Článek
1) Tokio, díl druhý
Hlavní město Japonska nebude hostit olympijské hry poprvé. Premiéru zažilo Tokio v roce 1964, kdy se zde uskutečnily taktéž letní hry. Československo tehdy skončilo v pořadí získaných medailí na devátém místě, když získalo celkem 14 cenných kovů. Zazářila zde zejména gymnastka Věra Čáslavská, která získala tři zlata a jedno stříbro. Z triumfu v Tokiu se radovali taktéž dráhový cyklista Jiří Daler a vzpěrač Hans Zdražila. Tokio se stane po Athénách, Paříži, Los Angeles a Londýně pátým městem, ve kterém se uskuteční druhá olympiáda v historii.
2) Nové sporty, návrat pálkařů
Olympiáda v Tokiu bude samozřejmě přehlídkou tradičních sportů, mezi nejpopulárnější patří pokaždé například atletika či plavání. V Japonsku budou ale návštěvníci moci zavítat také na zcela nová olympijská odvětví. V Tokiu zažijí premiéru například karate, skateboarding, sportovní lezení či surfing. Po osmi letech se navíc do nabídky olympijských sportů vrací v Japonsku velmi populární baseball a softball.
3) Pekelné podmínky
Budou to nejteplejší hry v dějinách? Je to dost možné. Již zmíněná olympiáda v roce 1964 se v Tokiu kvůli vysokým teplotám konala až v říjnu. Průměrné teploty jsou v japonské metropoli momentálně ještě vyšší, přesto organizátoři ponechali hrám jejich původní termín. Může za to zejména americká televizní společnost NBC, která se hned z poloviny podílí na příjmech Mezinárodního olympijského výboru (MOV) od všech světových televizních domů (tato částka mimochodem tvoří až 75 % všech příjmů MOV).
Důvod byl prostý – na podzim v amerických televizích běží velmi sledované baseballové a basketbalové soutěže. Tokio se dost možná poučilo i z kroku organizátorů olympiády v Sydney v roce 2000. Právě ta byla poslední, která se konala mimo tradiční termín, konkrétně v druhé polovině září. Sledovanost her pak rozhodně nepatřila mezi ty nejvyšší, naopak. Diváci u televize se radují, sportovci už o něco méně, protože podmínky na sportovištích budou brutální.
4) チェコ共和国
Ne, nezbláznila se nám klávesnice. Takto vypadá v japonštině nápis Česká republika. A přesně ten bude zdobit olympijskou kolekci českých sportovců, na oblečení je uveden hned pod anglickým názvem Czech Republic. „Vzdáme tím hold pořadatelům a fanouškům. Chtěli bychom si tím také získat jejich přízeň,“ přeje si šéf Českého olympijského výboru Jiří Kejval. Dalším společným prvkem českého oblečení je silueta gymnastky, která odkazuje k výjimečnému představení Věry Čáslavské na předchozích hrách v Tokiu.
5) Podle analýzy 8 českých medailí
Agentura Gracenote Sports pravidelně odhaduje výsledky jednotlivých zemí na olympijských hrách. Letos by to v případě českých sportovců mělo „cinknout“ osmkrát. Zlatou medaili údajně získá střelec Filip Nepejchal, české tenisové deblistky a vodní slalomář Jiří Prskavec. Druhý skončí judista Lukáš Krpálek a skeetař Tomáš Nýdrle, bronz si pak na krk pověsí lezec Adam Ondra a rychlostní kanoisté Josef Dostál a Martin Fuksa.
Na posledních letních hrách v Riu de Janeiru se Česko radovalo z deseti medailí, jediné zlato získal novopečený Sportovec roku Lukáš Krpálek.
6) Nový stadion za 30 miliard
Původní kontroverzní návrh architektky Zahy Hadid byl nakonec zavržen, a nový Národní stadion tak má na svědomí jiný uznávaný architekt Kengo Kuma. Stadion pojme 68 tisíc diváků a už na první pohled je z něj cítit silný environmentalismus. Na dřevěné obložení poskytlo dřevo všech 47 japonských prefektur, v okolí stadionu bylo navíc vysázeno zhruba 47 tisíc stromů. Útroby stadionu pak skýtají špičkové technologie pro sportovce i diváky, pohodlné sedačky, luxusní výhled ze všech míst či moderní asistenční roboty. Kvůli olympijským hrám dále vyrostlo v Tokiu dalších osm zbrusu nových sportovišť. Po skončení olympiády bude olympijský stadion sloužit zejména fotbalovým a atletickým akcím.
7) Medaile ze starých telefonů
Za každou olympijskou medailí stojí silný sportovní příběh. U těch z Tokia se ale dá najít ještě jeden – výrobní. Cenné kovy pro nejlepší olympioniky jsou totiž vyrobené ze vzácných materiálů, které pocházejí ze starých mobilních telefonů a dalších elektronických zařízení. Zlatá medaile, která váží 556 gramů, obsahuje 6 gramů zlata. V Tokiu se rozdá celkem 339 sad medailí, na které se po celém Japonsku vybralo celkem 79 tisíc tun starých elektronických zařízení.
Stužky medailí jsou navíc vytvořené z recyklovaného polyesteru a jsou speciálně vytvořeny pro nevidomé sportovce. Ti tak díky speciálnímu designu pohmatu zjistí, o jakou medaili se jedná.