Článek
„Snažili jsme se předzásobit, ale bohužel do toho skočila doba nedostatku materiálu a je to složité,“ říká Michal Vlček jednatel společnosti Wimex, která distribuuje plastové výrobky i jejich ekologičtější alternativy. Přímo dodává zboží například Makru, přes další firmy také tuzemským supermarketům.
Už nejméně čtyři měsíce své odběratele krotí v objednávkách. „Velice často se to stává. Materiál na trhu chybí. Už dlouho jim musíme vysvětlovat, že nemáme to, co chtějí,“ popsal.
Náš soukromý odhad je, že po letní sezóně už ve většině případů nebudou výrobky z jednorázových plastů na trhu.
Na jedné straně totiž firma bojuje se zdražováním surovin, s nímž se potýká celý průmysl, na druhé straně zápolí s velkým tlakem obchodníků, kteří chtějí na poslední chvíli napěchovat sklady plastovými výrobky na jedno použití. Masivní poptávku živí chystaný zákaz uvádění těchto výrobků na trh od července. Ještě další rok bude možné oblíbené festivalové a piknikové vybavení doprodávat.
Tak dlouho však podle Vlčka už na pultech plastové misky, příbory, brčka, tyčky k balonkům nebo vatové tyčinky nebudou.
„Náš soukromý odhad je, že po letní sezóně už ve většině případů nebudou výrobky z jednorázových plastů na trhu. Ale vzhledem k tomu, že jsou už na trhu alternativy, přechod nebude tak dramatický,“ odhaduje.
Některé jednorázové plastové výrobky zakáže zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, který však zatím nepodepsal prezident Miloš Zeman. Právě tyto výrobky jsou nejvíc na ráně legislativců z EU, protože se rozkládají na mikroplasty a znečišťují oceány. Paradoxně však zatím přežijí plastové kelímky na jedno použití. Stačí, aby na nich bylo od července uvedeno, že jsou vyrobeny z jednorázového plastu.
Důsledkem globální nouze o suroviny je i v tomto oboru zdražování, které ponese spotřebitel. Jednak musela firma Wimex podle jednatele od začátku roku přecenit celý sortiment o 20 až 30 procent nahoru a jednak alternativy zboží z plastů na jedno použití jsou z podstaty dražší. To však ještě neznamená, že jsou kvalitnější.
Lžíce jsou mělké
„Náhrady za plastové příbory na trhu moc nejsou. Největší problém je u lžic. Máme sice lžíce ze dřeva, ale nejsou dost hluboké, aby se s nimi člověk dokázal dobře najíst,“ líčí Vlček, který o celém smyslu zákona pochybuje. Řešení vidí v zefektivnění systému třídění a recyklace.
Alternativy se většinou vyrábějí z papíru, dřeva nebo bambusu. Na některé nevýhody těchto materiálů upozorňují i prodejci.
„Ekologické zpracování bioplastů je velmi problematické, nelze je recyklovat a jejich kompostovatelnost je velmi diskutabilní, dřevo recyklovat také nelze, papír v případě příborů nefunguje vůbec, bambus se často dováží z dalekých zemí a pojiva použitá k jeho scelení mohou uvolňovat škodlivé látky,“ upozornil koordinátor udržitelného rozvoje supermarketů Billa Ivan Holub.
Alternativy na jedno použití se podle něj obtížně hledají například u plastového nádobí. V Česku je poměrně dost výrobců papírových brček, ale řada dalších produktů se dováží. Například z Polska, Německa a ze Slovenska a v horším případě z Číny a Malajsie. Dlouhý dodavatelský řetězec potom degraduje snahu o větší ochranu životního prostředí.
Problém s nedostatkem surovin dopadá i na nabídku náhražek plastového nádobí. „Měli jsme bioplastové příbory a kelímky z plastu PLA, ale museli jsme je vyřadit, protože není materiál a ceny drasticky – o víc než 40 procent – vyletěly,“ uvedl Vlček.
Alternativy plastového zboží na jedno použití jsou různé. Příbory se kromě dřeva někdy vyrábějí dokonce z kovů. „Jsou už velmi levné, prakticky na stejné cenové úrovni jako biodegradabilní výrobky,“ říká Vlček. Některé příbory jsou ze směsi dřeva a plastů a výrobci je prezentují jako omyvatelné.
Brčka se často prodávají papírová a bambusová. K dostání jsou i ze skla a kovu. Plastové talíře nebo misky nahrazují talíře z papíru či bagasy, což je vedlejší produkt cukrové třtiny. A papír se používá jako alternativa pro výrobu hojně oblíbených misek na polévku a víček z pěnového polystyrenu.
