Začali jsme experimentovat a prodávali i konzervy, říká šéf Slevomatu

Ladislav Veselý se stal ředitelem společnosti Slevomat na začátku tohoto roku. Po roce příprav vystřídal ve vedení Marii Havlíčkovou, která se rozhodla věnovat rodině. Do ředitelského křesla usedal s tím, že polovina v létě prodaných voucherů bude na pobyty v zahraničí a značnou část měly tvořit dovolené v Česku, ideálně vícedenní.

„Letos jsme chtěli růst na zahraničním cestování, o to jsme přišli naprosto jistě, uvidíme co s Chorvatskem, Slovenskem a Polskem. Co se ale naopak nezměnilo, je to, že chceme být jednička pro trávení dovolené v Česku a prodávat dlouhé pobyty. Část mé mise bylo dostat se z víkendových wellness pobytů k tomu, že si u nás lidé koupí čtrnáctidenní dovolenou se vším všudy a to teď vidíme. Nejprodávanější druh pobytu je na týden a v tom i teď meziročně rosteme,“ popsal v rámci rozhovoru Ladislav Veselý.

Pomoci cestovnímu ruchu na Slevomatu by mohly i flexibilní ceny, podobně jako je tomu například u letenek. Majitelé penzionů a hotelů totiž nevědí, jak přistoupit k současné cenotvorbě. Na jednu stranu se totiž snaží přitáhnout co nejvíce nových zákazníků a dohnat ztrátu, na druhou stranu je však jasné, že část lidí má momentálně omezený nebo žádný příjem a bude tak šetřit.

Současná krize je ale příležitostí právě pro slevové portály. „Myslím, že v blízké době se mě zase lidé přestanou ptát, jestli se přejmenujeme, protože to jméno nám začne zase hrát do karet. Ta výhodnost je totiž něco, co si s námi lidé spojují. Slevové portály před deseti lety na krizi vznikly, je dost možné, že něco z toho se nyní zopakuje,“ vysvětluje Veselý.

Šéf Slevomatu tak navzdory koronakrizi očekává, že letošní léto překoná to minulé, alespoň na prodejích dovolenkových voucherů. V roce 2019 se poukazů na cestování prodalo víc než 200 tisíc, letos bude podle Veselého počet zrealizovaných dovolených přes Slevomat ještě víc.

V době nejtvrdších protikoronavirových opatřeních musel největší slevový portál v Česku značně pozměnit svou nabídku. Za normálních okolností stojí na třech „nohách“: cestování, lokální zážitky a zboží. Dvě ze tří „nohou“ však pandemie vyřadila z nabídky a Slevomat tak musel začít experimentovat s nabídkou zboží.

„Řekli jsme si, že budeme obchodně experimentovat a všechno, co nám bude dávat aspoň trochu smysl, se pokusíme prodávat. Zároveň jsme se ale snažili vyvarovat toho, že bychom někde nakoupili roušky, vyvěsili to na billboardy a prodávali. A takové nabídky byly, třeba i nějaké dezinfekce, o kterých jsme nevěděli, jak to kdo vyrábí. Řekli jsme si, že nebudeme vydělávat na strachu lidí. Hodně jsme se tak zaměřili na trvanlivé potraviny od oříšků po tuňáka v konzervě,“ popisuje koronakrizi ve Slevomatu Veselý.

Právě zájem o tyto produkty tak meziročně raketově vzrostl a do popředí se dostaly i takové nabídky, nad kterými by dříve zákazníci jen nechápavě kroutili hlavou - například online degustace vína.

Kromě zajištění obchodu se však Slevomat musel postarat i o další důležitou část, a to byla péče o klienty a partnery. Z bezprecedentní situace totiž byli zaskočeni a nevěděli, jak postupovat s uplatněním voucherů. Zaměstnanci Slevomatu, kteří se do té doby věnovali například nabídce v zahraničí, tak museli „převléct kabát“ a začít pomáhat třeba na zákaznické lince, která evidovala šest tisíc volání denně.

„Máme nejzatíženější zákaznickou podporu, co jsme kdy měli. Máme stejný počet volání jako má tísňová linka v New Yorku, to je šest tisíc volání za den. Oni to měli problém odbavovat a my také,“ vypráví v rozhovoru Ladislav Veselý.

Zatímco tržby se propadaly a dotazy klientů přibývaly, musel i Slevomat v době karantény přejít do úsporného režimu. Že přichází velký problém, ve firmě tušili v únoru, díky své britské matce Secret Escape, která se zaměřuje na zahraniční cestování. Tržby začaly v únoru slábnout.

„Měli jsme krásný leden a únor, když jsme začali prodávat valentýnské a prodloužené víkendy, pak jsme ale už koncem února začali pociťovat, že slábne poptávka po zahraničním cestování. A s vládními opatřeními v půlce března prodeje ustaly. Když se zavřely školy, klesly prodeje o 90 procent,“ vypráví šéf Slevomatu.

Zhruba třem stovkám zaměstnanců se tak zkrátila pracovní doba na polovinu a adekvátně k tomu se snížily i mzdy. Začal tak režim, který by firma v případě rapidně nízkých tržeb dokázala přežít ještě 12 měsíců.

„Využijeme podporu od státu na kurzarbeit, tam nám to v našich počtech vychází asi na milion korun měsíčně, což prostě pokryje část ztráty, velmi malou část,“ dodává Ladislav Veselý k podporám, které od státu firma čerpá. Jinou formu podpory nebo požadavek na náhradu ušlé mzdy ale neplánují.