Za zprávy se platí. Znamená australský zákon konec otevřeného internetu?

Austrálie jako první země schválila zákon, podle kterého může vládní arbitr Facebooku a Googlu stanovit, kolik mají platit za zprávy na internetu. Zákon ale vyhovuje jen silným vydavatelům, na malé nemyslí, říká Dávid Tvrdoň.

Schválení zákona předcházela vypjatá jednání. Google hrozil odchodem z australského trhu, Facebook minulý týden dokonce zablokoval sdílení a prohlížení zpráv tamních médií.

„Je to jako westernová kovbojka. Facebook i australská vláda stojí s odjištěnými kolty a nevíte, kdo vystřelí dřív. Facebook vyhrožuje, že sundá z platformy všechny zprávy, australský ministr financí zase varuje, že když se zástupci sítě nebudou umět domluvit, čeká je arbitráž, která jim platby nařídí,“ vysvětluje Dávid Tvrdoň v podcastu Stopáž.

Spor o finanční narovnání vztahů mezi médii a digitálními platformami bublá už roky. „V podstatě se vydavatelé zlobí na sociální sítě a Google kvůli tomu, že jim klesá příjem z inzerce. Inovace, kterou Facebook, Google a další platformy do digitálního světa přinesly, spočívá v tom, že uživatelům daly jednoduchý prostor pro sdílení obsahu. To doplnily možností perfektně zacílit a jednoduše zaplatit reklamu,“ dodává technologický novinář působící v deníku SME.

Podobný zákon jako v Austrálii chce představit i Kanada. Vyjednat si platby od digitálních platforem za použití jejich obsahu chtějí i média v Evropské unii, nejdál je v tom Francie. Google tam nabízí velkým vydavatelům speciální dohody, které ale třeba český miliardář Daniel Křetínský, majitel několik francouzských mediálních titulů, odmítl loni v listopadu podepsat.

Je princip, že mají digitální platformy platit mediálním domům za jejich obsah, správný? „Je to složité. Pokud by se digitální giganti chovali férově, tedy platili by daně tak, jak mají, tak by vydavatelům speciálně platit nemuseli. Ale ve chvíli, kdy silně optimalizují daně, tak státy i média cítí, jak jim ty peníze někde schází,“ říká Tvrdoň.

Kritici australského zákona kromě zaměření na velké hráče (v jeho vyjednávání hrál velkou roli australský mediální magnát Rupert Murdoch) mluví i o omezení principu otevřeného internetu a volného šíření informací. „Informace se na internetu šíří prostřednictvím odkazů, každý uživatel či web může odkazovat na kohokoliv jiného. Kdyby neexistoval otevřený internet, neexistuje třeba Wikipedie. Umíte si představit svět bez ní? Já tedy ne,“ dodává slovenský novinář.

Jak se do celého sporu o platby za obsah snaží natlačit Microsoft? Neměl by Twitter koupit televizní stanici CNN? A proč jsou budoucností online zpravodajství obyčejné newslettery? Poslechněte si celou Stopáž v přehrávači v úvodu článku.