Za zdmi pivovarů: Všude samá plechovka a lahev, ztráty desítky milionů

„Zatím se pohybujeme v řádu vyšších jednotek nebo možná nižších desítek milionů korun každý týden,“ vyčísluje pro Seznam Zprávy ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák, o kolik peněz zatím v době karantény přišli. Není to jenom kvůli stopce na stáčení sudového piva. Stovky tisíc korun už stála dezinfekce a ochranné pomůcky.

„Ještě nedokážeme říci, co to udělá s hospodařením za tento rok. Export jde nad naše plány pro tento měsíc o nějaké drobné procento, prodeje do tuzemských obchodů také. Dokonce v baleném pivu překonáme loňský rok. Tím, že se ale zastavilo stáčení do sudů, přijdeme o sedmdesát procent objemu točeného,“ popisuje situaci šéf národního pivovaru.

Poslední výsledky byly pro Budvar rekordní: 1 680 000 hektolitrů piva i rekordní tržby. A druhý nejvyšší objem v historii firmy. „Zatím plánujeme letos tržby 5,7 miliardy korun a snad to vyjde, snad nám to export dorovná,“ doufá Dvořák.

Zatím ale jedna země za druhou zpřísňují opatření. Citelně je to už pro Budějovický Budvar znát na prodejích ve Velké Británii či v Rakousku. „Naopak třeba prodeje pro německý trh výrazně předčily naše očekávání, protože tam máme právě vysoký podíl baleného piva a tamní obchody se zřejmě snaží předzásobit před Velikonocemi,“ dodává Dvořák. Prodej baleného piva v cizině podle něj stoupl o osm procent a na domácím trhu přibližně o pět.

Podobné starosti má majitel rodinného pivovaru v Humpolci Stanislav Bernard: „Ztrátu teď vůbec neřeším. Je jasné, že budeme těžce ztrátoví, ale to není na pořadu dne. My se čistě zabýváme tím, jak se bude vyvíjet naše cash flow. Většinu byznysu máme v restauracích, šedesát procent. To je pivo, které dělá ziskovost. Lahvové ziskové příliš není – vzhledem k podmínkám a cenám v supermarketech.“

Primární pro něj je udržet všech 240 zaměstnanců, které má v pivovaru a sladovně v Rajhradě u Brna. „My jsme fakt dlouhá léta budovali tým spolupracovníků, který je skvělý. Naším cílem je udržet všechny, nechceme propouštět,“ říká Stanislav Bernard.

Během následujících dnů ho čeká debata s pracovníky, kde a jak ušetřit na nákladech. Velkou část tvoří platy. U pivovaru a sladovny měsíčně vydá jen na mzdách patnáct milionů korun. „Různá oddělení mají různý motivační systém. Ty lidi, kteří nemůžou za to, že teď spadly drasticky prodeje, v tom nechceme nechat,“ doplňuje humpolecký pivovarník s tím, že i u nich kdo může, pracuje z domu. „Teď jsme měli poradu, kde se bavilo navzájem čtyřicet lidí on-line“, říká Bernard, který je současně čestným členem Českomoravského svazu minipivovarů.

A právě minipivovary jsou podle prezidenta svazu Jana Šuráně ohroženy ze sta procent. „Záleží jenom na ekonomické síle jejich majitelů, jak dlouho to vydrží. Důležité je také, kdo a jak bude hradit škody za znehodnocenou výrobu, kdo a jak bude sanovat další prokazatelné ztráty, tedy nájmy, energie, splátky půjček a tak dále. Když to zůstane jenom na podnikatelích, dle vyjádření ministryně Schillerové, můžeme očekávat spoustu levných minipivovarů k prodeji,“ uvedl Šuráň pro Seznam Zprávy.

Ani v Plzeňském Prazdroji není propouštění někoho ze dvou tisícovek zaměstnanců na pořadu dne. Seznam Zprávám to potvrdil obchodní ředitel podniku Tomáš Mráz. I Prazdroj měl výsledky rekordní. Naposledy vytočil 7 230 000 hektolitrů piva. Komentovat, jak vysoký může nakonec účet za koronavirus být, zatím Mráz odmítá.

Zaměřuje se teď na ty, kterým dodával. Na hospody a restaurace. „S Českým svazem pivovarů a sladoven a s dalšími partnery, jako je Kofola nebo Makro, rozjíždíme iniciativu s názvem Zachraň hospodu (www.zachranhospodu.cz). Cílem je pomoci jim překlenout dobu, kdy musí být zavřené. Společně tak můžeme pomoci provozovnám překonat tuto nelehkou situaci, aby po skončení mimořádných opatření mohly opět rozjet své podnikání,“ říká obchodní ředitel Prazdroje. Jak vysvětluje, lidé si budou moci koupit voucher do své oblíbené hospody, který využijí poté, co se opět otevře.

A chrání si i své dodavatele. „Snažíme se také pomoci chmelařům, kteří se aktuálně potýkají s nedostatkem pracovníků na chmelnicích. Oslovujeme přes naše kontakty lidi, kteří jsou kvůli mimořádným opatřením bez práce, například z pohostinství, kteří by mohli a chtěli s pracemi na chmelnicích pomoci,“ dodává Tomáš Mráz.

Stanislav Bernard říká, že horší je nejistota. Hodně by prý pomohlo, kdyby se finálně doladily kroky státu na podporu zaměstnanosti či zrušení odvodů sociálního a zdravotního pojištění. „Potřebujeme všichni vědět, na čem jsme a s čím počítat,“ vzkazuje z Humpolce.

Je přesvědčen, že něco takového se v době, v jaké teď žijeme, už muselo stát: „Naše civilizace byla jak urvaná ze řetězu, tlak na to vyrobit více a více, spousta výrobků je nekvalitních. Koupíte si to, chvilku to používáte, vydrží to s bídou do skončení záruky. To byla cesta do zdi, teď je otázka, jak se z toho poučíme. Nejpodstatnější je, abychom teď drželi za jeden provaz,“ říká.