Záběry přímo z letící střely, takhle vypadá nejvyhrocenější střet Íránu a Izraele od šestidenní války

Bezpečnostní opatření kolem izraelských zastupitelských úřadů a židovských institucí ve světě byla zpřísněna kvůli možné odvetné akci Íránu za čtvrteční izraelské útoky na íránská zařízení v Sýrii. Izraelská armáda dnes zveřejnila podrobnosti o zasažených místech.

Podle dnešního izraelského tisku se posilují bezpečnostní opatření u izraelských velvyslanectví, židovských škol a dalších institucí. Zástupci Izraele v cizině dostali pokyn k ostražitosti a změně rutinního programu, aby zmenšili riziko zasažení případným útokem.

Výzvy se týkají především míst v Jihoafrické republice, Africe a některých oblastí v Asii, kde mají širší zastoupení organizace, jež podporuje Írán.

Teherán pohrozil odvetou už za dubnové útoky na základnu v Sýrii, kterou využívaly íránské revoluční gardy. O život tam přišlo několik Íránců. Izrael teď počítá s tím, že Írán a jeho spojenci připravují útoky proti Izraeli.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Bahrám Kásemí dnes obvinil Izrael, že si pro zásah v Sýrii vymyslel lživé záminky. „Opakované útoky sionistického režimu v Sýrii byly postaveny na vymyšlených a nepodložených záminkách. Tyto útoky na syrské území jsou zjevnou agresí a dokládají lživý charakter tohoto (izraelského) režimu. Jde mu o to, aby vyprovokoval krize, nedokáže se smířit se stabilitou a bezpečností ve své oblasti,” řekl mluvčí.

Izraelská armáda dnes vydala mapky míst, která byla při čtvrtečním útoku v Sýrii zasažena - podle Izraele v odvetě za předchozí íránský útok ze Sýrie na Izrael. Podle armády Izrael zasáhl v Sýrii 50 cílů využívaných Íránci. Je mezi nimi logistické středisko Al-Kisva u Damašku, kde jsou sklady, kanceláře, velitelství a tankovací stanice. Izrael už loni Al-Kisvu označil za možnou íránskou základnu v Sýrii. Dalšími terči čtvrtečních útoků byly objekty používané íránskými revolučními gardisty, dále sklady zbraní, pozorovatelská stanoviště a zásobárny. Ministr obrany Avigdor Lieberman řekl, že zasažena byla „téměř celá” íránská infrastruktura v Sýrii.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že nálety na íránské cíle v Sýrii byly přiměřenou reakcí, protože Teherán „překročil červenou čáru“. „Jsme uprostřed vleklého konfliktu a naše politika je jasná. Nedopustíme, aby Írán pevně vojensky zakotvil v Sýrii,“ řekl premiér.

SANA citovala nejmenovaného představitele syrského ministerstva zahraničí, podle kterého izraelské nálety naznačují, že byla zahájena nová fáze agrese proti Sýrii.

Spojené státy íránský útok odsoudily a označily za provokaci s tím, že Izrael má právo se bránit. Moskva mezitím vyzvala Izrael i Írán ke zdrženlivosti a požádala je, aby spory řešily diplomatickou cestou.

Německá kancléřka Angela Merkelová rovněž požádala všechny strany, aby projevily zdrženlivost, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval ke zmírnění napětí na Blízkém východě.

Britský ministr zahraničí Boris Johnson vybídl Írán, aby se vyvaroval jakékoli akce, které by vedla k destabilizaci regionu, a zároveň požádal Rusko, které je spojencem Damašku, aby více usilovalo o politické řešení syrského konfliktu. Premiérka Theresa Mayová následně v telefonátu se svým izraelským protějškem uvedla, že Izrael má právo se bránit proti íránské agresi.

Íránské útoky na izraelské cíle označila za „velmi znepokojující“ také šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová. Zdůraznila přitom, že Izrael má právo na obranu, a vyzvala regionální síly, aby se vyvarovaly dalšího zvyšování napetí.

Izrael se zmocnil části Golanských výšin, které patřily Sýrii, za šestidenní války v roce 1967. Izrael a Sýrie jsou od té doby oficiálně stále ve válečném stavu. Židovský stát okupuje asi 1200 kilometrů čtverečních tohoto pásma, pod syrskou kontrolou je 520 kilometrů čtverečních. Linie příměří na Golanech byla považována za poměrně klidnou až do vypuknutí války v Sýrii v roce 2011.

Napětí v regionu ještě vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy se stahují z íránské jaderné dohody. To přimělo Izrael vyhlásit vysoký stupeň pohotovosti. Izraelská vláda je velkým zastáncem a obhájcem Trumpova rozhodnutí odstoupit od dohody s Teheránem o jeho jaderném programu.

Írán patří spolu s Ruskem mezi hlavní spojence režimu Bašára Asada v Damašku. Izrael dal opakovaně najevo, že nepřipustí, aby Írán vybudoval v Sýrii novou frontu proti židovskému státu a pomáhal tam ve vyzbrojování radikálního libanonského hnutí Hizballáh, které také stojí na straně Asada.