychom ji překonali.“
Na možném odchodu se zatím strana podle ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka v minulosti neshodla.
„Klidně odejděte“
„Odejít z vlády by katastrofa nebyla. Ale uvnitř ČSSD jsme se na odchodu v minulosti neshodli. Nakonec jsme se rozhodli být ve vládě a to stále platí,“ řekl Petříček na začátku prosince pro Aktuálně.
Po schválení daňových změn proti vůli ČSSD se hlasitě ozval hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, podle kterého by měla ČSSD ve vládě rychle skončit. „Ať si ANO dovládne, s kým chce. Nebudu možná populární, ale cítím elementární zodpovědnost vůči nám všem,“ napsal koncem listopadu na svém Facebooku.
Premiér na váhání sociální demokracie, zda pokračovat v menšinové vládě, nebo ne, v neděli v reakci na Hamáčkova slova vzkázal, ať klidně jdou.
„Jestli má ČSSD se svou účastí v menšinové vládě problém, tak ať klidně odejde a přestanou o tom donekonečna mluvit,“ napsal Babiš ČTK a dodal, že vztahům ve vládě by naopak prospělo, kdyby někteří členové ČSSD „konečně přestali s vyvoláváním neustálých konfliktů“.
Politolog: K předčasným volbám nedojde
Podle politologa Stanislava Balíka je ve hře několik variant. „Jedna z variant je minimalistická, kdy se formálně nic nezmění a vláda pojede podle vyslovené důvěry z roku 2018 – jenom ČSSD v ní nebude mít ministry a Andrej Babiš nominuje pětku nestraníků blízkých jemu nebo prezidentovi,“ řekl Seznam Zprávám Balík, děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Druhou variantou podle něj je, že premiér požádá Sněmovnu o vyslovení důvěry. „Variantou ale také je, že vláda formálně skončí a Miloš Zeman získá tři nové pokusy o sestavení vlády a pověří premiéra nebo někoho jiného sestavením kabinetu,“ doplnil Balík.
Když ale Sněmovna nevysloví vládě třikrát důvěru, musejí být předčasné volby. Případně může volby přivolat ústavní většina, tedy nejméně 120 poslanců. „Jsem k předčasným volbám skeptický, protože nevidím 120 poslanců, kteří by na nich měli zájem. V zásadě by muselo říci hnutí ANO, že o ně má zájem – poté by to projít mohlo,“ uzavřel Balík.
