Článek
Podle výsledků vyšetřování, které byly zveřejněny ve čtvrtek, neexistují důkazy o tom, že by se vláda na vraždě maltské novinářky Daphne Caruanaové Galiziové přímo podílela, uvedl deník Times of Malta. Vláda, kterou v té době vedl bývalý europoslanec Joseph Muscat, však v zemi nastolila „příznivé klima pro každého, kdo chtěl kontroverzní novinářku a blogerku zlikvidovat“.
Zpráva označila bývalého premiéra Muscata za toho, kdo tuto kulturu beztrestnosti umožnil. Za nečinnost, která vedla k atentátu, shledala kolektivně odpovědným celý jeho kabinet.
Současný maltský premiér Robert Abela k výsledkům uvedl, že vyžadují podrobnou analýzu. „Chapadla beztrestnosti se pak rozšířila na další regulační orgány a policii, což vedlo ke zhroucení fungování právního státu,“ uvádí se podle agentury Reuters ve zprávě zveřejněné současnou vládou.
Ve 437stránkové zprávě se rovněž uvádí, že stát nerozpoznal jasná rizika ohrožení života Caruanaové Galiziové, která hrozila v důsledku její investigativní žurnalistiky. A to zejména v souvislosti s její prací na kauze Panama Papers.
„Trvalé zneužívání ze strany politiků“
Caruanaová Galiziová se pak podle zprávy, kterou vypracovali jeden současný a dva bývalí vysoce postavení soudci, stala „terčem trvalého zneužívání ze strany politiků, existovala tak zjevná potřeba chránit její život“. Úřady podle agentury Reuters nebraly vážně hrozbu, které byla novinářka vystavena.
To podle šetření vedlo k „atmosféře, v níž ti, kdo ji chtěli a dokázali odstranit, našli ideální příležitost, jak to udělat. Ať už atentát naplánoval a provedl kdokoli, učinil tak s vědomím, že bude chráněn těmi, kdo měli zájem novinářku umlčet“.
„To, že se ji nepodařilo ochránit, nelze vysvětlit pouhou neschopností nebo lhostejností. Nikdy nemůže být přijatelné, aby subjekty státu podporovaly takové dění. Stát má povinnost všemožně bránit životy novinářů a základní právo na svobodu projevu, a to i v případě, že se novinář proti vládě vyjadřuje tvrdě,“ napsali soudci ve zprávě.
Třiapadesátiletá novinářka zemřela při výbuchu bomby v jejím voze v říjnu 2017. Její smrt vyvolala v Evropě zděšení i pochybnosti o vládě práva ve středomořském ostrovním státě. Caruanaová Galiziová osm měsíců před svou smrtí psala na svém blogu o dubajské společnosti 17 Black Limited, která patřila podnikatelovi Yorgenovi Fenechovi. Ten byl v souvislosti s vraždou zatčen.
Tlak v souvislosti s vraždou Galiziové v roce 2019 dovedl premiéra Muscata až k rezignaci. Do případu zřejmě byli zapleteni jeho blízcí spolupracovníci, nově zveřejněné výsledky vyšetřování rovněž poukázaly na těsné vztahy vlády s podnikatelskou sférou. „Daphne Caruanaová Galiziaová psala o důvěrném vztahu mezi byznysem a politikou, což v důsledku vedlo k její vraždě,“ stojí ve zprávě. Sám Muscat však obvinění z korupce odmítl.
„WikiLeaks v jedné osobě“
Caruanaová Galiziová, kterou web BBC označil za „WikiLeaks v jedné osobě“, odhalovala korupční sítě v zemi i v zahraničí. Jako novinářka pracovala téměř třicet let, na svém populárním blogu Running Commentary neúnavně obviňovala maltské politiky a další úředníky z korupce. Byla tvrdou kritičkou vlády. V roce 2017 podle webu Independent fakticky vyvolala předčasné volby tím, že zveřejnila obvinění spojující Muscata se skandálem Panama Papers.
Rodina Caruanaové Galiziové dlouhodobě usilovala o nezávislé a veřejné vyšetření její vraždy, Malta totiž dlouho čelila kritice, že se vraždu dostatečně nesnažila vyšetřit. Muscat dal šetření zelenou jen několik měsíců před svou rezignací. Během posledních dvou let vyšetřovatelé vyslechli desítky svědků.
Malta tvrdí, že se jí podařilo zadržet všechny osoby, které se na vraždě podílely. V únoru jeden ze tří mužů obviněných z vraždy Caruanové Galiziové, Victor Muscat, přiznal vinu a dostal 15 let vězení. Vrah Muscat ale podle médií není s bývalým premiérem Muscatem nijak spřízněn, jedná se o pouhou shodu jmen.
Ostatní obviněné soudní proces ještě čeká. Bratři George a Alfred Degiorgiovi, kteří se na vraždě měli podílet, tehdy neúspěšně požádali o prezidentskou milost. Čtvrtým obviněným je podnikatel Fenech. Toho úřady zatkly v listopadu 2019, když se snažil odplout z Malty na jachtě. Je obviněn z organizování a financování vraždy.
Podle serveru MaltaToday měl Fenech za vraždu Caruanaové Galiziové jejím vrahům zaplatit 450 000 eur (v přepočtu přibližně 11,5 milionu korun). Fenech údajně jednal přes prostředníka, taxikáře Melvina Theumu. Vyplývá to z policejních odposlechů těchto dvou mužů i z nahrávek, které si údajně tajně pořizoval Theuma na mobil při hovorech s Fenechem.
Vražda novinářky znamenala pro Maltu strmý pád v žebříčcích svobody tisku. Podle indexu, který sestavuje organizace Reportéři bez hranic (RSF), se země propadla o 30 pozic na 81. místo ze 180 zemí. Podle zprávy RSF jsou maltští novináři i nadále vystavováni velkému riziku, tlak se týká i občanských aktivistů.
