Začal „duhový proces“. Za samolepky hrozí polským aktivistkám dva roky

Soudní proces začal ve středu u okresního soudu v Płocku. Na lavici obžalovaných stanuly aktivistky Elżbieta Podleśná, Joanna Gzyrová a Anna Prusová. Všechny tři prokuratura viní z urážky náboženského cítění, která spadá pod článek 196 polského trestního zákoníku. Hrozí jim proto trest až dva roky vězení.

Ženy na konci dubna 2019 rozlepily v okolí kostela sv. Dominika v Płocku samolepky, na kterých je známý obraz Černé madony čenstochovské. Ovšem místo zlaté svatozáře měla Panna Marie barvy duhy, které se odkazovaly na hnutí za práva leseb, gayů, bisexuálů a dalších sexuálních menšin (LGBT+).

Aktivistky tvrdí, že šlo o jejich občanskou reakci na dění v kostele a v katolické církvi. Velikonoční tradice stavění oltáře do podoby „Božího hrobu“ totiž v kostele v Płocku spočívala v nahromaděných krabicích, na kterých byly napsané hříchy. A mezi krabicemi s nápisy „nenávist“ nebo „závist“ byly také krabice označené jako „LGBT“, „gender“ nebo „odmítání víry“. Fotografie „hrobu“ se pak masově šířila po sociálních sítích.

„Rozhodly jsme se, že to je ten moment, kdy by měla zasáhnout Panna Marie s duhou,“ vysvětlila v rozhovoru pro server Noizz Joanna Gzyrová. Samotný nápad na madonu s duhovou svatozáří vznikl už o rok dřív, a upravený portrét se tak na veřejnosti neobjevil poprvé.

Aktivistky vyrazily do Płocku „vyzbrojené“ samolepkami a také nakopírovaným seznamem jmen 24 biskupů katolické církve, kteří podle zprávy sdružení Nelekejte údajně pomáhali ukrývat a zametat pod koberec případy sexuálního zneužívání spáchaného na dětech duchovními.

„Jely jsme do Płocku, abychom církvi ukázaly její příšerné pokrytectví. Představitelé církve štvou společnosti proti lidem LGBT, provokují, říkají o nich, že jsou to devianti a že údajně zneužívají děti, a přitom má církev sexuální predátory ve svých zpropadených řadách a nic s tím nedělá, ba naopak – pachatele ukrývá a usnadňuje jim činnost přesouváním z farnosti na farnost,“ objasňuje motivy akce Gzyrová.

„To znesvěcení naplnilo ty Polky a Poláky, pro které je jasnohorská ikona svátostí, bolestí a úzkostí. Apelujeme na to, aby se – nezávisle na přesvědčení a osobních názorech – respektovalo náboženské cítění věřících lidí,“ reagoval tehdy mluvčí polského episkopátu.

V té době v Polsku vrcholila kampaň před volbami do Evropského parlamentu, ve které vládnoucí strana Právo a spravedlnost vsadila na odpor proti varšavské Chartě LGBT. Ta má v hlavním městě napomoci bojovat s předsudky a nesnášenlivostí. Konzervativci ji prezentovali jako sexualizaci dětí a indoktrinaci „ideologie LGBT“ a „ideologie genderu“ ve školách.

O guerillové akci aktivistek se široká veřejnost dozvěděla až o několik týdnů později kvůli policejnímu zásahu. Elżbietu Podlesńou, jednu z trojice aktivistek, v květnu 2019 v brzkých ranních hodinách přišla do jejího bytu zadržet policie. Po provedené domovní prohlídce jí zabavila počítač a ve vazbě psycholožku držela několik hodin.

„Žádné blábolení o svobodě a ‚toleranci‘ NIKOMU nedává právo urážet pocity věřících lidí,“ napsal k tomu loni tehdejší ministr vnitra Joachim Brudziński ze strany Právo a spravedlnost, dnešní europoslanec. Na podporu Podleśné následovaly protesty po celém Polsku a po sociálních sítích se masově rozšířila „duhová madona“, která se stala známým symbolem.

Podleśna loni v březnu za protiprávní zadržení vysoudila odškodné v přepočtu 48 tisíc korun. Věc tím ale neskončila, v červenci totiž płocká prokuratura aktivistky obžalovala z urážky náboženského cítění. „Na WC, koši na odpadky, transformátoru, značkách a stěnách budov rozlepily samolepky s upraveným obrazem Černé madony čenstochovské se svatozáří v barvách duhy, která je symbolem společnosti LGBT,“ citovalo rádio TOK FM zdůvodnění płocké prokuratury.

Podle zákona jim v případě viny hrozí pokuta nebo až dva roky ve vězení. Paragraf o urážce náboženského cítění se v Polsku v posledních letech využívá častěji než kdy dřív. Z dat státního zastupitelství vyplývá, že zatímco v roce 2018 se řešilo 90 případů, v roce 2019 to už bylo 136 a v roce 2020 ještě o deset víc. Kauzy často souvisí s údajnými urážkami víry ze strany LGBT aktivistů, včetně přítomnosti duhové vlajky poblíž kostela nebo sochy.

Vyšetřování naopak płocká prokuratura odložila v případě textu na zmíněných krabicích tvořících symbolický Boží hrob. Muž z Gdaňsku podal na místního kněze trestní oznámení – dekorace prý urazila jeho náboženské cítění. Prokuratura dospěla k tomu, že se skutek nestal. Zdůvodnila to mimo jiné tím, že katolický kněz nemůže katolíka urazit.

U soudu v Płocku se ve středu objevila také známá katolická fundamentalistka a politička Kaja Godeková, která dříve kandidovala za konzervativní a nacionalistické hnutí. Godeková, která je v Polsku přední tváří odpůrců umělého přerušení těhotenství, vystupuje v procesu jako poškozená – právě její náboženské cítění bylo akcí z roku 2019 uraženo.

Shodou okolností v úterý vyhrála Godeková spor u okresního soudu ve Varšavě. V roce 2018 označila irského premiéra, který se netajil svou homosexuální orientací, za úchyla a později tak označila všechny gaye a lesby. Kvůli tomu ji zažalovalo 16 lidí za porušení ochrany osobnostního práva. I když soud vyjádření Godekové zkritizoval, žalobu zamítl s odůvodněním, že nemluvila o konkrétních gayích nebo lesbách, ale o skupině obyvatel.